Od Štědrého dne se situace mezi Izraelem a Palestinskou autonomií (PA) zhoršila. Obě strany utrpěly v posledních dvou týdnech roku 2009 ztráty na životech. Nikdo zatím nedokáže předpovědět, kam povede současné napětí, útoky a šarvátky. Všechno to začalo... – a to je právě ten problém. Kde hledat počátek vývoje, který vedl k současnému stavu?
Na Boží hod a na Štěpána informovala německá tisková agentura Deutsche Welle pouze o násilnostech v Pákistánu, Íránu, Afghánistánu, Jemenu a Iráku, při kterých zahynulo nejméně 112 lidí. Všechno, co jste se mohli dozvědět o Blízkém východě, se týkalo vánočních svátků v Betlémě a mírové výzvy latinského patriarchy Fuarda Twala, který podle Deutsche Welle vyhlásil, že „pokoj a nenásilí by měly nastoupit na místo války a násilí“. Až 26. prosince Deutsche Welle projevila obnovený zájem o dění ve Svaté zemi titulkem „Izraelská armáda zabila šest Palestinců“.
Na Štěpána ráno došla Deutsche Welle k závěru, že „armáda zřejmě odpověděla na čtvrteční útok, při němž militantní Palestinci zabili Izraelce na Západním břehu Jordánu“. Do večera už citovala pouze palestinského prezidenta Abbáse, který si stěžoval na „prudké vypuknutí násilí“ a obvinil Izrael z „úmyslného zvyšování napětí“.
Rozhodující zlom v izraelsko-palestinských vztazích však nastal už na Štědrý den, kdy byl poblíž osady Šavei Šomron v Samaří zákeřně zastřelen rabín Meir Abšalom Chaj. Na čtyřicetiletého otce sedmi dětí, který byl ve svém autě na cestě z Einav domů do Šavei Šomron, zaútočila posádka protijedoucího auta. Podle izraelských sdělovacích prostředků to byla první oběť teroristického útoku na Západním břehu po sedmi měsících. K útoku se přihlásila Brigáda mučedníků al-Aksa, militantní křídlo hnutí Fatah, které vede palestinský prezident Mahmud Abbás.
Orgány Palestinské autonomie v pátek poté uvěznily 120 Palesticů, ale nepodařilo se jim najít skutečné vrahy rabína. Proto v noci na sobotu izraelská armáda a tajná služba samy začaly zatýkat vedoucí představitele Brigády al-Aksa, patřící k Fatahu. Protože se Raed Surkadši, Assan Abu Šarach a Annan Zubach nevzdali, byli zastřeleni.
Dva z těchto tří mužů ve věku mezi 35 a 40 lety už byli dříve v izraelském vězení a podíleli se na několika teroristických útocích. Surkadši byl z izraelského vězení propuštěn až v únoru 2009. Bratr Abu Šaracha, Naif, byl zabit izraelskými jednotkami v roce 2004, když vedl nechvalně známé „Tanzim“. Zubach byl na izrealském seznamu hledaných osob, ale byla mu udělena amnestie na základě jeho slibu, že se zdrží používání násilí. Předpokládá se, že čtvrtý podezřelý se sám vydal do rukou Palestinské autonomie dříve, než mohl být dopaden Izraelci.
Úřady palestinského prezidenta a premiéra odsoudily „zločin izraelských okupačních sil v Nablusu a na přechodu z Bet Chanun“. Prezidentův mluvčí Nabil Abu Rudeina obvinil Izrael, že se „vrací k politice svévolných vražd“ a tím „ničí bezpečnost a stabilitu palestinského lidu“, a požadoval intervenci Rady bezpečnosti OSN.
Mluvčí izraelské armády hrdě prezentoval obrázky zbraní zabavených v domě Annana Zubacha během razie. O den později zveřejnil výsledek balistické expertízy, který potvrdil, že tyto automatické zbraně byly skutečně použity při vraždě rabína Chaje.
Bývalý šéf izraelské vnitřní tajné služby Šabak a současný představitel strany Kadima, Avi Dichter, v rozhovoru pro rozhlas naznačil, že palestinské bezpečnostní složky podnikaly tvrdé a vytrvalé zákroky proti Hamásu, ale byly velmi shovívavé vůči teroristům z Fatahu. Obvinil Palestince, že po zadržení čtvrtého podezřelého měli o vrazích rabína k dispozici dostatek informací, aby je mohli zatknout
V Izraeli se spekuluje o tom, proč tři „podstatně zralejší“ muži provedli tento útok sami – a proč to udělali tak brzo po propuštění z izraelské vazby. Zkoumá se možné napojení na libanonský Hizballáh. Izraelské tajné služby všechna obvinění odmítají; je však nápadné, že nikdo z podezřelých nebyl zajat živý. Premiér Netanjahu před vládou prohlásil: „Naše strategie proti terorismu je jasná. Budeme nadále ostře reagovat na každý útok na izraelské občany a na každé raketové ostřelování izraelského území.“
Možná mělo zpravodajství o rostoucím napětí v izraelsko-palestinských vztazích začít u nějakých ještě dřívějších událostí. Třeba u cestovních povolení, které na Vánoce izraelská vláda vydala Palestincům. Nebo u zrušení uzavření silnic na Západním břehu premiérem Netanjahu už před Vánocemi, aby Palestinci měli větší svobodu pohybu. Konec konců, vůdce Regionální rady pro Samaří, Geršon Mesika, vidí odstranění uzávěr mezi Nablusem a Tulkarmem dva týdny předtím jako příčinu, proč musel rabi Chaj zemřít.
Je jasné, že na přelomu roku musí Stát Izrael čelit velkým potížím, které možná nejsou pro veřejnost obecně pochopitelné. Netanjahu jasně tvrdě pracuje na rozšíření vlády, což obhajuje takto: „Stát Izrael stojí před velkými úkoly v oblasti bezpečnosti i politiky. Proto doufám, že strana Kadima přijme můj požadavek.“
© Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP
přeložil – ms –