Trumpova schůzka s Mahmúdem Abbásem

Donald Trump přijal ve středu v Bílém domě předsedu palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse až jako čtvrtého blízkovýchodního představitele – po izraelském premiérovi Binjaminu Netanjahuovi, egyptském prezidentovi Abd al-Fattáhovi Sísím a jordánském králi Abdulláhovi. Trump dlouho nereagoval ani na pokusy Palestinců navázat kontakt s jeho lidmi a s Abbásem mluvil telefonicky poprvé až v březnu. Netají se sympatiemi k Izraeli a Palestinci měli obavy, že zůstanou na vedlejší koleji. Ani od středečního summitu si moc neslibovali.

Trump je však odhodlán dojednat izraelsko-palestinský mír a ve středu to znovu zopakoval. Nikdy ale nenaznačil, jak chce obě strany přimět k dosud odmítaným ústupkům a přivést je po třech letech zpět k jednacímu stolu. Dokonce ani neuvedl, zda vůbec podporuje vznik Palestiny.

Netanjahuovi řekl už v únoru, že by si přál omezení výstavby izraelských osad na Západním břehu, ale ten se ani po intenzivních jednáních s Američany dodnes k ničemu nezavázal. Abbáse Trump ve středu v soukromí vyzval, aby samospráva přestala podněcovat k násilí na Izraelcích a vyplácet renty teroristům a jejich rodinám, ale okamžitý slib od něj zjevně nedostal. Přitom bude muset brzy zaujmout postoj k návrhu zákona v Kongresu, který mu, bude-li schválen, zakáže samosprávu financovat, jestli nepřestane teroristy za vraždění Izraelců odměňovat.

Abbás si však žádné dramatické ústupky nemůže dovolit. Odvahu k nim sice neměl nikdy, ale teď se jeho postavení den za dnem zhoršuje. Palestinská scéna je nebývale rozbouřená; kromě sporů Abbásova hnutí Fatah s Hamásem a neschopnosti dosáhnout usmíření bojují členové Fatahu i mezi sebou a na Západním břehu se skoro denně konají protesty proti Abbásovi, jehož demisi si přejí dvě třetiny Palestinců. Skoro 900 palestinských vězňů v izraelských věznicích drží už třetí týden hladovku, a kdyby jim teď Abbás přestal vyplácet renty, vypuklo by povstání.

Abbás se před středeční schůzkou snažil Trumpovi všemožně zalíbit. V dubnu snížil o třetinu platy zaměstnancům samosprávy v pásmu Gazy, které o práci připravil puč Hamásu před deseti lety, ale samospráva je dál platí. A v den návštěvy Bílého domu splnil pohrůžku z minulého týdne a přestal hradit spotřebu elektřiny v Gaze. Jelikož Hamás odmítá předat vládu nad pásmem samosprávě, má si podle Abbáse platit elektřinu z vlastních peněz, místo aby je utrácel za zbraně. Abbás chce také přestat posílat do Gazy léky s výjimkou těch nejnutnějších, protože Hamás je prodává a peníze si nechává.

Trump se ve středu nezmínil ani o svém předvolebním slibu, že přestěhuje americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Zatím to neudělal, ale jeho spolupracovníci tvrdí, že o tom stále uvažuje, a to Palestince nesmírně trápí. Trump má koncem května navštívit Izrael právě v době, kdy bude země slavit Den Jeruzaléma a 50. výročí opětovného sjednocení města za šestidenní války, a to by mohla být k přemístění ambasády vhodná příležitost. Jestli to prezident neudělá, bude muset už začátkem června podepsat odklad realizace zákona Kongresu z roku 1995, který přestěhování velvyslanectví vládě nařizuje. Obama i jeho předchůdce George Bush odklad pravidelně obnovovali, údajně z bezpečnostních důvodů.

Jestli někdo od středečního summitu něco čekal, byl zklamán. Abbás ho však označil za úspěšný a dál doufá v Trumpovu schopnost zprostředkovat mírovou dohodu. V březnu na něj udělal takový dojem přístup prezidentova blízkovýchodního zmocněnce Jasona Greenblatta, že prohlásil, že v Trumpovi vidí historickou možnost dosažení míru. Podle svých výroků ve Washingtonu si ji ale nejspíš představuje tak, že Trump přinutí Izrael k ústupkům, které Abbás dlouhodobě požaduje, ale sám neudělá žádné. Zopakoval, že Palestinci chtějí stát s hranicemi z roku 1967 a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem, a zdůraznil nutnost „ukončit izraelskou okupaci“, protože Palestinci „trpí“. Podle něj jsou „posledním národem na světě, který žije v okupaci“. Jediným náznakem možné změny k lepšímu by snad mohlo být to, že nežádal zmrazení výstavby osad a návrat všech palestinských uprchlíků, ale jen „spravedlivé řešení jejich situace podle mezinárodních zákonů“.

I když Abbás ve Washingtonu nenabídl žádný vstřícný krok, Trump proti Palestincům žádné sankce nechystá – dokonce naopak. Přestože výrazně omezuje zahraniční pomoc, chce příští rok zvýšit příspěvky samosprávě na 215 milionů dolarů, o deset milionů víc než letos. Abbásovi slíbil i posílení bezpečnostní spolupráce a podporu hospodářského rozvoje.

Trump před schůzkou zdůraznil, že „nevidí žádný důvod, proč by mír mezi Izraelem a Palestinci nemohl nastat“, a zadoufal, že z jednání „vzejde něco úžasného“, co pomůže mírová jednání obnovit. Nic „úžasného“ však nikdo neslyšel a není jasné, z čeho prezident svůj optimismus čerpá. Podle něj dokonce nastolení míru „možná nebude tak těžké, jak si lidé myslí“. Jeho sebevědomí, které nevychází z žádného konkrétního plánu, ale důvěru v Trumpovy schopnosti nevzbudilo.