Z Pásma Gazy přicházejí další a další zprávy o rostoucím počtu obětí současné války mezi Izraelem a Hamásem; na arabské straně jsou čísla ovšem výrazně vyšší než na izraelské. Už to samo jako by dokazovalo, že Izrael používá „nadměrného“ násilí, což protiizraelsky laděná média samozřejmě patřičně zdůrazňují. Sugerují veřejnosti myšlenku, že izraelská armáda nemá právo zabít víc protivníků, než kolik Židů zavraždil Hamás, a že nesmí proti nim používat účinnější zbraně, než jakých používá Hamás proti Izraeli.

Směšnost téhle válečné aritmetiky je nebetyčná. Druhá světová válka mohla skončit vítězstvím Spojenců jen díky tomu, že měli výraznou početní a technologickou převahu a že Američané neváhali proti Japonsku nasadit i svou nejúčinnější zbraň – atomovou bombu. Komu jde o bytí a nebytí, nemá ve volbě prostředků na vybranou a to je právě případ Izraele. Írán stejně jako jeho prodloužená ruka Hamás se nechaly slyšet jednoznačně, že jejich cílem je vymazat Izrael z mapy světa. S takovým protivníkem se nedá vyjednávat. Buďto zničíte vy jeho, nebo zničí on vás.

Řekl bych, že pět stovek mrtvých Palestinců je pořád ještě dost málo proti milionům Izraelců ohrožovaných denně palestinskými raketami. Že jejich účinnost je zatím spíš mizivá, není pro Palestince žádnou omluvou. Jejich cíl je jasný – zničit Izrael. Tím je dáno, že Izrael proti nim nesmí a nebude jednat v rukavičkách. Zatím to sice pořád ještě dělá, ale nepochybujme o tom, že kdyby byla jeho existence skutečně ohrožena, sáhne nakonec po vzoru Američanů i po té nejúčinnější zbrani, kterou má, a nikdo by se mu nemohl divit.

Mohutný protiizraelský pokřik médií vyvolal útok izraelské armády na městečko Šedžaja, jehož obyvatelé byli předem varováni a vyzváni k evakuaci. Prý je to nepřípustné terorizování civilního, údajně mírumilovného obyvatelstva. Takže bude jistě zajímavé podívat se, co v této mírumilovné obci našli izraelští vojáci (převzato z Twitter.com/IsraeliPM):

(Popisky přeložil autor, originál obrázku ve fotogalerii - pozn.red.)

Jako vůbec v celém Pásmu Gazy, tak i zde jsou v zástavbě promíšeny objekty civilní s vojenskými. Civilisté tak volky nevolky představují ochranný štít proti izraelskému bombardování a stávají se tak vlastně součástí obranné infrastruktury Hamásu. Je potom ovšem otázkou, zda lze v tomto uspořádání ještě vůbec mluvit o nějakých civilistech. A jestli Hamás rozdá mezi palestinskou mládež 250 000 ručních granátů, jak nedávno prohlásil, zůstanou civilisty už jenom ženy s dětmi v kočárcích – to by ovšem v těch kočárcích nesměly převážet munici.

Pracovníci UNWRA (agentura OSN pro pomoc Palestincům) v Gaze nedávno v jedné své škole, která je přes léto zavřená, objevili při kontrole objektu skladiště raket. Pochopitelně se zděsili a žádali o jejich okamžité odklizení. Hamás tedy rakety přestěhoval, možná do jiné školy, do nemocnice nebo do mešity. Hamás prostě nerozlišuje „civilní“ od „vojenského“, ale běda, kdyby na stejnou filozofii přistoupil Izrael! To snad nejlépe vystihuje povahu „asymetrické války“, kterou vede izraelská armáda proti nepříteli zcela odlišného druhu. V palestinském (přesněji islámském) pojetí stojí v nepřátelské frontě proti Židům nejen každá muslimská duše včetně žen a dětí, ale i každý strom a každý kámen, které na muslima volají: „Za mnou se schovává Žid, pojď a zabij ho!“

Takové totální nepřátelství na sebe ovšem přivolává totální zkázu, která logicky také nebude rozlišovat vojáky a civilisty, a nevyhnou se jí ani ty kameny a stromy. Škoda, že Mohamed zapomněl ve svém koránu opsat z bible tu výstražnou větu: „Cokoli člověk zaseje, to taky sklidí.“