Izrael v podstatě získal, co chtěl

První schůzka premiéra Binjamina Netanjahua s Donaldem Trumpem v roli prezidenta splnila převážnou většinu izraelských očekávání, třebaže ne úplně všechna. Provázela ji velká vstřícnost obou stran, a Netanjahu tak možná podnikne i kroky, které za Baracka Obamy odmítal. Za to se může těšit na neochvějnou americkou podporu, kterou Trump ve středu potvrdil a ještě dodal, že bude Izrael důsledně hájit i na mezinárodní scéně, zejména na půdě OSN, která je proti němu zaujatá.

Nejen to Netanjahua potěšilo. Bílý dům se také překvapivě odklonil od tradičního amerického závazku usilovat o vznik samostatné Palestiny, i když výslovně ji neodmítl. Trump bez bližšího upřesnění prohlásil, že je mu jedno, zda budou na současném území Izraele dva státy nebo jeden, „hlavně když se řešení bude zamlouvat oběma stranám“. Nemenší spokojenost Netanjahua vyvolal i výrokem, že Palestinci se musí zbavit nenávisti vůči Izraeli a přestat s oslavováním teroristů a podněcováním, počínaje výukou ve školách.

A do třetice Trump udělal Netanjahuovi radost jednoznačným ujištěním, že nedopustí, aby Írán získal jadernou zbraň.

Méně úspěšný byl premiér v otázce rozšiřování osad na Západním břehu. Trump jakoby mimochodem poznamenal, že Izrael by měl výstavbu „trochu zbrzdit“. Netanjahuův kabinet se těšil, že po osmi letech kritiky Baracka Obamy dostane od nové americké vlády volnou ruku, ale jestli to měl Trump v plánu, očividně si to rozmyslel. Možná k jeho změně názoru přispěly rozhovory s arabskými politiky – s jordánským králem Abdulláhem, saúdským králem Salmánem, egyptským prezidentem Abd al-Fattáhem Sísím a nedávno i s Palestinci, kteří na jednání s Trumpovými zástupci čekali velmi dlouho (ale předseda samosprávy Mahmúd Abbás se nedočkal dodnes). Trumpovy rozhovory s Araby zřejmě stojí i za jeho stále větším váháním s plánovaným přemístěním amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, které prezident nepotvrdil ani ve středu.

Netanjahu zase nepotvrdil svůj dávný slib usilovat o vznik Palestiny, ale také ho výslovně nezrušil. Jasně naopak prohlásil, že nehodlá anektovat Západní břeh, jak ho k tomu vyzývají jeho nacionalističtí koaliční partneři. A nakonec také překvapivě připustil možnost určitého omezení výstavby osad na Západním břehu, o kterém nechtěl za Baracka Obamy ani slyšet. Netanjahu nicméně vyloučil zmrazení ve východním Jeruzalémě. Trump už dříve řekl, že nepovažuje osady za „překážku míru“, ale že podle něj „nejsou pro mír dobré“. A izraelsko-palestinský mír je pro něj prioritou, zdůraznil ve středu. K jeho dosažení chce přizvat „velké množství dalších zemí“, podle řady náznaků také arabských. Možná dojde i k oživení takzvané Arabské iniciativy z roku 2002, která výměnou za vznik Palestiny nabídla Izraeli normalizaci vztahů s 22 arabskými státy.

Podle zdrojů deníku Wall Street Journal také Trumpova vláda chystá vytvoření vojenské aliance sunnitských arabských zemí – Egypta, Jordánska, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů – která by si vyměňovala zpravodajské informace s Amerikou a Izraelem, třebaže ty by jejími členy nebyly. Cílem je zastavit rostoucí hrozbu Íránu, společného nepřítele všech zúčastněných.

Netanjahu také Trumpa požádal, aby uznal izraelskou anexi Golanských výšin. Zkoušel to i na Baracka Obamu, ale ten to odmítl. Premiér neuvedl, jakou odpověď dostal od Trumpa.

S výsledky summitu může být ale spokojen. Ocenil je dokonce i Netanjahuův koaliční partner, sionistická náboženská strana Židovský domov (Ha-bajit ha-jehudi), která po premiérovi chtěla, aby v Bílém domě výslovně odmítl vznik Palestiny a oznámil anexi části Západního břehu. Netanjahu a Trump byli samý úsměv a kompliment a předháněli se v ujišťování o vzájemném přátelství. Jestli jim vydrží, budou americko-izraelské vztahy po osmi letech chladu, napětí a nakonec až nepřátelství velmi vřelé, a jak naznačila Netanjahuova ochota zvážit omezení výstavby osad, mohl by Trump dokonce přimět Izrael k dosud odmítaným ústupkům. Kdyby se mu to povedlo i u Palestinců, mohlo by dojít i k obnově mírových jednání.

Takové úvahy jsou ale velmi předčasné. Palestinská samospráva z Trumpa nadšená není a Mahmúd Abbás ve čtvrtek zopakoval své tradiční předběžné podmínky jednání, odmítl ty izraelské a zdůraznil, že se nespokojí s ničím menším než se samostatnou Palestinou s hranicemi z roku 1967 a východním Jeruzalémem jako hlavním městem.