Nechat je bít a počkat na vítěze!

Sami máme v Evropě multibordel, a přitom chceme falešně spasit svět. V případě Egypta, Libye či Tuniska byl můj postoj stejný jako nyní k problémům v Sýrii. Jiný kraj, jiný mrav. Nemáme na to, abychom jim tam my ukazovali, co je dobře a co špatně. Nemáme na to právo, když nedodržujeme vlastní zásady a pravidla hry mezi sebou, ale nemáme na to ani peníze, které nám nestačí k pokrytí mnohdy uměle vytvořených a ničím neopodstatněných nároků jedněch na úkor druhých.

Ano, v Sýrii je občanská válka a umírají tam lidé, ale je to jejich boj. Když jsme podlehli volání po údajné svobodě a demokracii v rámci Arabského jara, zapříčinili jsme v důsledku vznik občanských válek či polovojenských konfliktů a teroristických útoků v řadě států, kde byl do té doby klid. Jistě, byl to klid autoritářský, ale byl to klid a pořádek. Bylo tam bezpečno nejen pro drtivou většinu místních, ale i pro občany států z Evropy, kteří turismem skutečně pomáhali k příjmům a obživě místních obyvatel. Dnes nám naši vlastní politici říkají, abychom tam nejezdili, že tam není bezpečno, zatímco tam posílají naše peníze z daní či nových státních dluhů na pofidérní humanitární pomoc. Jsou to stejní politici, kteří před tím souhlasili s vojenským zásahem západních států na podporu rebelů, u nichž byste marně hledali někoho, kdo se umí dohodnout s někým z jiného kmene či klanu, když ochutnali moc a získali možnost ji mít.

Sýrie je suverénní stát, jehož vnitřní problémy nepřesahují přes jeho hranice a neohrožují nikoho jiného v regionu, natož snad někoho v Evropě. Pokud by se tak stalo, pak je čas na hledání řešení a případný zásah. Do té doby nám nepřísluší do toho kecat. Kdyby představitelé západních států nevyjadřovali podporu těm, kteří tam nyní chtějí převzít moc (a o nic jiného ve skutečnosti nejde), bylo by po konfliktu již dávno. Ostatně stejně by to podle mě dopadlo i v případech Egypta, Libye či Tuniska. Byl by tam klid, místní by měli co jíst a pít, my bychom tam nemuseli posílat naše peníze a přijímat v Evropě imigranty a bylo by podstatně méně mrtvých, než tam mají teď.

Ne, nemám v nadpisu chybu. Řešením pro Sýrii je nechat je bít mezi sebou a počkat na vítěze. Není to nic, co by historie neznala jako efektivní řešení. Tedy alespoň do doby, než jsme před realitou začali upřednostňovat politickou korektnost. Čert aby vzal všechny ty falešné mírotvorce, z nichž řada pak ve světě vydělává na prodeji zbraní a humanitárních dodávkách ve jménu míru.

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora