Zatímco režim syrského prezidenta Bašara Asada nepolevuje v zásazích proti demonstrantům, roste napětí s jeho severním sousedem. Asad posiluje jednotky na hranicích s Tureckem, kam už uteklo skoro 12 000 syrských civilistů, aby zastavil odchod nežádoucích svědků svých násilností, a donedávna vřelé přátelské vztahy mezi oběma zeměmi vychládají s rostoucím počtem syrských obětí.

Ještě před několika měsíci Ankara a Damašek pořádaly společná vojenská cvičení a zasedání vlády a zrušily vzájemnou vízovou povinnost. Začátkem června už ale Turecko hostilo schůzku syrské opozice, povolilo na svém území činnost syrského Muslimského bratrstva, které je na domácí půdě zakázané, a premiér Erdogan, který s Asadem kdysi trávil dovolenou, označil jeho počínání za zvěrstva.

Turecku se nelíbí rostoucí počet syrských vojáků na hranicích. Kdyby vypukl ozbrojený konflikt, měl by dopad na celý region. Stabilita Sýrie má klíčový význam pro křehkou rovnováhu Blízkého východu a její nestabilita by zasáhla i Turecko. Obavy z regionálních následků jsou i hlavní důvod trvale vlažné kritiky syrského režimu ze západních zemí, které se bojí, že by svržení Asada rozpoutalo dalekosáhlou sektářskou válku. A tak zatímco na Libyjce Muammara Kaddáfího vydal v pondělí haagský tribunál mezinárodní zatykač, Asada svět pouze vyzývá k ukončení násilí, i když má na svědomí okolo 1400 životů.

Turecku už ale dochází trpělivost. Zvažuje zřízení pohraniční nárazníkové zóny, která by sahala až na syrské území. Nejde mu jen o příliv uprchlíků, ale bojí se i případných výpadů Kurdů, které ze sousedních států v minulosti zaznamenal nejednou. Turecko si přeje mít hranice se Sýrií, Íránem a Irákem neprodyšně uzavřené.

Krize zemi opět sblížila se Spojenými státy, s nimiž se Ankara donedávna neshodovala v přístupu vůči Íránu. A v pondělí informovala Británii, Francii, Německo, Itálii a NATO, že možná zahájí vojenskou ofenzívu v severní Sýrii. To může vyvolat válku s nedozírnými důsledky. Nejbližší syrský spojenec Írán Turecko před intervencí varoval a pohrozil, že jestli z jeho území zaútočí NATO na Sýrii, bude bombardovat alianční a americké základny v Turecku.

Ankara zatím ještě dává Asadovi šanci, aby provedl slíbené demokratické reformy. Naděje vzbudila nebývalá pondělní událost – v Damašku se vůbec poprvé veřejně sešlo asi 150 představitelů syrské opozice, kteří diskutovali o možnostech pokojného přechodu k demokracii. I když schůzka nevyústila v žádné konkrétní kroky, je to nepochybně vzácný jev. Podle některých aktivistů je úspěch už to, že režim povolením setkání opozice veřejně přiznal, že vůbec nějakou opozici má. Je ale také možné, že je úřady nezakázaly proto, aby posloužilo jako okázalé vstřícné gesto světu. Třebaže se jí překvapivě zúčastnilo několik známých oponentů režimu, kteří strávili mnoho let v jeho věznicích, řadě dalších byl vstup odepřen a přijet nesměli ani členové zahraničních exilových organizací. Ještě větší množství opozičních aktivistů účast odmítlo s tím, že nebudou Asadovi dodávat legitimitu ani dělat zástěrku jeho vraždění.

Syrská vláda se snaží dál a vyzvala opozici k setkání 10. července, na kterém by obě strany zahájily národní dialog o ústavních změnách. Ty slíbil Asad minulý týden a podle něj by měly umožnit existenci více politických stran. Rovněž slíbil nejpozději do konce roku reformy. Asadova poradkyně Bušajna Šaabanová řekla v úterý stanici Sky News, že prezident ví, že reformy musí provést, protože bez nich by byl jeho režim ohrožen. Řada aktivistů a opozičních představitelů však výzvu k červencovým rozhovorům odmítla – podle nich není národní dialog možný, dokud vláda nezastaví násilí. A v tom Asad pokračuje už více než sto dní a trvá na tom, že demonstranti jsou členové ozbrojených gangů, kteří usilují o islámský stát.

A zatím se dál vyostřuje situace na syrsko-tureckých hranicích. Podle zpravodajských zdrojů turecké letouny a vrtulníky už před týdnem podnikly průzkumnou misi do severní Sýrie. Shazovaly také potraviny, pitnou vodu a zdravotnické potřeby tisícům hladovějících Syřanů, kteří se skrývají v tamějších kopcích, přestože Damašek Ankaru varoval, že bude takovou akci považovat za narušení státní suverenity. I když zatím k odvetě nepřistoupil, Spojené státy a NATO se rozhodly posílit vojenskou přítomnost ve Středozemním moři a aliance chce v nejbližších dnech rovněž zvýšit počet vojáků na svých základnách v Turecku.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6