Mezinárdní peníze a řada otázek

Nedělní mezinárodní konference v Káhiře, na které měli zahraniční dárci přispět na rekonstrukci pásma Gazy zničeného v letní válce Hamásu a Izraele, vybrala navzdory všeobecnému skepticismu mnohem víc peněz, než požadoval předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Na opravu domů a infrastruktury chtěl čtyři miliardy dolarů, a zhruba 50 zúčastněných států a organizací mu nabídlo 5,4 miliardy v průběhu příštích tří let. Nejštědřejším dárcem je Katar, který přislíbil jednu miliardu z této částky; 200 milionů pošlou Spojené arabské emiráty a stejně tak Kuvajt a Turecko a 450 milionů Evropská unie. Spojené státy dodají kromě už poskytnutých 200 milionů ještě jedenkrát tolik a OSN chystá plán v hodnotě více než dvou miliard. Izrael na konferenci zastoupen nebyl, neboť hostitelský Egypt se obával, že by se jí pak nemuseli zúčastnit arabští dárci. Pozváni nebyli ani zástupci Hamásu a Islámského džihádu, původců celého konfliktu.

Slíbená částka je vysoká, ale to ještě neznamená, že do Gazy skutečně dorazí. Dárcovské konference se konaly už několikrát, ale zejména arabské země své sliby většinou nesplnily. Zatím se v Gaze nezačal opravovat ani jediný dům a není ani jasné, kolik je jich zničeno nebo poškozeno – zatímco většina zdrojů uvádí 18 000, Mahmúd Abbás hovoří o 80 000. Podle místních obyvatel nebyly dodnes opraveny ani domy zničené před deseti lety.

Někteří mezinárodní představitelé v Káhiře netajili své rozladění. Financují důsledky odpalování raket Hamásem na Izrael, který podniká letecké odvety. Pásmo je tak opakovaně bombardováno a dárci mají pocit, že na rekonstrukce vyhazují peníze; jen za posledních šest let třikrát. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun si v Káhiře povzdechl, že podobná konference se konala i v roce 2009; britský ministr pro mezinárodní rozvoj Desmond Swayne slíbil Gaze jen 32 milionů dolarů a zdůraznil, že Británie věnuje víc peněz, jen když se Gaza bude rekonstruovat naposled; a norský ministr zahraničí Börge Brende, jehož země konferenci spolupořádala, řekl otevřeně, že Evropské unii dochází trpělivost. Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí ve svém zahajovacím projevu připomněl Hamásu, že zahraniční peníze do Gazy přijdou, jen pokud hnutí neobnoví ostřelování Izraele.

Mezinárodní společenství se rovněž obávalo, že Hamás darované peníze zpronevěří nebo použije k výrobě zbraní či pro své další potřeby, stejně jako podle palestinské samosprávy „zabavil“ 700 milionů dolarů mezinárodní humanitární pomoci za války s Izraelem. Hamás však kvůli udržení vlastního postavení potřebuje, aby k rekonstrukci Gazy došlo, a byl proto dokonce ochoten slíbit samosprávě Mahmúda Abbáse, že v pásmu nechá konečně vládnout vládu národní jednoty a dovolí, aby hraniční přechody ovládaly složky samosprávy. Ve čtvrtek se společný kabinet pod vedením premiéra Ramího Hamdalláha skutečně v Gaze poprvé sešel a ujistil svět, že veškerou mezinárodní finanční pomoc na rekonstrukci bude spravovat výhradně samospráva. Nebývalá vstřícnost Hamásu však budí podezření, že šlo jen o divadlo pro dárce, protože v praxi se hnutí dál odmítá vzdát svých zbraní, ozbrojenců i bezpečnostní kontroly nad Gazou. V pondělí pak pracně vybudovaný dojem národní jednoty zmařil Mahmúd Abbás, který prohlásil, že smíření Fatahu s Hamásem nenastane dřív než po volbách v příštím roce. Jeho výroku se podivil i vysoký představil Hamásu Saláh Bardawíl, jenž se neubránil otázce: „A co čtvrteční návštěva vlády národní jednoty v Gaze?“

Také Izrael si přeje, aby rekonstrukce Gazy proběhla. Se samosprávou a OSN se dohodl na mechanismu kontroly importovaného stavebního materiálu, jehož druhy a množství dosud striktně omezoval. Nově bude povolovat i dovoz cementu, který Hamás v minulosti zneužíval k výstavbě útočných tunelů, protože OSN a samospráva slíbily, že zajistí, aby k tomu nedocházelo - i když Izrael příliš nevěří, že přijatá opatření budou účinná. Je rovněž připraven zmírnit blokádu pásma Gazy, jak požaduje Hamás, a povolit vývoz ovoce a zeleniny na Západní břeh Jordánu.

Norský ministr Brende uvedl, že na rekonstrukci Gazy půjde jen polovina vybrané částky, aniž upřesnil, kde skončí ta druhá. Jiní delegáti však hovořili o podpoře hospodářství a rozpočtu palestinské samosprávy, což je v rozporu s proklamovaným účelem konference.

Izraeli se bohužel nepodařilo mezinárodní dárce přimět, aby své finanční dary podmínili odzbrojením Hamásu. Ti tak své peníze pravděpodobně znovu vyhodí oknem – jakmile teroristé obnoví odpalování raket na izraelská města, čeká Gazu nové bombardování.