31.5.2020 | Svátek má Kamila


BLÍZKÝ VÝCHOD: Průlom z Gazy do Egypta a možné důsledky

1.2.2008

Rozboření pohraničních opevnění mezi pásmem Gazy a Sinajským poloostrovem bude mít dalekosáhlý dopad, který lze zatím jen těžko odhadnout. Velitel Hamásu Abu Osama přiznal v rozhovoru pro London Times, že násilné otevření hranic bylo dlouho pečlivě připravováno. Těžká kovová zeď se v noci ze 22. na 23. ledna 2008 zřítila na několika místech v důsledku desítek výbuchů. Nato začaly proudit statisíce Palestinců ze severní části rozděleného města Rafiah na jižním konci pásma Gazy do jeho egyptské části nacházející se na severovýchodním cípu Sinajského poloostrova.

Egyptský prezident Hosní Mubarak se zdráhal splnit výzvu Izraele a hranici mezi Egyptem a pásmem Gazy opět uzavřít. Kromě toho se zdálo, že egyptští policisté, ač dva dny předtím posíleni o dalších 300 mužů, nejsou schopni čelit masám tlačícím se z Gazy. Káhira se chce vyhnout konfrontaci s Muslimským bratrstvem, jehož palestinskou odnoží je Hamás.

"Se snem o palestinském státě je konec," komentuje události v Gaze palestinský redaktor z Betléma. Podle jeho názoru nepochopila ani Palestinská autonomie pod vládou Mahmúda Abbáse, ani izraelská vláda, že Hamás a jemu podobní dělají vše pro to, aby vzniku nezávislé Palestiny zabránili.

"Teď zbývají jen dvě možnosti," říká palestinský novinář: "Přičlenění palestinských území k Jordánsku a Egyptu, nebo jeden společný stát pro oba národy." Připojení k Jordánsku a Egyptu, tedy de facto obnova stavu před rokem 1967, by s největší pravděpodobností znamenalo konec režimů v Ammánu i v Káhiře. Společný stát Izraelců a Palestinců je zase nepřijatelný z pohledu Izraele, protože pak by se Židé stali menšinou ve vlastním státě.

Jediné arabské státy, s nimiž má Izrael mírovou smlouvu, jsou akutně ohroženy zevnitř. V Jordánsku stojí hašemitský královský dům pocházející původně ze Saúdské Arábie proti výrazné početní převaze palestinského obyvatelstva. V Egyptě dosáhlo v posledních letech oficiálně zakázané radikální sunnitské Muslimské bratrstvo demokratickými prostředky znepokojujících úspěchů, většinou prostřednictvím tzv. nezávislých kandidátů.

V každém případě budou mít události na jižní hranici pásma Gazy bezprostřední vliv na izraelsko-egyptské vztahy. Mezi izraelskými novináři se šušká, že studený mír s Egyptem se promění v mír bouřlivý. Jordánská opozice již požadovala vypovězení izraelského velvyslance z Ammánu.

Otevření pásma Gazy směrem do Egypta má na Izrael i konkrétní vojenský dopad. Na jedné straně každá vojenská akce proti Gaze, která je nyní prakticky připojena k Egyptu, znamená akci proti nejstaršímu mírovému partnerovi židovského státu. Na druhé straně se potenciálním atentátníkům otevírá těžko kontrolovatelná hranice mezi egyptským Sinajským poloostrovem a izraelskou pouští Negev.

Proto uvedla izraelská armáda své jednotky na egyptsko-izraelské hranici do zvýšené pohotovosti. V Negevské poušti, jinak ospalém izraelském venkově, narušují provoz na nekonečně dlouhých silnicích vojenské zátarasy. Silnice číslo 10 podél egyptské hranice byla uzavřena pro civilní provoz.

Izraelské tajné služby vědí, že teroristé plánují únosy izraelských turistů na Sinaji. Proto vydala izraelská Národní bezpečnostní rada varování před cestami na Sinaj a doporučila všem Izraelcům, kteří jsou v Egyptě, aby se okamžitě vrátili domů. Po několikaměsíčním klidu došlo večer 25. ledna hned ke dvěma teroristickým útokům v okolí Jeruzaléma. Přitom byl zastřelen pohraniční policista Rami Suari z Beer-ševy a několik Izraelců bylo zraněno. To ukazuje, že události v Gaze rozhodně mají vliv i na Západní břeh.

Proražení hranice mezi oběma částmi města Rafiah představuje vítězství pro Hamás a její mateřskou organizaci Muslimské bratrstvo. Souběžně s povelem vyhodit pohraniční opevnění do povětří vyhlásil šéf politbyra Hamásu Chálid Mišál, že se práva na návrat na "území z roku 1948", na ozbrojený boj a džihád nikdy nevzdají. Tím dokázal sám sobě, svému lidu a především světu, že existuje alternativa k opotřebovanému palestinskému vedení v Ramalláhu. Konference v Damašku, na níž měl Mišál úvodní řeč a kde vystoupil společně s dalšími militantními palestinskými organizacemi, byla organizována Íránem a Sýrií.

Palestinský premiér Fatáhu Salam Fajád řekl na světovém hospodářském fóru ve švýcarském Davosu: "Musíme brát izraelské bezpečnostní potřeby vážně. Jsme zavázáni postupovat bez násilí a hledáme řešení konfliktu mírovými prostředky." Tyto mírové tóny palestinského premiéra však vyzněly v turbulencích reálné politiky na Blízkém východě stejně naprázdno, jako snaha jeho prezidenta připsat si zásluhy za uvolnění izraelské blokády Gazy.

Arabská média jako televize Al-Džazíra nepokrytě sympatizují s radikálními sunnity. Tato média jsou přitom spíše zrcadlem veřejného mínění arabské ulice než jeho tvůrci. Hamás dokázal již před otevřením hranice s Egyptem, které umožnilo volný pohyb osob, zboží a zbraní, platit každý týden svým 20 000 civilním zaměstnancům v pásmu Gazy výplatu.

Mnozí z asi 350 000 Arabů z Gazy, kteří po průlomu hranic pronikli na Sinaj, se po nákupech v Egyptě vrátilo domů. Velký počet uprchlíků však zatím v Egyptě zůstal a dokonce pokračuje v pohybu směrem k lidnatým egyptským městům. Pravicový poslanec strany Národní unie Arije Eldad v tomto pohybu vidí důkaz, že je dobrovolný transfer Palestinců z Izraele do okolních arabských zemí docela reálnou možností.

© Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP

www.israelnetz.de

přeložil Mojmir Kallus








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.