21.10.2019 | Svátek má Brigita


BLÍZKÝ VÝCHOD: Můžeme všemu věřit?

4.10.2019

Ve dnech, kdy si Američané připomínali teroristické útoky z 11. září 2001, volali někteří z nich po tom, aby se v souvislosti s daným výročím konečně začalo hovořit i o Saúdské Arábii.

Jenže Rijád opakovaně tvrdí, že se na útocích vůbec nijak nepodílel, ačkoli 15 z 19 únosců letadel bylo saúdské národnosti. A tak všechny pokusy o prolomení mlčení o podílu Saúdů na útocích z 11. září 2001 nakonec ve víru dalších událostí postupně utichly. Nešlo tu jen o obchodní vazby mezi USA a Saúdskou Arábií, ale především o to, že Bílý dům dnes považuje Saúdy za významné spojence. Shodou okolností pak v sobotu 14. září saúdská ropná zařízení Abkajk a Churajs, která provozuje společnost Saudi Aramco, zachvátil požár poté, co je zasáhlo několik střel a bezpilotních letounů. Jedná se o nejhorší útok na ropnou infrastrukturu v Zálivu od roku 1991, kdy Saddám Husajn zapálil kuvajtská ropná pole. K odpovědnosti za útok na ropná zařízení se přihlásili jemenští povstalci z řad Hútíů, bojujících v jemenském čtyřletém konfliktu proti saúdskoarabské alianci. Podle našich sdělovacích prostředků mělo na ropná zařízení zaútočit 10 dronů a zasáhnout je měly střely s plochou dráhou letu, přičemž však Saúdská Arábie je vybavena americkými prostředky protivzdušné obrany, včetně Patriotů. Nutno zde podotknout, že americký systém Patriot patří k nejznámějším a nejvyspělejším mobilním systémům protivzdušné obrany používaným jak proti letadlům, tak proti střelám s plochou dráhou letu.

Jak se o tom psalo i u nás, už v úterý 17. září americká televize CBS s odvoláním na informované vládní úředníky uváděla, že Spojené státy našly přesné místo v Íránu, odkud odstartovaly drony s raketami proti saúdskoarabským ropným zařízením. Podle těchto zpráv více než dvacet bezpilotních aparátů spolu s křídlatými raketami startovalo z míst v jižním Íránu na severním konci Perského zálivu. Přičemž ještě na středeční konferenci 18. září, kdy Saúdská Arábie zveřejnila trosky dronů a střel, mluvčí saúdského ministerstva obrany Turkí Malkí prohlašoval: „Přesné místo, odkud byly vypáleny, ještě zjišťujeme.“

Saúdskoarabské ministerstvo obrany ve středu 18. září ukázalo novinářům trosky, které byly nalezeny v Abkajku. U trosek dronu bylo uvedeno, že jde o zbytky íránského bezpilotního letounu s delta křídlem (Iranian Delta Wing UAV). Podle ministerstva pak směr útoku vylučuje, že rakety byly vypáleny z Jemenu, neboť útok byl veden ze severu, přičemž Jemen leží na jihu. Ministerstvo k tomu dodávalo, že k útoku bylo použito osmnáct dronů a sedm střel s plochou dráhou letu. Podle expertů, které oslovila tisková agentura Associated Press (AP), se nalezená střela podobá raketě Quds-1, jakou v červenci šíitští povstalci vystavovali na přehlídce svých zbraní v Jemenu. Saúdové pak v pátek 19. září zahraničním médiím zpřístupnili místo útoku. Načež někteří z amerických analytiků při pohledu na snímky způsobené škody měli konstatovat, že díry po střelách jsou „podezřele pravidelné a výhodně umístěné“, což v zásadě zvyšuje spekulace o tom, že se útoky neodehrály tak, jak je zatím veřejnosti předkládáno. Několik zahraničních expertů bylo pak toho názoru, že ten, kdo stál za útoky na ropná zařízení, musel mít v dané oblasti nějakého spojence. Ostatně sami Hútiové tvrdí, že při útocích na saúdskoarabské cíle nacházejí pomoc přímo uvnitř království.

Podle posledního vyjádření samotných Saúdů zasáhlo závod na zpracování ropy Abkajk celkem osmnáct (sebevražedných) dronů. Oproti tomu na zařízení Churajs, ležící dál od pobřeží Perského zálivu, dopadly čtyři střely s plochou dráhou letu. Další čtyři takovéto střely, které mířily na Abkajk, ke svému cíli vůbec nedoletěly. Střely s plochou dráhou letu podle některých novinářů měly patřit k raketám íránského typu Ya-Ali, odpalovaným ze vzduchu, podle jiných zas šlo o rakety Quds. Největší zmatky se však objevují při určení dronů. Podle některých zpráv se jednalo o jemenské drony Qasef 2K, podle jiných zdrojů byly identifikovány jako bezpilotní letouny Quds-1. A aby těch zmatků nebylo málo, v zahraničním tisku bývají leckdy vojenské drony řazeny do kategorie střel s plochou dráhou letu či křižujících střel.

