BLÍZKÝ VÝCHOD: O dvou fackách...

... asymetrii nepokojů a mapě v emblémech stran

Ve svém předchozím článku o současném násilí v Jeruzalémě (K ramadánovým nepokojům v Izraeli, 29.4.2021) jsem psal o tom, že policie musela řešit nejen arabské, ale i židovské radikály.

Věnoval jsem se tomu z jediného důvodu: proto, že je to pravda. Nebylo by fér tvářit se, že v izraelské metropoli řádili pouze Arabové.

Jedním dechem je ale nutné dodat, že přítomnost aktivistů radikální židovské organizace Lehava na demonstracích nás v žádném případě neopravňuje klást mezi židovské a arabské účastníky nepokojů rovnítko.

O „symetrii“ mezi jedněmi a druhými, jak mají snahu hodnotit události někteří politici, nemůže být ani řeči. V neděli 25/4 ráno to řekl šéf jeruzalémské policie Doron Turgeman (citovaný serverem Arutz Ševa): „Žádná symetrie neexistuje. Většinu útoků provádějí Arabové.“ Aby ale nedošlo k omylu: Turgeman předtím varoval, že policie zakročí proti násilníkům z obou stran. Žádné nadržování jedněm na úkor druhých.

V podobném duchu se vyjádřil (dle serveru Times of Israel) i starosta Jeruzaléma Moše Lion. Deklaroval „nulovou toleranci k násilí“ a dodal: „Nenecháme menšinu jedné nebo druhé strany zasít chaos. Chceme klid.“

Každé násilí má ovšem svůj počátek a k tomu současnému uvedl na zmíněném serveru Arutz Ševa celostátní policejní šéf Kobi Šabtai, že na počátku bylo podněcování proti Židům, jmenovitě útoky vůči nim šířené mobilní aplikací TikTok a nenávistné posty na Twitteru.

Krátké video jednoho takového útoku obletělo svět. V tramvaji jeli studenti židovského náboženského učiliště, když z ničeho nic k nim přišel Arab a dal jim pár facek. Jednomu přitom srazil brýle. Další Arab to natáčel. Jakmile se takovýto materiál dostane na internet, nezůstane bez odezvy. Napětí eskaluje, policie koná.

V zemi bez teroristů (ČR) může tento druh násilí vnímán poněkud jinak ( jako méně závažný), než v zemi potýkající se s teroristy (Izrael). Jak řekl ministr Yaakov Litzman, dnes je to facka, zítra to může být nůž a příště střelná zbraň. Nehledě k tomu, že jde o jasný nenávistný atak s rasovým motivem. A také zde musí platit nulová tolerance.

Tak tedy vypadá přilévání oleje do ohně v praxi. Je přitom potřeba mít stále na zřeteli, kdo začal. Kdo je útočník, kdo oběť.

Na prahu třetí intifády?

Izraelská média referovala také o dalších brutálních útocích na nevinné lidi, ve svém důsledku mnohem závažnějších. Oba muži, terč arabské protižidovské nenávisti, se v jednom shodli. Ač se navzájem neznají, svými slovy řekli totéž – obávali se, že útok nepřežijí. Oba příběhy jsou z Jeruzaléma.

Yahia Jardi (46) jel pomalu v autě, když mu do oken začali házet Arabové kameny. Rozhodl se vůz opustit a utéci. Marně. Byl dostižen, sražen na zem, zkopán. Jeho auto útočníci zapálili. „Myslel jsem, že se živý domů nedostanu, že je po mně.“ Skončil v nemocnici Hadasa na hoře Scopus.

To se stalo ve čtvrtek 22/4 večer. O něco později byl přivezen do stejné nemocnice Eli Rozen (27). V noci šel venčit psa, když si ho všimla skupina agresivních Arabů. S pokřikem „Žid, Žid“ se na něj vrhli, zaútočili pěstmi, kopanci, tyčí a nákupním vozíkem. Výsledek: tři zlomené obratle, podvrtnutý kotník, otok mozku. „Tohle je bezpochyby třetí intifáda. S ohledem na počet lidí, kteří na mě zaútočili a co se mi stalo jsem z toho vyšel ještě dobře. Smrti jsem ale unikl o vlásek.“

Arabské nepokoje v Jeruzalémě mají i svůj silný politický aspekt – blížící se volby do Legislativní rady u sousedů, v Palestinskoarabské autonomii. Její představitelé i zástupci jednotlivých frakci trvají na tom, že hlasování se musí zúčastnit také arabští obyvatelé východního Jeruzaléma.

Ačkoli Dohody z Oslo něco takového umožňují, Izrael zatím aktivitou v tomto směru příliš nehýří – a nelze se mu divit. Důvodů je víc. Východní Jeruzalém je nedílná součást jeho hlavního města. To by ale nebyl hlavní problém. A problém by nebyl ani v případě, že by ve volbách do Legislativní rady kandidovaly mírumilovné demokratické partaje, které uznávají právo Izraele na existenci. Tak tomu ale není.

Kandidátní listiny podalo 36 stran a aliancí, mezi nimi i teroristické organizace jako Hamas, Lidová fronta pro osvobození Palestiny a další. Neméně závažná je skutečnost, že z 36 kandidujících formací jich má jedenáct (!) na svém volebním logu mapu znázorňující celou bývalou mandátní Palestinu (viz přílohu níže), což znamená, že tyto strany usilují o vytvoření arabského státu na celém tomto teritoriu, jehož podstatnou část tvoří Stát Izrael. Nikoli tedy jen na území Západního břehu a Pásma Gazy.

Pak si řekněme, proč by měl Izrael projevit vstřícnost a umožnit na svém území volit (a třeba také zvolit) formace, které usilují o jeho likvidaci? Jeden z paradoxů tamní situace.

