Neoblíbený Mahmúd Abbás, chaos a násilí

S rostoucí nespokojeností Palestinců s předsedou samosprávy Mahmúdem Abbásem a nervozitou okolo jeho nástupce sílí i násilnosti v uprchlických táborech na Západním břehu Jordánu. Množí se ozbrojené potyčky obyvatel s palestinskými bezpečnostními složkami, které probíhají nejméně od června, i útoky, přestřelky mezi gangy, ostřelování policejních stanic, vydírání a pokusy o politické vraždy. K vážnému střetu došlo minulý týden v největším táboře Baláta, kde se palestinským bezpečnostním silám ani po šestihodinové bitvě nepodařilo zatknout místní ozbrojence. Ke dvěma podobným střetům došlo v Balátě i o týden dříve, kdy policisté zabili jednoho mladíka a obyvatelé tábora pak na jeho pohřbu požadovali Abbásovo svržení. Podle nich je zanedbává a neřeší chaos, anarchii ani jejich zoufalé životní podmínky. Stejná situace panuje i v táborech v Dženínu a Amarí u Ramalláhu, kde předminulý týden vypukly protesty poté, co Abbás vyloučil z hnutí Fatah místního zákonodárce Džiháda Tumalího.

Abbás tábory považuje za bašty svého úhlavního nepřítele a konkurenta Muhammada Dahlana, bývalého bezpečnostního šéfa Fatahu v pásmu Gazy. Je posedlý představou, že bude svržen, a vylučuje z Fatahu nebo dává zavírat do vězení každého, koho podezřívá z vazeb na Dahlana nebo jen z neloajality. V posledních několika měsících odstranil podle palestinských zdrojů nejméně třináct lidí. A v neděli mu palestinský ústavní soud udělil právo zbavit poslance imunity. Všechny tyto kroky jen zvyšují hněv Palestinců i členů Fatahu; objevily se dokonce zprávy o zmařeném spiknutí palestinských bezpečnostních činitelů s cílem Abbáse zavraždit.

Dahlana vnímá Abbás jako nejnebezpečnějšího soupeře. Jeho paranoiu nerozptýlilo ani Dahlanovo prohlášení, že na předsedu samosprávy nehodlá kandidovat. Dahlan má v táborech skutečně rozsáhlou armádu stoupenců a udržuje dobré vztahy i s Hamásem v Gaze. Těší se také podpoře Egypta, Jordánska, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, kde žije od roku 2011, kdy ho dal Abbás odsoudit za údajnou korupci. Všechny čtyři země Abbáse vyzvaly, aby se s Dahlanem usmířil, ale marně. Saúdská Arábie je s Abbásem tak nespokojená, že samosprávě už půl roku nevyplácí pravidelný příspěvek ve výši dvaceti milionů dolarů měsíčně.

Napětí na Západním břehu minulý týden ještě vzrostlo, když Abbás oznámil, že koncem měsíce uspořádá sjezd Fatahu. Tento první kongres od roku 2009 má zvolit nový ústřední výbor a vedení – nikoli však Abbásova nástupce. Na Západním břehu panuje názor, že Abbás chce příležitosti využít ke stranickým čistkám a odstranit z vedoucích pozic všechny údajné Dahlanovy stoupence a spojence. Šance, že se kongres opravdu uskuteční, však nejsou velké – situace je příliš vypjatá a Abbás nebude chtít riskovat.

Abbásovo postavení je v současnosti vůbec nejhorší za celých jedenáct let ve funkci; jeho odchod z funkce si přejí dvě třetiny Palestinců a 70% je přesvědčeno, že palestinská společnost se ubírá špatným směrem. Aby si Abbás pozici zlepšil, přinutil se dokonce k novému pokusu o smíření se znepřáteleným Hamásem, vládcem pásma Gazy, a schůzce s vůdcem hnutí Chálidem Mišálem v Kataru. Objevily se i zprávy, že by se Hamás mohl stát členem Organizace pro osvobození Palestiny. Mezi samosprávou a Hamásem přitom panovalo zvýšené napětí kvůli tomu, že Abbás na poslední chvíli zrušil parlamentní volby. Usmíření mezi oběma dlouholetými rivaly je však stejně nepravděpodobné jako sjezd Fatahu; žádné z četných jednání o vytvoření vlády národní jednoty nikdy nikam nevedlo.

Tak jako se Abbás nedokáže usmířit s Hamásem ani zvládnout vlastní hnutí Fatah, není schopen jednat s Izraelem o míru a vzniku samostatné Palestiny. Za jeho vlády jistě k žádnému posunu nedojde. Průlom však nelze čekat ani od jeho nástupce, ať už se jím stane kdokoli. Šanci má jen někdo radikálnější a bojovnější než Abbás, ale neexistuje žádný konkrétní kandidát, na kterém by se Palestinci shodli.