Šíitští Hútíové, kteří už čtyři roky čelí arabským silám vedeným Saúdy, v minulosti k odvetným úderům na Saúdskou Arábii použili vyzbrojené drony, balistické rakety i střely s plochou dráhou letu. Je obecně známo, že disponují drony založenými na íránských modelech a severokorejské technologii. V minulosti šlo převážně o bezpilotní letouny s krátkým doletem kolem 300 kilometrů, ale v poslední době se dostávají k vyspělejšítechnice: Jak už v lednu na panelové diskusi odborníků při OSN zaznělo, Hútíové se postupně vybavují drony s dlouhým doletem, „což jim umožní podnikat útoky na cíle mnohem hlouběji v saúdskoarabském prostoru“. Podle americké televize CNN se pak hovořilo také o tom, že jeden z hútíjských dronů dopadl už koncem loňského roku přibližně 30 kilometrů od Rijádu, hlavního města Saúdské Arábie, ležícího vzdušnou čarou cirka 700 kilometrů od jemenských hranic. Nicméně Bílý dům již vyslal minulý týden Saúdům na pomoc 200 vojáků, čtyři radary a jednu baterii Patriotů s obsluhou, což údajně posílí „významnou přítomnost amerických sil v regionu“.

Jinak řečeno, kolem útoku na saúdská ropná zařízení bylo a je ve sdělovacích prostředcích (a to nejen u nás) plno zmatků. Paradoxně byla do útoků na saúdská ropná zařízení zatažena i Česká republika, když se v tisku objevily zprávy, že jsou hútijské řízené střely Quds-1 vybaveny českými motory. Dříve se mělo za to, že tato střela pochází z íránské řízené rakety Soumar, kopie sovětské řízené střely Kh-55. Nejnovější fotografie však ukazují, že raketa má nové prvky, například nahoře namontovaný proudový motor. A podle zahraničních novinářů jsou to české proudové motory TJ100 (ty lze použít pro drony i pro střely s plochou dráhou letu), které vyrábí a od roku 2004 na světové trhy dodává firma PBS z Velké Bíteše. Zprávu, kterou recyklovala agentura AP, však 19. září prostřednictvím ČTK dementoval Marek Fiala, marketingový ředitel PBS Velká Bíteš: „Motor PBS TJ100 dodáváme do více než deseti zemí světa konkrétním a předem ověřeným uživatelům. Zcela jednoznačně však dementujeme informaci, že bychom naše proudové či jiné motory dodali do Íránu či jeho spřátelených zemí. Rovněž dementujeme informaci, že střela (nalezená na místě útoku v Saúdské Arábii) byla poháněna českým turbínovým motorem TJ100.“ K tomu pak ředitel PBS dodal: „Po naší interní analýze fotografií pořízených po útocích na Saúdskou Arábii jsme přesvědčeni, že se jedná o kopie našich motorů, se kterými jsme se již v minulosti setkali.“

Po pravdě řečeno, výzbroj jemenských Hútiů útočících na Saúdy je v našich sdělovacích prostředcích vesměs podceňována. Většina našich novinářů trpí zřejmě utkvělou představou, že si Hútiové vyrábějí rakety ze sesbíraného šrotu kdesi v kůlně jen tak na koleně, podobně jako syrští „vzbouřenci“ bojující proti Asadovi. Přitom o své nejnovější výzbroji Hútíové informovali odbornou i novinářskou veřejnost v červenci letošního roku, a to na výstavě jimi vyráběných raket a dronů. Zde poprvé představili řízenou střelu Quds-1, taktickou balistickou raketu Badir-F, stejně jako bezpilotní vzdušné prostředky Samad-1, Samad-3 a Qasef-2K (UAV). Co je však nejdůležitější, poprvé zde byla představena třetí generace dronů rodiny Samad. Ta sice sleduje stejné linie jako první generace, je však vybavena tím, co vypadá jako konformní palivová nádrž (CFT), která významně rozšiřuje možnosti stroje. A Samad-3 je dronem sebevražedným, jehož cílem je zasáhnout cíle umístěné hluboko uvnitř Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

