Tento týden se opět sešla mezinárodní Čtyřka, aby přiměla Palestince a Izrael k obnově mírových rozhovorů. Ty se po lednových pěti kolech v jordánském Ammánu zastavily už koncem téhož měsíce a od té doby obě strany jen opakují svá stanoviska – Palestinci se k rozhovorům nevrátí, dokud Izrael nezastaví výstavbu osad a předem se nezaváže k jednání o palestinském státě s hranicemi z roku 1967, zatímco Izraelci chtějí jednat bez předběžných podmínek.

Čtyřka si velké naděje na úspěch nedělala a vydala jen vlažnou výzvu k obnově rozhovorů; a k nelibosti Palestinců ani nepřipsala vinu za jejich nepokračování Izraeli.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás je z izraelské neochoty splnit jeho podmínky a nedostatečného mezinárodního tlaku dlouhodobě rozladěn a vymýšlí další provokativní kroky. V úterý chce k izraelskému premiérovi Binjaminu Netanjahuovi vyslat jeho palestinského kolegu Saláma Fajjáda, který mu předá dlouho připravovaný dopis. Vyjednavač Saíb Irikát jej nazval "kamenem vhozeným do klidných izraelských vod". Samospráva si od něj slibuje posun ve vývoji, přestože neobsahuje žádný ústupek – dokonce naopak. Má v něm být starý známý požadavek, aby Izrael zastavil výstavbu osad a uznal hranice z roku 1967, a také dva nové – Izrael má navíc propustit palestinské vězně a ukončit vojenské operace v oblasti Západního břehu označované písmenem A, kterou plně ovládá samospráva.

Když podmínky splní, Palestinci se k jednacímu stolu vrátí okamžitě. Jestli je však odmítne, začnou si "stěžovat u mezinárodních orgánů" a požádají OSN o udělení statusu nečlenského státu. Dopis měl původně obsahovat i pohrůžku, že Palestinci zruší samosprávu a nechají se živit od Izraele jako před dohodami z norského Osla, ale na žádost amerického prezidenta Baracka Obamy od ní Abbás upustil. Nehodlá však vyhovět Obamově prosbě, aby s žádostí v OSN počkal až do doby po amerických prezidentských volbách.

Izraelci však požadavky nesplní. Netanjahu považuje zastavení výstavby za nesmyslné a tvrdí, že jakmile přistoupí na jednu podmínku, přijdou Palestinci s další. Na výhrůžný palestinský dopis chce odpovědět návrhem na obnovu jednání bez jakýchkoli podmínek a na nejvyšší úrovni, nikoli pomocí prostředníků jako v lednu. Hodlá také zopakovat svůj známý požadavek demilitarizace budoucí Palestiny a přítomnosti izraelské armády na jejích východních hranicích. Jedinou novinkou oproti recyklovaným podmínkám má být Netanjahuova ochota upustit od požadavku, aby Palestinci uznali Izrael za stát Židů.

Tento ústupek ale Palestincům nestačí. Abbásův mluvčí Nabíl abú Rudajná ve čtvrtek zopakoval palestinskou mantru, že Izrael musí také zastavit výstavbu a uznat hranice. Jinak jsou podle něj jednání "ztráta času".

Palestinci jsou frustrovaní nejen z neschopnosti donutit Netanjahua ke kompromisu. Svět, včetně arabských států, se o ně v posledních měsících přestal zajímat a obrátil pozornost k Sýrii, arabskému jaru nebo jadernému Íránu. Íránu se přednostně věnoval i Obama na poslední schůzce s Netanjahuem a nevyvíjel na něj žádný tlak k zastavení výstavby osad. Svět moc neprožíval ani nedávnou přestřelku v pásmu Gazy, při které Izrael zabil 26 Palestinců, a minimální pozornost upoutal i pochod Palestinců a levicových aktivistů do Jeruzaléma u příležitosti Dne země, který měl připomenout izraelskou "okupaci". Nejenže se ho nezúčastnily plánované dva miliony lidí, ale jen pár tisíc, ale nedošlo ani k proražení hranic a očekávaným obětem "izraelského násilí".

Největší ranou pro samosprávu bylo rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu v Haagu, který minulý týden zamítl její žádost o vyšetření izraelské vojenské operace v pásmu Gazy na přelomu let 2008 a 2009 s odůvodněním, že Palestinci nemají vlastní stát. Potěšilo je sice březnové schválení komise Rady OSN pro lidská práva, která má "vyšetřit dopad izraelských osad na palestinská lidská práva", jenže komise dodnes nevznikla a není známo, kdy se tak stane. V boji za palestinská práva polevila dokonce i izraelská levice a nové arabské režimy o ně nejeví o moc větší zájem než ty předchozí. Začínají se také ozývat pochybnosti, jestli miliardy investované do palestinské samosprávy stály za to, když se mírový proces od roku 1993 tak málo pohnul kupředu.

Abbás prohlásil, že "současná situace nemůže pokračovat", ale dělá všechno proto, aby ji udržel. Stejně neoblomný je i Netanjahu, který nedávno řekl, že posilování židovských osad na Západním břehu je pro něj "věcí principu". Nezdá se tak, že by k obnově mírových rozhovorů mohlo v dohledné době dojít.

14.4.2012

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6