O únosech a podobných nepřístojnostech beduínů na Sinaji jsme naposledy slyšeli v květnu letošního roku. V pátek třináctého (zase to nešťastné datum) přinesly agentury další pokračovaní tohoto neblahého seriálu. Doufejme, že i tentokrát budeme svědky happy endu.

Cesta z horského letiště v Tabě kaňonem k pobřeží Akabského zálivu

Mělo se to stát na silnici mezi Dahabem a Nuweibou. Uneseni byli dva Američané, muž a žena, oba kolem třicítky. Spolu se svým průvodcem zmizeli v pouštních horách.

Ve všech dosavadních případech, kolik jich jen letos bylo (připomínám je níže) dopadly podobné excesy dobře. S výjimkou mrtvého Francouze v šarmském Old Marketu; tam ale šlo o kriminální čin – přepadení směnárny.

O co beduínům jde? V zásadě o dvě věci. O propuštění vězněných soukmenovců (někteří kvůli podílu na krvavých atentátech v Tabě, Šarmu, Naamě Bay a Dahabu v letech 2004 až 2006) a o zlepšení životních podmínek. Průběh těchto akcí bývá obvykle takový, že po akci dojde k vyjednávání s místními úřady a rukojmí jsou krátce nato bez úhony propuštěna.

Tak tomu bylo v květnu, kdy došlo k únosu Američanů u Dahabu. V březnu jsme zaznamenali dvě akce – krátký únos česko-egyptské průvodkyně a blokádu základny mnohonárodních pozorovatelských sil MFO v El Gorahu na severu poloostrova.

Únorové zprávy referovaly o únosu dvou jihokorejských turistek, které byly zajaty na silnici vedoucí ke klášteru svaté Kateřiny. Stejný osud postihl po návratu z výletu na toto magické místo Sinaje dvě návštěvnice z USA, klientky kalifornské společnosti Seed-Faith Foundation Tour, jež se specializuje na tzv. náboženskou turistiku.

Rovněž první měsíc roku 2012 byl poměrně bohatý na události, které na potenciální turisty působí jako prudký liják na čerstvě rozdělaný oheň. V letovisku Taba Heights (pro ty, kdo to tam znají: v areálu hotelu El Wekala nad golfovým resortem) došlo k neúspěšnému pokusu o vyloupení zlatnictví a k okupaci plážového kempu Agua Sun několika desítkami ozbrojených beduínů. Nedosti na tom: servery přinesly zprávu o smrti francouzského a zranění německého turisty, kteří se připletli v šarmské čtvrti Old Market do přepadení směnárny. Na severu Sinaje pak beduíni nakrátko zajali skupinu 25 gastarbeiterů z kontinentální Číny, kteří pracují v tamní cementárně El Arish Cement Company.

Taková je stručná bilance sinajských excesů od začátku roku 2012. Připočítáme-li k tomu nestabilní vnitropolitickou situaci v Egyptě, další bezpečnostní rizika na samotném poloostrově (poměry v Pásmu Gazy, aktivity teroristických skupin v obtížně přehledném terénu), pak se nelze divit dilematu mnoha tuzemských turistů. Na jedné straně velice příznivé ceny v hotelích v Šarmu a Tabě, na druhé straně oprávněné obavy z možných komplikací.

Jak se s tímto dilematem vyrovnat? Zodpovědná rada neexistuje. Snad jen: kdo plánuje dovolenou v Egyptě s malými dětmi, letět raději do Hurghady nebo Marsa Alamu. V opačném případě lze doporučit Šarm i Tabu – s rizikem, že při výletech či cestách mimo chráněný hotelový komplex hrozí nedobrovolná exkurze do některého z beduínských stanových táborů. To potenciálně platí i o více než půlhodinové cestě kaňonem z letiště v Tabě (bývala izraelská letecká základna Ecion) na pobřeží a zpět.

Málo platné, egyptské úřady a bezpečnostní síly nemohou garantovat stoprocentní bezpečnost na každém kilometru sinajských cest. Čili: na Sinaji lze prožít báječné prázdniny, ovšem s vědomím platnosti toho, co je uvedeno v předcházející větě.

Foto: autor

Stejskal.estranky.cz