Ale komu vlastně drony, útočící na saúdská ropná zařízení patřily a odkud vylétly? O tom můžeme zatím jen spekulovat, neboť nezvratné důkazy pro všechna dosavadní tvrzení nám chybí. A i kdyby se nějaké objevily, na informace z našich sdělovacích prostředků se nelze spoléhat. Připomeňme si při této příležitosti zprávyz pondělí 26. 8. 2019, kdy se u nás psalo o tom, že na bejrútské středisko Hizballáhu dopadly dva drony. Izraelské drony se totiž v neděli ráno pohybovaly nad jižním předměstím Bejrútu, které je baštou radikálního hnutí Hizballáh. První z dronů dopadl na střechu mediální kanceláře, druhý se na místě objevil zhruba o tři čtvrtě hodiny později a vybuchl nízko nad zemí. Dle místních svědectví šlo o velkou explozi, která otřásla budovou a způsobila požár. Jenže podle našich novinářů Izrael už v neděli popřel, že by drony, které se zřítily nad Bejrútem, což pobouřilo libanonského premiéra Saada Harírího, byly izraelské. Načež se u nás psalo o tom, že záběry trosek dronů ukazují, že byly íránského původu. Přičemž se údajně jednalo o stejný typ íránských dronů, jaké používají k útokům na saúdská letiště šíitští Hútíové z Jemenu. Jenže proč by jemenští Hútiové nebo Íránci útočili na Hizballáh? To nám naše sdělovací prostředky dosud nevysvětlily.

Zcela mimo mísu jsou pak závěry některých našich internetových „expertů“, že útok na saúdská ropná zařízení měl po výpadku saúdské produkce přinést Íránu tučný zisk z prodeje jeho ropy. Zřejmě ani netuší, že Spojené státy obnovily sankce na Írán v listopadu loňského roku, kdy dočasnou výjimku poskytly jen tradičním odběratelům. Výjimky se týkaly osmi zemí: Japonska, Jižní Koreje, Turecka, Číny, Indie, Itálie, Řecka a Tchaj-wanu. Smyslem výjimek bylo umožnit těmto ekonomikám připravit se na výpadek dovozu íránské ropy a omezit dopady na světový trh, jak to ostatně uváděla i agentura AP. Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty se podle prohlášení americké vlády se Spojenými státy „dohodly na včasných krocích, aby zajistily, že bude světová poptávka uspokojena, až veškerá íránská ropa zmizí z trhu“. Cílem opatření bylo podle Washingtonu připravit íránský režim o „základní zdroj příjmů“. Všechny výjimky ze sankcí pak vypršely 1. května letošního roku, tudíž od tohoto data žádná země (pokud nechce být sama vystavena sankcím) nesmí íránskou ropu nakupovat.

Co říci závěrem. Inu, je docela dobře možné, že sebevražedné drony a střely s plochou dráhou letu opravdu vylétly z Íránu. Přičemž pak za útokem mohou stát Íránské revoluční gardy, které mají své vlastní letectvo a raketovou výzbroj, nespadají pod velení íránské armády, a můžou tak operovat samostatně. Nelze však zatím zcela vyloučit ani možnost, že pravdu mají Hútiové, podle nichž sebevražedné drony a střely s plochou dráhou letu vylétly z Jemenu. Tak jako nelze vyloučit i další možnost, že střely s plochou dráhou letu vylétly z Íránu a sebevražedné drony z Jemenu, či opačně. Ale možná jsou ve hře i jiní hráči. Jde jenom o to, zda nezvratná fakta, nasvědčující některé z těchto variant, budou veřejnosti někdy předložena. A zda my všemu, co nám pak budou naše sdělovací prostředky předkládat, můžeme věřit.

Další vývoj

Jak se o tom 29.9.2019 píše u konkurence, jemenští Hútíové provedli rozsáhlou vojenskou operaci poblíž pohraničního saúdského města Nadžran a vzali do zajetí velké množství vojáků Saúdské Arábie, o čemž v sobotu v televizi Al Masíra informoval mluvčí povstalců generál Jachja Sarii. Přesněji řečeno, mluvčí Hútíů oznámil, že se jim podařilo zajmout „několik tisíc vojáků ze tří brigád“, které se jim vzdaly. Do rukou Hútíů také měly padnout „stovky obrněných vozidel“. Podle sdělení jemenských povstalců budou zajatí vojáci ukázáni na chystané přehlídce a poté budou přemístěni na místa, kde obyvatelům Jemenu hrozí saúdské letecké útoky, jak uvedla stanice Al Džazíra. Tedy zajatce v pokračujícím konfliktu zřejmě použijí jako živé štíty. Bývalý šéf americké mise v Jemenu Nabeel Khoury v reakci na tuto událost prohlásil, že není dobré Hútie podceňovat: „Mají asi 10 000 v boji zocelených vojáků.“ A jak k tomu podotkl, pokud je zpráva pravdivá, Hútiové tak ukázali, že jsou schopni způsobit další škody Saúdy vedené koalici, která nedokázala odpovědět na útok na saúdská ropná zařízení Abkajk a Churajs.

Převzato z KarelWagner.blog.idnes.cz se souhlasem autora








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.