Diplomatické úsilí zatím nepřineslo východisko ze slepé uličky, do které se dostali Palestinci se svým plánem požádat v září OSN o jednostranné vyhlášení samostatného státu. Od svého záměru byli ochotni upustit, když schůzka mezinárodní Čtyřky, která se konala minulý týden, vyzve obě strany k obnově mírového jednání na bázi hranic z roku 1967 a Izrael k zmrazení výstavby osad.

Spojené státy však takové prohlášení nepodpořily a postavily se za Izrael, který odmítá jakékoli předběžné podmínky jednání, a zvlášť hranice z roku 1967. Čtyřka tak nenašla vhodně formulovaný kompromis. Zklamaný předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás pak tento týden potvrdil, že požádá OSN o vyhlášení Palestiny s hranicemi z roku 1967 a východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Jeho rozhodnutí podpořila i Liga arabských států.

A to se přitom před měsícem zdálo, že si Palestinci uvědomují, že jim jejich plán nepřinese nic než problémy. Vědí, že v Radě bezpečnosti neuspějí, protože Američané budou jednostranné vyhlášení Palestiny vetovat, a tak uvažují, že se obrátí rovnou na Valné shromáždění, kde je podle nich podpoří 130 ze 192 zemí. Tím ovšem nezískají plnoprávné členství v OSN, které by jim přinesl souhlas Rady bezpečnosti, ale jen neúčinné uznání státu, který neexistuje a v navrhované podobě nikdy existovat nebude.

S vidinou hlasování v OSN zahájili Palestinci i Izrael divoké diplomatické závody. Abbás a izraelský premiér Benjamin Netanjahu objíždějí svět a přesvědčují jednotlivé země, aby vyhlášení Palestiny podpořily, respektive nepodpořily. Kvantitativně zatím vítězí Palestinci, ale Izrael pro zamítnutí jejich jednostranného kroku přesvědčil země s větší mezinárodní váhou jako Spojené státy, Kanadu a většinu států Evropské unie. Palestinci se nevzdávají – Abbás v těchto dnech získal podporu Norska a Turecka a jeho zmocněnci ještě směřují do Ruska, Kanady, Portugalska, Bosny a Hercegoviny, Indie, Vietnamu, Číny, Austrálie a na Nový Zéland.

Je s podivem, že samospráva vynakládá peníze na tak rozsáhlé cestování, když zažívá vážnou finanční krizi. Deficit rozpočtu dosahuje 640 milionů dolarů, protože mezinárodní dárci v čele s arabskými zeměmi neplní své sliby. Zaměstnanci samosprávy dostali minulý měsíc jen poloviční plat a v červenci zřejmě nedostanou žádný. Premiér Salám Fajjád označuje situaci za paradoxní, protože snížil palestinskou závislost na zahraniční pomoci z částky 1,8 miliardy dolarů v roce 2008 na polovičních 970 milionů. Jenže z těch zatím samospráva letos obdržela jen třetinu.

Palestinské vedení přesto riskuje, že přijde ještě o víc. Obě komory amerického Kongresu schválily doporučení, aby prezident v případě jednostranného vyhlášení Palestiny zastavil samosprávě veškerou finanční pomoc. I když je doporučení nezávazné, neočekává se, že by je Barack Obama nerespektoval, protože je podpořili jak republikáni, tak jeho demokraté. Palestinci tak mohou přijít o nezanedbatelnou částku – jen v posledních pěti letech dostali od Američanů dvě a čtvrt miliardy dolarů.

Svým jednostranným krokem Palestinci navíc poruší řadu mezinárodních smluv, počínaje rezolucemi Rady bezpečnosti a konče dohodami z Osla, což může mít dalekosáhlé následky.

Abbás alespoň pozastavil usmiřování s Hamasem. Obě strany se nedohodly na osobě premiéra chystané vlády národní jednoty. Hamas rezolutně odmítá navrhovaného Saláma Fajjáda a Abbás nechce riskovat ztrátu další mezinárodní pomoci sestavením kabinetu, který svět nepřijme kvůli účasti teroristického hnutí usilujícího o zničení Izraele. Smíření proto zatím odložil, aby si před podzimním hlasováním neznepřátelil západní státy.

Hamas, který odmítá jak Fajjáda, tak jednostranné vyhlášení Palestiny, reaguje po svém – od začátku roku Izrael zasáhlo skoro 300 raket a jen v posledním týdnu dvacet. Odpalují je sice džihádisté spjatí s Al Kajdou, ale Hamas stupňující se ostřelování mlčky toleruje.

Obyčejní Palestinci plán samosprávy na jednostranné vyhlášení státu podporují – podle nejnovějšího průzkumu jej schvaluje 64 procent respondentů. A zhruba stejné dvě třetiny přiznaly, že konečným cílem je jediný palestinský stát na celém území Izraele.

Tyto výsledky utvrzují samosprávu v přesvědčení, že od svého plánu nemůže ustoupit. Proti je však i nemálo jejích vlastních představitelů. Tento týden záměr poprvé veřejně kritizoval vysoký činitel Organizace pro osvobození Palestiny Nabíl Amr. Prohlásil, že „samospráva vylezla na příliš vysoký strom“, varoval, že Palestinci ztratí mnoho přátel a vyvolají řadu nežádoucích konfliktů, a doporučil OOP, aby plán o rok odložila. Její Ústřední rada má o něm hlasovat příští týden, ale podle pozorovatelů je naděje, že by ho zamítla či odsunula, mizivá.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6