Situace, která se v čase ramadánu vyhrotila.

V neděli 25/4 před půlnocí popsal dění v izraelské metropoli web novin Jerusalem Post („Jerusalem police remove barricades at Damascus Gate as Arab youth protest“). Policie v neděli večer odstranila zábrany u Damašské brány, které tam několik dní předtím umístila proto, aby zabránila srocování arabské mládeže, která se dopouštěla násilí vůči policii a židovským kolemjdoucím.

Arabové ovšem tvrdili, že zábrany jsou důvodem jejich protestů – a tak policie udělala vstřícný krok. Po odstranění zábran se k Damašské bráně seběhly stovky Arabů a skandovaly: „ Palestino, osvobodíme tě krví a ohněm!“

Informace z opačné strany barikády. O něco dříve byli v centru Jeruzaléma napadeni tři Arabové; jednoho podezřelého – rozumí se židovského Izraelce – se podařilo policii zadržet. (To abych nebyl obviněn z neobjektivity.)

Výzvy k boji „krví a ohněm“ proti Izraeli je ovšem slyšet z více stran, nejsou to jen ojedinělé výkřiky východojeruzalémských Arabů. Rovněž v neděli teroristické frakce působící v Pásmu Gazy vyzvaly své příznivce k „eskalaci povstání v Jeruzalémě“ a vytvoření „jednotného vedení lidového odporu“.

Pokud si snad liberálové na Západě, jmenovitě v Evropské unii, myslí, že Hamas se chová zdrženlivěji než ostatní a že rakety na Izrael vystřelují pouze jiné teroristické skupiny, pak se hluboce mýlí. Vládnoucí Hamas instruoval ostatní teroristické organizace, ať jsou připraveny vypálit na Izrael další rakety. Tato výzva přišla poté, co v pátek a sobotu bylo z Pásma vystřeleno přes 40 raket.

Poselství Hamasu a dalších frakcí je jasné: „Masy našich lidí pokračují v povstání tváří v tvář okupantovi, ve vzpouře proti jeho politice a v konfrontaci s jeho armádou a osadníky v ulicích a uličkách Jeruzaléma, palestinského hlavního města, a na Západním břehu.“

V části určené obyvatelům východní části Jeruzaléma se píše, že Jeruzalém „zůstane hlavním městem Palestiny a jeho obyvatelé budou vždy pýchou Palestinců“. Násilí v Jeruzalémě, jehož jsme nyní svědky, je charakterizováno jako „boj Palestinců proti osadám a pokusům o judaizaci města“.

Výše v tomto článku jsem zmínil názor napadeného jeruzalémského Žida Eliho Rozena, který v násilí spatřuje třetí intifádu. Tak se současné nepokoje zatím nenazývají, ovšem, jak se dozvídáme v poselství z Pásma Gazy, přípravy jsou v plném proudu:

V těchto historických okamžicích potvrzujeme, že pokračuje lidové povstání v Jeruzalémě, na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy, což je cesta ke komplexní intifádě.

Ano, o to jde: eskalovat provokace, násilí, útoky, teror. Je známo, jak skončila první (1987-1993) i druhá (2000-2005) intifáda. Arabové nemohou vyhrát – tahají v tomto konfliktu za kratší konec provazu. Ovšem chtějí-li „krev a oheň, dočkají se. Izraelská armáda je připravena.

Jerusalem Post také informuje, že v neděli (25/4) večer zasedal ústřední výbor Fatahu šéfa Autonomie Mahmúda Abbáse. Ten řekl, že bez účasti jeruzalémských Arabů se žádné volby konat nebudou. (Fatah je klíčová složka organizace PLO, kterou Izrael uznal jako reprezentanta „palestinského lidu“.)

Kromě toho vyzval Abbás mezinárodní společenství k vytvoření tlaku na Izrael, aby dodržoval podepsané dohody mezi Palestinci a Izraelem, které umožňují jeruzalémským Arabům, kteří jsou držiteli izraelských průkazů totožnosti (ale nejsou izraelskými občany), účastnit se palestinských voleb.

Jaksi přitom zapomněl na to, že alfou a omegou oněch dohod je zřeknutí se teroru. Kandidují-li do sněmovny Autonomie teroristické formace, staví to celý mírový proces na hlavu.

Arabové „řeší“ třísku v oku Izraelců, aniž by se zabývali trámem v oku vlastním. A tady je zakopán pes.

****************************

Příloha

Na obrázcích 1 až 3 jsou loga těch stran kandidujících do Legislativní rady PA, jejichž součástí je mapa zahrnující Izrael jako území budoucího palestinského státu. K tomu ještě krátké zamyšlení. Pokud chtějí Arabové pro sebe Palestinu celou, pak jejich řeči o tom, že si jako hlavní město nárokují jen východní Jeruzalém, jsou lež. Když celá Palestina, tak logicky i celý Jeruzalém. A tuto politiku má Izrael podporovat tím, že umožní Arabům volit ve svém hlavním městě?

Obr. 1) Loga stran kandidujících do Legislativní rady Palestinskoarabské autonomie zobrazující území někdejší britské mandátní Palestiny jako budoucího státu palestinských Arabů. Pro Stát Izrael na mapě místo není. Nelze přehlédnout, že takovou mapu mají nejen teroristé (Hamas nebo Lidová fronta pro osvobození Palestiny (levá část vyobrazení, ale i Fatah, účastník mírového procesu s Izraelem (byť nyní na bodu mrazu) - vpravo nahoře. Za pozornost stojí i zkřížené zbraně a granát pod nimi ve znaku Fatahu; mírumilovně příliš nepůsobí. (Zdroj zde i níže: Web Palestinian Medai Watch.)

Obr. 2)

Obr. 3)