... a možné následky operace Oblačný sloup

Následky nejnovějšího tažení izraelské armády proti radikálně islámskému Hamásu v pásmu Gazy se ještě nedají ani zdaleka odhadnout.

Bezprostředně po vyhlášení operace byli obyvatelé měst a vesnic v jižním Izraeli vyzváni, aby šli domů a zdržovali se v blízkosti krytů. Školy byly v okruhu 40 km kolem pásma Gazy celý čtvrtek zavřené. V sedmikilometrovém pásmu kolem hranic nešel nikdo do práce. Noc po útoku na Ahmada Džabarího strávil tak celý jižní Izrael v krytech.

Navzdory tomu obyvatelé zkoušeného negevského města Sderotu vojenskou akci uvítali. "Už bylo načase udělat tomu stálému raketovému ostřelování přítrž!" vyjádřili se někteří. "Budeme v krytu sedět třeba dny i týdny, jen když nás armáda toho problému s raketami konečně zbaví!" Bývalý starosta Eli Moyal říká: "Konečně, po dvanáctiletém utrpení, se s tím něco dělá. Budeme silní. Nebude to jednoduché. Ale hlavní je, že vláda a armáda se konečně pohnuly. Vlastně mají zpoždění už jedenáct let!"

Nejen protiraketové baterie "železné kupole", ale celá izraelská armáda byla uvedena do stavu nejvyšší pohotovosti. Jednotky se stahují ke hranicím s pásmem Gazy, jsou povoláváni záložníci, armáda se připravuje vtáhnout do pásma Gazy – i když žádnému ze zúčastněných nepřipadá ta vyhlídka nijak lákavá. Obavy z "uvíznutí v bažinách Gazy" jsou příliš velké.

V Izraeli ví ovšem každý velmi dobře, že je poměrně jednoduché válku zahájit – ale nikdo neví, jak se má potom ukončit. Proto je nutné připravit se na všechny možnosti. Po zkušenosti s druhou libanonskou válkou v létě 2006 a operací "Lité olovo" na přelomu let 2008/2009 snaží se Izrael oživit starou taktiku prudkého, ale krátkého vojenského úderu, který válku rozhodne co nejrychleji.

Hamás, zřejmě ještě v šoku z nečekaně tvrdých a cílených útoků izraelské armády, se nechal slyšet: likvidace Džabarího znamená válku. V brigádách Issadín Al-Kasám to vře, "žádná izraelská osada si odteď není jistá". Další hlasy z pásma Gazy vyhrožují: "Izraelská města vypálíme!" Poněkud rozvážněji se pět hodin po zahájení útoků přihlásil ke slovu čelný člen Hamásu Musa Abú Marsúk z ciziny: "Obrátili jsme se na Egypt a požádali jej, aby se zasadil o ukončení agrese." Toto vyjádření naznačuje, že ani v kruzích Hamásu si nejsou jistí, do jaké míry jsou schopni izraelskému náporu čelit.

Egyptský ministr zahraničí izraelský postup vůči Gaze odsoudil. O něco později bylo oznámeno, že Egypt odvolal svého vyslance, Atefa Mohameda Salema, z Tel Avivu ke konzultacím. Zatímco při posledním tažení Izraele v Gaze koncem roku 2008 egyptský president Mubarak Palestincům sdělil, že si své problémy zavinili sami, dnes vládne v Egyptě situace zcela odlišná. Muslimské bratrstvo se cítí s Hamásem ideologicky a nábožensky spřízněno. Zbývá jen vyčkat, jak se nový president Mohamed Mursí zachová pod tlakem ulice ve své zemi, pod diplomatickými závazky např. vůči USA a také pod vlivem vlastního postoje k palestinskému Hamásu v tomto vystupňovaném napětí.

Prvním výsledkem by mohlo být, že zahraniční Hamás pod vedením Chálida Mašála a Musy Abú Marsúka získá z posledního vývoje body proti domácímu vedení Hamásu v Gaze. Už dávno totiž tvrdili, že Hamás nelze vést z Gazy, protože ta leží příliš blízko sféry vlivu Izraele. Cílená likvidace Džabarího je nejpádnějším důkazem, že zahraniční vedení má pravdu.

© Johannes Gerloff, Christlicher Medienverbund KEP
www.israelnetz.com