Od vyhlášení příměří po osmidenní válce mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamas v pásmu Gazy uplynuly dva týdny a klid zbraní stále trvá. Podrobnosti dohody se vynořují teprve v těchto dnech a dodnes nejsou úplně jasné. Příměří vstoupilo v platnost s tím, že obě strany budou pokračovat v nepřímých jednáních o jeho dalších podmínkách.

Jednání skutečně začala, ale zatím Hamasu nepřinesla takové zisky, jak doufal. Izrael neotevřel hranice, jak hnutí požadovalo, i když nic nenamítá proti otevření egyptského přechodu v Rafáhu. Egypt ale zatím žádná opatření nepřijal a Rafáh dál funguje s řadou omezení. Hamas tvrdí, že Izrael souhlasil s povolením exportu gazanských výrobků a plodin, dovozem dosud zakázaného stavebního materiálu a uvolněním pohybu osob a zboží, ale Izrael to nepotvrdil. Jediným hmatatelným ústupkem je větší svoboda pro gazanské rybáře a farmáře – rybáři teď smějí lovit až sedm kilometrů od pobřeží místo dosavadních pěti a farmáři mohou obdělávat svá pole i v blízkosti hraničního plotu, ke kterému dosud z bezpečnostních důvodů nesměli blíž než300 metrů.

Otevření nárazníkového pásma u hranic je pro Izrael nebezpečné a přineslo už první incidenty. Hned po příměří se několik set Palestinců pokusilo prorazit hraniční plot a vojáci jednoho zastřelili. Hamas to označil za izraelské porušení klidu zbraní a stěžoval si Egyptu, který je garantem příměří. Výsledkem bylo rozmístění policistů Hamasu u hraničního plotu, aby Palestince odháněli, ale k provokacím dochází dál – naposledy v sobotu byl při pokusu o jeho zničení postřelen další Palestinec, který později zemřel. Otevření hraničního prostoru nepochybně představuje zvýšené bezpečnostní riziko pro vojáky i celou zemi.

Žádná teroristická skupina v pásmu Gazy však Izrael neostřeluje, a jestli to zkouší, Hamasu se daří odpalování raket předejít. Významný islámský duchovní Sulajmán Dajá dokonce prohlásil porušení příměří za hřích a vydal fatwu, která vládnoucí Hamas opravňuje k užití všech prostředků proti každému, kdo klid zbraní nedodrží. Podle dohody se k němu zavázaly všechny ozbrojené skupiny, které rovněž slíbily, že nebudou aktivovat tunely s výbušninami, provádět sabotáže a útočit na vojáky u hranic. Izrael zase souhlasil, že nebude podnikat cílené útoky na teroristické velitele, ale vyhradil si právo zaútočit v případě prokazatelného ohrožení.

Izrael s příměřím a odvoláním pozemní operace v Gaze souhlasil i proto, že se Egypt a Spojené státy zavázaly k boji proti pašování zbraní. Už pět dní po zastavení bojů zachytili egyptští vojáci zásilku 185 beden zbrojního materiálu z Libye a podobný úlovek následoval minulý týden. To ovšem neznamená, že zbraně přestanou do Gazy proudit – mnoho se jich k teroristům jistě dostane. Největší dodávky přicházejí po moři do severní Afriky z Íránu, který už chystá další várku, aby Hamasu doplnil zničený arsenál, jak ukázaly satelitní snímky. Podle pondělního prohlášení izraelské vojenské mluvčí Avital Lajbovicové však armáda nemá žádný důkaz, že by od příměří nějaké zbraně do Gazy dorazily.

Nejpřesvědčivějším argumentem pro zastavení operace byly pro izraelskou vládu záruky Američanů. Prezident Barack Obama slíbil, že vyšle vojenské jednotky na Sinajský poloostrov, kde pomohou Egypťanům v boji proti terorismu. Detaily dohody zveřejněny nebyly a není jasné, jak bude tento boj vypadat, ale první američtí vojáci podle zpravodajských zdrojů už na Sinaj přijeli o uplynulém víkendu. Pro Izrael hraje v této dohodě důležitou roli i souhlas Egypta s americkou přítomností.

Jeden z nejvyšších představitelů Hamasu Músa abú Marzúk však brzy po zahájení příměří prohlásil, že hnutí pašovat zbraně nepřestane. Poslední válka s Izraelem podle něj ukázala, že výsledky přináší pouze ozbrojený boj. Marzúkův kolega Usáma Hamdán dodal, že hnutí zbraně nikdy nesloží a bude dál usilovat o "osvobození Palestiny od řeky Jordán až ke Středozemnímu moři". Gazanský premiér Ismaíl Haníja k tomu připojil výzvu Evropské unii, aby Hamas vyškrtla ze seznamu teroristických organizací, protože je "národně-osvobozenecké hnutí".

Hamas tvrdí, že ve válce s Izraelem zvítězil, a podařilo se mu o tom přesvědčit nejen obyčejné Palestince, ale i předsedu samosprávy Mahmúda Abbáse a jeho Fatah. Znovu nabídli nepříteli smíření a došlo i k určitému pokroku. Po pěti letech se do Gazy vrátilo 12 členů Fatahu, kteří utekli po puči Hamasu, o své první návštěvě Gazy od převratu mluví Abbás a obě hnutí se dohodla, že propustí vězně protistrany. Všechny předchozí pokusy o usmíření však skončily krachem, takže optimismus zatím není namístě.