29.3.2024 | Svátek má Taťána


BLÍZKÝ VÝCHOD: Normalizace vztahů horší než terorismus?

8.1.2018

Ano – podle názoru některých arabských politiků, kteří se zapojili do mediální debaty poté, co se renomovaný egyptský sociolog Saad Eddin Ibrahim dopustil „zločinu“: v úterý 2/1 vystoupil na Telavivské univerzitě.

Pro normální lidi normální věc v normálním světě. Pro fanatiky důvod k vyvolání konfliktu. Dlužno dodat: pro arabské propalestinské a protiizraelské fanatiky.

Saad E. Ibrahim je nejen uznávaným sociologem, ale také aktivistou v oblasti lidských práv. Za Mubarakova režimu byl vězněn; obviněn byl z „hanobení“ Egypta v zahraničí. Ve skutečnosti byla důvodem věznění jeho kritika Mubaraka a jeho režimu.

Profesor Ibrahim kromě toho, že přednášel sociologii na Americké univerzitě v Káhiře, založil centrum pro rozvojové studie Ibn Khaldun Center for Development Studies a podílel se na vzniku lidskoprávní organizace Arab Organization for Human Rights.

Na univerzitě v TA se zúčastnil mezinárodní konference o Egyptu; konkrétně přednášel na téma Poučení ze sta let změn v Egyptě.

Každý rozumně uvažující člověk, nota bene vysokoškolský student, by se zájmem vyslechl názor člověka, který má co říci, byť by s ním nemusel souhlasit. Od toho ale univerzity jsou – aby inspirovaly k tříbení názorů, k akademické diskusi, k „bouři mozků“.

Ne tak ovšem studenti arabští, kteří v mnohém připomínají některé diskutující na českém internetu. Ty také nezajímá, co autor (bloger) píše, ale vadí jim, že to píše. Stejně tak tomu bylo i v případě páně profesorovy návštěvy TA univerzity: (některé) Araby nezajímalo, co jim chce Ibrahim říci, ale že vůbec do Izraele přijel.

Důvod?

Jeho postoj představuje nezdar pro všechny, kdo volají po akademickém bojkotu Izraele. Zatímco ti intelektuálové, umělci a VIP osobnosti, které bojkot podporují, jdou nepřátelům Izraele na ruku, lidé jako Ibrahim jim kazí jejich zvrácené úsilí. Proto poté, co Ibrahim začal v TA hovořit, se asi dvacítka arabských studentů zvedla, začala na ctihodnoho profesora pokřikovat politická a urážlivá hesla („Ať žije palestinský boj!“, „Jsi zrádce a placený agent!“) a přednáškovou aulu opustila.

Tím „aféra“, o níž referuje server Jpost.com, ovšem neskončila.

V Káhiře se členové parlamentu a novináři vzájemně předháněli v tom, kdo Ibrahima hlasitěji odsoudí.

Poslankyně Našwa Al Deebová nazvala Ibrahimovu cestu „zradou a normalizací, která musí být zcela odmítnuta“. Hovořila o „katastrofálním načasování“, neboť přišlo poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil Jeruzalém za hlavní město Izraele, a dodala:

Izrael je stále primárním nepřítelem arabských zemí.

Tak si někteří Egypťané na politických pozicích představují sousedské soužití se státem, s nímž má jejich země uzavřenou mírovou smlouvu a fungující diplomatické vztahy, přičemž mezi oběma státy neexistují žádné teritoriální spory.

Ještě dál šel poslanec Ašraf Rašad Osman, který rovnou požadoval, aby byl profesor Ibrahim postaven před soud. (Pro pána krále, za co?!) Tento obzvláštním intelektem obdařený zákonodárce varoval před „proniknutím sionistické entity do Egypta prostřednictvím těch, kteří se považují za intelektuály“. A pronesl větu (která zcela odpovídá onomu Werichovu „To je blbý, to se bude líbit“):

Takzvaní intelektuálové, kteří podporují normalizaci (s Izraelem - LS), jsou pro Araby a arabismus (rozuměj: panarabismus, arabský nacionalismus - LS) nebezpečnější než terorismus.

Takže ještě jednou: egyptský režim prezidenta Sísího bojuje, seč mu síly stačí, s islámským terorismem jak na Sinaji, tak v Káhiře a dalších místech země, v tomto boji je podporován celým svobodným světem – a my se najednou dozvídáme, že mnohem nebezpečnější než terorismus je jeden egyptský „takzvaný“ intelektuál (kdo jiný už by měl být itelektuálem, když ne vysokoškolský pedagog a šéf humanitního výzkumného centra?), který držel v Izraeli přednášku o Egyptu.

Pozoruhodné.

Izraelští Arabové ovšem nezůstali pozadu. Sami Abu Šehadeh, člen ústředního výboru strany Balad, která je součástí parlamentní frakce Společná kandidátka sdružující čtyři arabské partaje, mimo jiné uvedl:

Lidé, kterým záleží na lidských právech, by se neměli chovat k Izraeli jako k normálnímu státu, dokud mezi Palestinci a Izraelci nebude existovat historický kompromis. O to více nás zlobí, když taková návštěva přijede z arabského státu, protože vnímáme palestinský lid jako součást arabského národa a také víme, že drtivá většina Egypťanů je proti normalizaci.

Neméně pozoruhodné.

A aby bylo úplně jasno, Abu Šehadeh dovysvětlil, že když významné osobnosti, jako třeba arabští intelektuálové nebo herci či zpěváci, pěstují s Izraelem vztahy, jako kdyby nebyla žádná okupace a nic špatného se nedělo, dává to Izraeli větší legitimitu a Izrael takovéto návštěvy pak využívá k tvrzení, že žádná okupace neexistuje, vše je pod kontrolou a k porušování lidských práv taktéž nedochází.

Co dodat: kdybychom měli čekat, až se reprezentace palestinských Arabů uráčí vrátit k jednacímu stolu a dojedná onen „historický kompromis“, pak bychom museli smutně konstatovat, že bezpočet zahraničních intelektuálů a umělců by do Izraele nepřijel nikdy, protože než nastane kýžený mír, budou už dávno na druhém břehu.

****

Ibrahim 1

2. leden 2018, Telavivská univerzita. Arabští studenti opouštějí Ibrahimovu přednášku. (Zdroj: YouTube/Makan 33 TV)

Ibrahim 2

Profesor Ibrahim (vpravo) poskytl v Tel Avivu rozhovor izraelskému arabskojazyčnému kanálu Makan33. V něm uvedl, že v Izraeli je už potřetí. Tak proč nyní tolik povyku? (Zdroj: YouTune/Makan 33 TV)

Stejskal.estranky.cz