Palestinská samospráva se už několik měsíců nachází v situaci, kterou označuje za kritickou, a premiér Salám Fajjád nepřestává vyčítat zejména arabským zemím, že neposílají slíbené peníze. Světová banka a Mezinárodní měnový fond v březnu potvrdily, že samospráva zažívá nejhorší finanční krizi za posledních sedm let.
Vloni Palestincům při finanční pomoci ve výši jedné miliardy dolarů půl miliardy scházelo a letošní deficit má překročit jednu a čtvrt miliardy, přestože finance spravuje miláček Západu Fajjád, který je považován za záruku poctivého účetnictví.
Fajjád krizi připisuje laxnosti arabských zemí, Hamasu a samozřejmě Izraeli. V posledních dnech se však objevila nová tvrzení, která naznačují, že viníkem je spíše samospráva. Nejprve se z Londýna ozval bývalý ekonomický poradce Jásira Arafata Muhammad Rašíd. Obvinil předsedu samosprávy Mahmúda Abbáse ze zpronevěry milionů dolarů a připomněl, že Abbás má majetek v hodnotě nejméně jednoho sta milionů dolarů, včetně luxusních paláců na palestinských územích, v Jordánsku, Tunisku a dalších zemích. Samospráva na oplátku obvinila ze zpronevěry Rašída, vydala na něj zatykač a požádala o spolupráci Interpol, ale ten jí nevyhověl s odůvodněním, že samospráva není suverénní stát. Ne že by Rašíd neměl máslo na hlavě – tento irácký Kurd si za Arafata nashromáždil tak obrovský majetek, že raději uprchl do Londýna hned po jeho smrti.
Druhou ránu zasadil samosprávě nezávislý poslanec a místopředseda palestinského parlamentu Hasan Kurejšá. Prohlásil, že korupce v palestinském vedení kvete ještě víc než za Arafata a stejným problémem je plýtvání. Spočítal, že samospráva měla od svého vzniku v roce 1994 dvanáct vlád, okolo 230 ministrů a ještě víc poradců, z nichž každý dostává vysoký plat a luxusní automobily a tráví nejméně pět dní v měsíci na zahraničních cestách. Totéž platí o představitelích dalších orgánů – například ředitel Palestinského investičního fondu pobírá měsíčně 35.000 dolarů, zatímco nejvyšší plat státního zaměstnance nepřekračuje jeden tisíc. Kurejšá označil tvrzení o finanční krizi za nestydaté vzhledem k tomu, jak horentní má samospráva výdaje. Podle něj lže, aby z mezinárodního společenství vytáhla ještě víc peněz.
Svět i západní média tyto dvě zprávy přeslechly.
Korupce a rozkrádání zahraničních prostředků mají v palestinské samosprávě dlouhou tradici – začaly hned od jejího vzniku. Jásir Arafat byl jedním z nejbohatších lidí světa a po jeho smrti se hovořilo o zpronevěře až čtyř miliard dolarů, z nichž část financovala terorismus a zbytek skončil na Arafatových soukromých kontech.
Aby Abbás uklidnil dárce i voliče, zřídil před dvěma lety protikorupční komisi. Ta už "řešila" 85 případů, ale odsouzen nebyl dodnes nikdo. A když její první předseda Fahmí Šabaní odhalil příliš mnoho, včetně způsobu, jakým vysocí představitelé převádějí mezinárodní peníze na svá soukromá konta, byl propuštěn a sám obviněn z korupce. Samospráva proti němu rozpoutala takovou kampaň, že se Šabaní bál i o život.
Abbás považuje za nejjednodušší kritiku umlčet a stále razantněji pronásleduje novináře, kteří se o korupci jen zmíní. Západ to ale beztak nezajímá – i po odhalení Šabaního posílal samosprávě stamiliony dolarů dál.
Hlavní dárci, Evropská unie a Spojené státy, se dodnes nevyjádřily ani ke změnám v palestinské vládě. Po neúspěšném ročním smiřování Fatahu s Hamasem složil před deseti dny přísahu obměněný kabinet bez Hamasu. Fajjád je sice opět premiérem, ale nikoli už ministrem financí, a přestože Západ ještě v dubnu varoval, že v takovém případě může samospráva přijít o zahraniční pomoc, teď zarytě mlčí. Nekomentoval ani dohodu, která přišla vzápětí – jen pár dní po přísaze nového kabinetu se Abbás už zase dohodl s exilovým vůdcem Hamasu Chálidem Mišalem na vytvoření vlády národní jednoty, která má vzniknout už o nadcházejícím víkendu. To by znamenalo odchod Fajjáda, kterého Hamas zásadně odmítá v jakékoli vládní funkci. Jediným vysvětlením těchto podivných politických manévrů může být jistota hlavních aktérů, že vláda národní jednoty stejně zase ustavena nebude.
Kdyby náhodou vznikla, měla by do šesti měsíců dovést Palestince k volbám, ale ani tomu nikdo nevěří. Abbásův Fatah by je možná ani nevyhrál. Právě rozbujelá korupce byla hlavním důvodem, proč před šesti lety zvítězil Hamas a proč jsou s Fatahem palestinští voliči stále nespokojenější. Nemají však příliš na vybranou. Evropská unie a Spojené státy možnost volby mají, ale nepřestávají samosprávě doplňovat prázdnou pokladnu. Arabské státy už, zdá se, vystřízlivěly.
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6