BLÍZKÝ VÝCHOD: Syrsko-irácký stát

Naplňování vize ISIL

V zahraničních (BBC) či českých (Neviditelný pes) médiích bylo několikrát informováno o možné hrozbě destabilizace území Levanty a vznik Syrsko-iráckého islamistického státu v případě výhry opozice v občanském konfliktu v Sýrii a následného chaosu v tomto státě. V takové situaci by se mohli chopit moci a dostat pod kontrolu sunnitské oblasti Sýrie extremisté. Syrská vláda má v současnosti pod jistou kontrolou už jen kolem 30 % syrského území - šíitské přímořské oblasti, území na jihu země (okolí Damašku) – viz mapa:

Sýrie - ovládané území vládou x opozicí

O vytvoření Syrsko-iráckého státu usiluje radikální organizace známá jako Islámský stát v Iráku a Levantě (Islamic State of Iraq and the Levant - ISIL) či Islámský stát v Iráku a Sýrii (Islamic State of Iraq and Syria - ISIS). Má asi 6 000 – 10 000 členů a působí jak v Iráku tak Sýrii (údajně operuje také v Libanonu a Turecku). I když vůdce Al-Káidy v roce 2013 dopisem a později také audionahrávkou zrušil syrskou frakci Islámského státu, vůdce ISIL - Abu Bakr al-Baghdadí - rozhodnutí Zawahrího odmítl a organizace v Sýrii tak působí dál. Začátkem února se hlavní síť Al-Káidy distancovala od ISIL úplně, rozhodnutí přišlo po neúspěchu řešení sporů mezi ISIL a Frontou an-Nusrá. Poslední kapkou byl bombový útok na povstaleckou základnu Fronty na severu Sýrie, atentátník zabil 16 bojovníků a dalších 20 zranil. Roztržka tak oslabila hlavní větev Al-Káidy nejen v Sýrii, ale především v Iráku. ISIL už není její pobočkou, a síť už tak nemá pod kontrolou její území.

ISIL je džihádistická skupina aktivní v Iráku a Sýrii

Islámský stát v Iráku a Levantě se řadí mezi radikální – "přísahala věrnost Al-Káidě" (byla její součástí) v roce 2004 a přátelí se vesměs s radikálními organizacemi. ISIL nepředstavuje v podstatě nic jiného než přejmenovanou skupinu Irácká Al-Káida (Al-Qaeda in Iraq, AQI)), která je odpovědná za smrt tisíců iráckých civilistů. Vznikla podle některých zdrojů z AQI na jaře 2013, od té doby se řadí mezi hlavní džihádistické skupiny bojující v Sýrii. Členové ISIL mají silný vliv v několika městech při hranicích s Tureckem a i Irákem (Abu Kamal). Velký úspěch si ISIL připsala v březnu 2013, kdy se ji podařilo získat město Rakka (stálo to stovky životů). Podle informací deníku Právo skupina vyzvala v tomto městě všechny křesťany, "aby jí výměnou za ochranu platili odvody ve zlatě" - konkrétně 17 gramů. Požadovala i omezení projevů křesťanské víry. ISIL si z města udělal stát ve státě: zneužívání, zastrašování, zakázal: hudbu, zpěv, kouření či zadržuje západní novináře. Radikalismus na ovládaných územích vnáší spory mezi umírněnější proudy. V loňském roce přicházely zprávy o bojích mezi znepřátelenými skupinami opozice v severních a východních oblastech země. Například lze zmínit střety ISIL s Ahrar al-Sham v prosinci 2013 v Aleppu. Je zajímavé, že podle některých zdrojů se řadí tato skupina mezi přátele ISIL. Mezi oponenty se krom syrských vládních vojsk, irácké armády a dalších řadí také opozice (například Svobodná syrská armáda) a radikální skupiny (například Armáda mudžáhedínů).

