Izrael uzavřel dohodu o propuštění 1027 odsouzených Palestinců za jednoho svého občana, který byl před pěti lety unesen z izraelského území. Mezi propuštěnými Palestinci jsou i ti, kdo zabíjeli izraelské civilisty.
Jak však řekla Jehudit Šachor, jejíž nezletilý syn zahynul roku 1995 při atentátu zosnovaném podobnými lidmi: „I když nepochybuji, že ti, kdo vraždili, budou po propuštění vraždit znovu, dítě naší země se musí vrátit domů za každou cenu.“
Těžko říct, jaký bude další život Gilada Šalita po pěti letech děsivého traumatu. Jedno je však jisté: Bude žít v zemi, která nikdy nenechá své občany na holičkách, a současně v zemi, která je úspěšná.
V záplavě zpráv komentujících arabsko-izraelský konflikt stojí tato skutečnost setrvale na okraji zájmu. Izrael, země s necelými osmi milióny obyvatel, z nichž Židé tvoří přibližně tři čtvrtiny, přitom od svého vzniku prožívá pozoruhodný rozkvět – a to navzdory všem válkám, nepříznivým geografickým a klimatickým podmínkám.
Mohli jsme si to uvědomit před pár dny, když profesor Daniel Šechtman z univerzity Technion v Haifě se stal letošním laureátem Nobelovy ceny za chemii – celkově desátým nobelistou z Izraele.
Žádný div: V každoročním prestižním hodnocení světových univerzit, tzv. šanghajském žebříčku, se i letos skvěle umístily všechny tyto izraelské vzdělávací instituce. Hebrejská univerzita v Jeruzalémě obsadila 57. místo, telavivská univerzita, Weizmannův vědecký institut a Technická univerzita v Haifě byly řazeny na 102. – 150. místě. Univerzity Bar-Ilan a Ben Gurion pak obsadily 300. – 400. místo.
Pro srovnání dodejme, že mezi tisícovku nejlepších univerzit světa se z České republiky prosadila jen Karlova univerzita na 200. – 300. místě.
Izrael prožívá v posledních letech nebývalý hospodářský rozvoj, což potvrzuje i letošní rok: Hospodářský růst země je odhadován na 4,8 % Dynamika izraelské společnosti se ovšem dá vyjádřit i jinak. Je to země, v níž připadá nejvíce počítačů na občana na světě a v počtu vydávaných knih na obyvatele zaujímá druhé místo na světě. Plných 45 % Izraelců má vysokoškolské vzdělání – nejvíce v poměru na občana na světě.
Ve stejném měřítku se Izrael může chlubit i jedním z největších počtů patentů. Izrael je současně zemí, kde v poměru k počtu obyvatel vzniká nejvíce nových podniků, a to nejen lokálního významu. Jedná se významně o podniky, které v globálním měřítku vedou k transformaci celých odvětví. Sílu těchto společností svým způsobem vyjadřuje například americký elektronický burzovní trh NASDAQ, třetí největší burza na světě a druhá největší ve Spojených státech: Je zde zastoupeno více izraelských kótovaných firem než z celé Evropy dohromady.
Od svého vzniku v roce 1948 Izrael více než padesátkrát zvýšil svou životní úroveň. Je velmocí v oblasti mikroprocesorů, telekomunikace, genetiky. Celý svět zná izraelské zavlažovací a odsolovací systémy vody, izraelské mamografy, minikamery pro lékařské účely, implantáty, inhalátory. Izrael též patří k významným výrobcům léčiv – antibiotik se zde vyrábí nejvíce na světě.
A ovšem: Izrael má i vysoce rozvinutý zbrojní průmysl.Proč toto všechno zmiňuji právě v souvislosti s propuštěním izraelského rukojmího Gilada Šalita? Jsem přesvědčen, že kdyby arabský svět dosáhl v uplynulých desetiletích podobných společenských a hospodářských úspěchů jako Izrael, nebylo by na Blízkém východě ani vyděračských únosů teroristy, ani válek.
Kde vládne demokracie a prosperita, tam se daří řešit i politické problémy. A naopak: Kde vládne despocie a daří se především náboženskému fanatismu a autokratickým vládcům, tam se hledá viník nespokojenosti lidí i ekonomických neúspěchů jinde. Třeba v úkladnosti a piklích zlovolných sionistů.
Převzato z Rádio Česko se souhlasem autora
Autor je ředitel Židovského muzea v Praze