Mezinárodní „protiíránská“ konference nic hmatatelného nepřinesla

Mezinárodní konference ve Varšavě měla původně vytvořit celosvětovou koalici, která by zabránila Íránu v expanzi na Blízkém východě, ale nakonec přibyla i témata jako Sýrie, Jemen nebo izraelsko-palestinský konflikt. Takzvané „Ministerské schůzky na podporu mírové a bezpečné budoucnosti Blízkého východu“ se zúčastnili zástupci asi šedesáti zemí.

Bojkotovali ji však hlavní odpůrci Spojených států Rusko a Čína, člen NATO a spojenec Íránu Turecko a v podstatě i Evropská unie, jejíž členské země, s výjimkou Británie, vyslaly na znamení nesouhlasu s americkými zahraničněpolitickými kroky jen níže postavené zástupce. Nepřijela ani evropská ministryně zahraničí Federica Mogheriniová. Unii se zejména nelíbí americké odstoupení od mezinárodní dohody o omezení íránského jaderného programu, a dokonce vytvořila „speciální finanční mechanismus“ k obcházení amerických protiíránských sankcí. Nesouhlasí ani s americkou podporou saúdské koalice, která bojuje v Jemenu proti hútijským povstalcům. Írán do Varšavy pozván nebyl.

Jedinou hlavou státu byl ve Varšavě izraelský premiér Binjamin Netanjahu. Spojené státy vyslaly viceprezidenta Mikea Pence a ministra zahraničí Mikea Pompea a ministři zahraničí zastupovali i většinu dalších zemí, včetně arabských.

Pořadatelské Polsko bylo s konferencí spokojeno. Podepsalo s Washingtonem smlouvu na nákup amerického raketového systému a od viceprezidenta Pence slyšelo ujištění, že je Spojené státy budou podporovat. Podle Varšavy konference „upevnila transatlantické vazby“, ačkoli druhořadá účast evropských zemí tomu nenasvědčuje.

Velkým úspěchem byla konference pro Netanjahua. Viceprezident Pence řekl všechno, co chtěl izraelský premiér slyšet – označil Írán za největšího světového sponzora terorismu a největší hrozbu blízkovýchodnímu míru a bezpečnosti a vyzval Evropskou unii, aby přestala s Íránem obchodovat, vypověděla jadernou dohodu a podpořila americké sankce. A Pompeo prohlásil, že je třeba se Íránu „postavit“.

Netanjahu je nadšen, protože konference se zúčastnili ministři zahraničí deseti arabských zemí, s nimiž se vyfotografoval a s některými i osobně hovořil. Izraelští a arabští politikové byli na společné mezinárodní akci poprvé od madridské konference v roce 1991. Podle Netanjahua několik arabských ministrů výslovně podpořilo právo Izraele na sebeobranu proti íránské agresi a bahrajnský ministr zahraničí Chálid al-Chalífa řekl, že jeho země jednoho dne naváže s Izraelem styky. Netanjahu tak může před dubnovými volbami izraelským voličům ukázat, jak významně posílil vztahy s arabskými zeměmi. Jeho triumf je o to větší, že Palestinci konferenci bojkotovali a marně žádali arabské představitele, aby udělali totéž, protože dospěli k názoru, že schůzka je „spiknutím proti palestinské kauze“.

Strach arabských států z Íránu je však větší než jejich starost o Palestince. Na tajně pořízené videonahrávce z jednání, kterou Netanjahu nakrátko zveřejnil, bahrajnský ministr zahraničí říká, že Írán představuje pro Blízký východ větší hrozbu než izraelsko-palestinský konflikt, a jeho vyřešení má proto přednost. Arabští ministři také kritizují Írán za výrobu balistických raket, za počínání v Sýrii, dodávky zbraní teroristům Hamásu a Hizballáhu a jemenským povstalcům, budování zbrojních továren v Súdánu a vyvolávání chaosu v Africe, Indonésii a Thajsku. Říkají zkrátka totéž co Izrael, naznačil Netanjahu a nazval konferenci „průlomem v izraelsko-arabských vztazích“. Navázání diplomatických styků však zatím nehrozí – arabské země je vždy podmiňovaly mírovou smlouvou Izraele s Palestinci.

Jinak varšavská konference nic nepřinesla. Zeť a blízkovýchodní poradce Donalda Trumpa Jared Kushner nezveřejnil žádné podrobnosti dlouho chystaného amerického mírového plánu pro Izrael a Palestince a řekl, že ho předloží až po izraelských volbách. Ve Varšavě nedošlo ani k žádnému posunu v otázce Sýrie nebo Jemenu – zato americká Sněmovna reprezentantů těsně před konferencí schválila rezoluci, která má ukončit americkou podporu saúdské koalice bojující proti jemenským rebelům.

Žádná široká protiíránská koalice oficiálně nevznikla, ale nevíme, co se dělo za zavřenými dveřmi, kde se konala většina jednání. Mike Pence označil schůzku za „začátek nové éry pro Blízký východ“, ale spíš kvůli tomu, že v jedné místnosti seděli izraelští a arabští politici a vyjadřovali shodné názory. Americké záměry jsou nejasné – Spojené státy chtějí z regionu vytlačit Írán, ale zároveň trvají na stažení svých vojáků ze Sýrie a Afghánistánu.

Světová média varšavskému setkání velkou pozornost nevěnovala a i ta izraelská jej považují jen za příležitost k obohacení předvolebních plakátů Netanjahua. A ruský prezident Vladimir Putin pořádal v době varšavské konference v Soči „truc summit“ se svými protějšky z Turecka a Íránu o budoucnosti Sýrie po stažení Američanů. Obě souběžné akce tak jen zvýraznily boj o vliv na Blízkém východě.