Irácké M113 a Humvee hlídkují v ulici Ramádí

Naplňování vize Syrsko-iráckého státu se započala uskutečňovat také na druhé straně syrské hranice – v sunnitských oblastech Iráku. Ke konci roku 2013 a zvláště v prvních týdnech 2014 zvýšil především v západním Iráku aktivitu Islámský stát v Iráku a Levantě. Existují důkazy a vše nasvědčuje tomu, že situace v Sýrii má vliv na zhoršující se bezpečnost v této zemi. Dokladem toho je import zbraní ze Sýrie do města Fallúdža, informaci o tom přinesla BBC. V tomto státě začíná opět přibývat násilí. ISIL se začal silně ozývat v loňském roce, v srpnu připravil bombové útoky v Bagdádu, při nichž zemřely desítky lidí. Pro svůj vysněný stát ISIL začal získávat nejen odlehlá území v Iráku, ale pod svou kontrolu (s pomocí spřízněných ozbrojených organizací) převzal na počátku roku 2014 i významné město Fallúdža, v podstatě také Ramádí (provincie Anbár) a další města (Karma – 16 km od Fallúdži). Bojovníci ISIL a další členové spřátelených ozbrojených skupin vytlačili po několika dnech bojů policii z těchto klíčových měst. ISIL tak 3. ledna 2014 vyhlásil "Islámský stát Fallúdža"; jeho bojovníci spustili vlajku z vládní budovy. Proti ISIL se vzbouřilo několik místních sunnitských kmenů a část obyvatelstva. Nejvíce leží ale Anbár v žaludku většinovým iráckým šíitům, v podstatě se jedná o stále stejné známé sektářské násilí – napětí mezi sunnity a šíity. Většinovým iráckým šíitům se po roce 2003 nikdy nepodařilo plně převzít moc nad těmito dvěma sunnitskými městy a nemají zde ani moc velkou podporu.

Irácké bezpečnostní jednotky v Ramádí 4.2.2014

Bezpečnostní složky varovaly, že Islámský stát v Iráku a Levantě je schopný v brzké budoucnosti napadnout bezpečnostní cíle největšího města severního Iráku – Mosulu. Snahy o ovládnutí města Sleiman Bek (Sulaiman Pek – vzdálené 160 km severně od Bagdádu) tomu nasvědčují, irácká armáda v tomto městě svedla tvrdé boje a situace v něm je nepřehledná. Bojovníci ISIL se budou v případě naplnění vize (útoku na klíčové posty v Mosulu) snažit vysvobodit své zajaté členy; varování se objevilo po útoku na zpravodajské zařízení v Kirkúku již počátkem prosince 2013. Hrozby se započaly naplňovat po ofenzívě ISIL ve zmíněných oblastech v provincii Anbár koncem prosince 2013 a začátkem ledna 2014. Irácké bezpečnostní složky zareagovaly už na konci roku 2013 zvýšením bezpečnostních opatření. Transformovaná irácká armáda má ale problémy situaci zvládnout. Irácké síly podnikly několik útoků na pozice rebelů v Ramádí či Fallúdža, i přes úspěchy dosavadní průběh nenasvědčuje rychlému zajištění bezpečnosti a klidu v těchto městech. Podle posledních zpráv je 90 % Ramádí "očištěno" od rebelie, stále v něm probíhají boje. Podle četných informací má Fallúdžu z velké části stále pod kontrolou ISIL. Za úspěch bezpečnostních složek lze ale považovat odhalení identity šesti hlavních vůdců ISIL, tři z nich údajně sloužili v armádě Saddáma Husajna. Odhalení identity má pomoci vnést více světla do organizace a poodhalit její strukturu.

Občanské války s sebou přinášejí zmatky a spousty sporných bodů se podaří vyjasnit až po ukončení konfliktů nebo vůbec. To se týká také občanské války v Sýrii: GlobalResearch přinesl 23. 1. 2014 zprávu o propojení vlády Asada s Islámským státem v Iráku a Levantě. Prý byla tato skupina vytvořena na popud syrské vlády, což si myslí i část civilního obyvatelstva. Prý mají příslušníci ISIL útočit v "protiasadovských" oblastech na civilní obyvatelstvo a tím naklonit přízeň místních vládě. Bagdádské zdroje naopak tvrdí, že ISIL je podporována Saúdskou Arábií: " …, Saúdská Arábie si najala bojovníky ISIL, aby tak mohla zprostředkovaně bojovat proti šíitské vládě v Iráku". Prý Saúdská Arábie a také Katar utrácejí obrovské sumy peněz na jejich podporu.