Dobývají baštu Islámského státu Iráčané, nebo šíité?

Fallúdža patří k symbolům boje proti džihádistům a války v Iráku vůbec. V roce 2004 byla prvním velkým městem, které na tehdejších rebelech dobyla Alávího vláda, první posaddámovská. V lednu 2014 byla prvním velkým městem, které dobyl Islámský stát. A teď může být prvním velkým městem, které IS ztratí. Proto je nynější ofenziva tak zásadní. Jenže ozřejmuje i méně jednoznačné otázky.

Za prvé. Pokud Fallúdža opravdu padne, bude zřejmé, že IS je porazitelný, a to i silami Iráčanů (leč za vydatného přispění Íránu, spojence šíitské vlády v Bagdádu). Bude to symbolická ztráta pro „boží bojovníky“, a to jak ohledně vývoje na bojišti, tak ohledně nadšení „božích bojovníků“ v Evropě.

Za druhé. Dobytí Fallúdži doloží, že samotné nálety západních spojenců k porážce džihádistů nestačí. Ti Fallúdžu ovládají, ač leží jen 50 kilometrů od Bagdádu, už dva a půl roku, aniž by na tom bombardování něco zásadního změnilo. Zásadní změnu přinesla až pozemní ofenziva Iráčanů. A do pozemní ofenzivy – třeba v případě jiných měst v držení IS – by své vojáky nenasadily ani Západ, ani Moskva.

Za třetí. Není zcela jasné, jak budou vnímat své osvobození sami Fallúdžané. Tato oblast patří k centrům sunnitské populace v Iráku. A i když dvouletá vláda IS nad městem přinesla teror, absolutní ideologickou kontrolu, rozvrat a pak i nálety Západu, není úplně jisté, co – z pohledu Fallúdžanů – přinesou osvoboditelé. Na ofenzivě se podílejí oddíly vládní (rozuměj šíitské) armády a šíitské milice. I ČTK včera přinesla zprávu o tom, že do města vstoupily „irácké jednotky“, ale pak citovala „šíitského velitele“.

Úhrnem: upevní osvobození od IS ve Fallúdžanech loajalitu k iráckému státu? Či to budou brát podobně jako na jaře 1945 Poláci „osvobození“ Sovětským svazem od nacismu? Ta otázka je samozřejmě spekulativní, ale po irácké zkušenosti z posledních třinácti let je předběžná opatrnost namístě. Toto vše nám připomíná Fallúdža a boj o ni.

LN, 31.5.2016