Nerealistická snaha o obnovu izraelsko-palestinských mírových jednání

Třebaže ani Izrael, ani Palestinci nejeví ochotu k pokračování mírových jednání, začíná mezinárodní společenství vykazovat novou aktivitu. Rozhovory zkrachovaly v březnu 2014, když Palestinci podmínili jejich prodloužení zmrazením výstavby židovských osad na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě a Izrael v reakci nepropustil slíbenou várku palestinských vězňů. Potom předseda samosprávy Mahmúd Abbás rozhodl o přistoupení k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu, aby mohl žalovat Izrael kvůli údajným válečným zločinům, a vztahy mezi izraelskou vládou a samosprávou se prudce zhoršily. Loni v září pak začala vlna palestinských teroristických útoků, která si vyžádala 32 mrtvých Izraelců i cizinců a dodnes pokračuje. V této atmosféře si lze mírová jednání představit jen těžko.

Přesto má řada světových politiků opačný pocit. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun v lednu prohlásil, že teroristické útoky Palestinců jsou výsledkem „frustrace z okupace“, a vyzval Izrael, aby jednání obnovil. Spojené státy vyslaly svou zástupkyni v OSN Samanthu Power na průzkum nálady v Izraeli a ministra zahraničí Johna Kerryho na schůzku s Abbásem. Evropská unie chystá zprávu, která má navrhnout kroky vedoucí k obnově rozhovorů. Osobní schůzku premiéra Binjamina Netanjahua a Abbáse se snaží zorganizovat dokonce i marocký král Muhammad VI.

Nejaktivnější je Francie. Ministr zahraničí Laurent Fabius před svým odchodem z funkce oznámil záměr svolat mezinárodní konferenci, která by mírový proces obnovila, a prohlásil, že jestli jeho iniciativa selže, Francie uzná neexistující nezávislou Palestinu. Abbás jeho plán uvítal, ale Netanjahu jej odsoudil a označil za „bizarní“. Nepodpořila ho ani Evropská unie, ale Francie návrh přesto předložila Radě bezpečnosti OSN.

Francouzská iniciativa i vyjádření Pan Ki-muna jsou úspěchem diplomatického tažení Palestinců, kteří dospěli k názoru, že svého státu dosáhnou spíš mezinárodním rozhodnutím než jednáním se současnou izraelskou vládou. Teď samospráva zvažuje žádost Radě bezpečnosti OSN o uznání Palestiny za plnoprávného člena, přestože by ji pravděpodobně vetovaly Spojené státy. Palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí vyzval v úterý na zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě členské státy, aby do svých zemí nevpouštěly izraelské osadníky, bojkotovaly osady a uvalily na Izrael hospodářské a obchodní sankce, a Radu bezpečnosti, aby francouzskou iniciativu podpořila rezolucí proti osadám.

Je pozoruhodné, že mezinárodní společenství připisuje absenci mírových rozhovorů Izraeli, který tolikrát vyjádřil ochotu k jejich obnově – ale bez předběžných požadavků. Palestinci si kladou tak zásadní podmínky, že kdyby je Izrael předem splnil, nebylo by jednání už zapotřebí. Ani jednoho světového politika zatím nenapadlo vyzvat Abbáse, aby od svých požadavků upustil a začal jednat. Svět rovněž zcela přehlédl nedávné prohlášení palestinského ministra zahraničí Rijáda Málikího při návštěvě Japonska, že „samospráva už nikdy s Izraelem jednat nebude, protože usoudila, že jí to nic nepřinese“. Nikdo si také nepovšiml, že Abbás na schůzce s Kerrym neprojevil k jednání ochotu, a dokonce odmítl veřejně odsoudit teroristické útoky.

Jedna iniciativa vznikla i v samotném Izraeli. Přišel s ní vůdce opozičního uskupení Sionistický tábor Jicchak Herzog, podle kterého sice mír s Palestinci v současnosti není možný, ale je třeba utlumit vlnu terorismu a posílit vzájemnou důvěru. Svůj plán předložil také Francii a Spojeným státům. Hned jeho první navrhované opatření se však s nadšením nesetká – postavit zeď, která zabrání obyvatelům 28 arabských vesnic okolo Jeruzaléma ve vstupu do metropole, a dokončit bezpečnostní bariéru mezi Západním břehem a zbytkem Izraele. Podle Herzoga to přiměje Palestince k jednání, protože nebudou chtít, aby tyto zdi tvořily jakési prozatímní hranice jejich budoucího státu, a budou mít snahu vyjednat si jiné. Herzog rovněž navrhuje zmrazit výstavbu osad, jak požaduje samospráva, rozšířit na Západním břehu oblast pod výlučnou palestinskou správou a uspořádat regionální konferenci s účastí všech sunnitských států od severní Afriky až po Perský záliv, která by prohloubila vzájemnou spolupráci. Paříž ani Washington na plán nereagovaly a Netanjahua na něm upoutalo jen konstatování, že existence dvou států žijících vedle sebe v míru dnes není proveditelná. Vstřícné kroky vláda odmítá, dokud Palestinci nezastaví terorismus, přestože jí je doporučuje i velení armády.

Pár politiků však přece jen projevilo smysl pro realitu. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla otevřeně, že současné ovzduší „není rozhodně zralé k zásadním krokům“, které by vedly k míru. A nový zvláštní koordinátor Evropské unie pro blízkovýchodní mírový proces Nikolaj Mladenov připustil, že v nynější atmosféře přímé rozhovory možné nejsou a „každý, kdo si myslí, že dostane Netanjahua a Abbáse k jednacímu stolu, je snílek“.