Dopady rusko-ukrajinské války na izraelsko-palestinský konflikt
Zatímco celý svět zaměřil svou pozornost k válce na Ukrajině, palestinští vůdci zarytě mlčí. Palestinská samospráva (PA) ani Hamas nejsou v pozici, aby se postavily buď na stranu Ruska, nebo Ukrajiny. Boje jsou od nich stovky mil daleko, přesto jsou z mnoha důvodů hluboce znepokojeni. Nyní nastíním některé důsledky rusko-ukrajinské konfrontace na konflikt mezi Izraelem a Palestinci.
1) Palestinci jsou diplomaticky odsunuti na „vedlejší kolej“
Pravdou je, že když se na celém světě nic významného neděje, tak izraelsko-palestinský konflikt vždy získá mezinárodní pozornost. Ale v současnosti se palestinská kauza dostala mimo hlavní pozornost, protože se všichni politici soustředili na důležitější události.
Po celá léta mnozí diplomaté, politici, publicisté tvrdili, že jakmile Izrael a Palestinci uzavřou mír, mnoho problémů v regionu se vyřeší. Toto uvažování dalo Palestincům obrovský vliv – „drželi klíč“ k normalizaci vztahů Izraele s arabským světem.
Avšak Blízký východ, natožpak celý svět, se netočí kolem izraelsko-palestinského sporu.
Stát Izrael spolu se čtyřmi arabskými státy uzavřely Abrahamovské dohody navzdory prudkému nesouhlasu palestinských předáků. Pandemie covid-19 není ze své podstaty palestinskou záležitostí a válka na Ukrajině už vůbec ne.
2) Mezinárodní postavení Izraele roste
Kvůli Abrahamovským dohodám a společné hrozbě ze strany Íránu se arabské země sbližují s Izraelem. Ruský prezident Vladimír Putin respektuje izraelské letecké údery v Sýrii proti teroristům z Hizballáhu a íránským jednotkám. Izrael pokračuje v útocích na íránské cíle po celé Sýrii, i když Rusko ovládá její vzdušný prostor.
Izraelský premiér Naftali Bennett dne 5.3.2021 navštívil Moskvu, aby pomohl zprostředkovat mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. Jeho návštěva byla koordinována s Ukrajinou, USA, Německem a Francií. Bennett uznává, že šance na úspěch nejsou slibné, avšak trvá na tom, že Izrael má morální povinnost se o to pokusit.
Mnohé země také berou na vědomí izraelskou humanitární pomoc pro ukrajinské uprchlíky, včetně virtuální nemocnice, která využívá techniky telemedicíny umožňující lékařům v Tel Avivu diagnostikovat a léčit lidi.
Zatímco covid-19 odsunul Palestince na vedlejší kolej, Izrael byl v popředí lékařského výzkumu díky svému elektronickému systému zdravotní péče a opatření pro včasné dodávky vakcíny Pfizer.
3) Mahmúd Abbás spoléhal na Moskvu, aby vyvíjela tlak na Izrael
Abbás vždy usiloval o internacionalizaci mírových rozhovorů na Blízkém východě tím, že chtěl více zapojovat Rusko a Evropu. Jeho naděje? Mezinárodní mírová konference s ruskou účastí měla být protiváhou toho, co Palestinci považují za americkou pro-izraelskou zaujatost. Ovšem diplomatická izolace Moskvy zmaří veškeré nepatrné naděje, které Abbás od tohoto přístupu mohl ponechat.
4) Palestinská samospráva se velmi obává možného rizika, kdyby se postavila na stranu jedné bojující strany
Bennett byl kritizován za to, že nezaujal důraznější postoj proti ruské invazi a tvrdil, že chce ponechat Izraeli prostor, aby mohl být možným zprostředkovatelem mírových pohovorů mezi Ukrajinou a Ruskem. Avšak nakonec se Izrael připojil k dalším 140 zemím ve Valném shromáždění OSN, které ruskou invazi odsuzují.
Na druhé straně tzv. Palestinci na základě svého statutu pozorovatele neměli hlasovací právo a nebyli nuceni zvolit si stranu. Nicméně palestinští aktivisté na sociálních sítích se snaží najít společnou věc s Ukrajinou a tvrdí, že jsou spolu s Ukrajinci okupováni brutálními režimy a že sankce uvalené na Rusko by se měly vztahovat i na Izrael. Ovšem tento apel si palestinský prezident Mahmúd Abbás nedovolí vyslovit veřejně ze strachu z reakce Moskvy.
5) Židovští uprchlíci míří do Izraele
Válka způsobila další masový exodus ukrajinských Židů, kteří najdou nový domov v Izraeli a tím posílí židovskou většinu v Izraeli. Palestinci nenávidí nové židovské přistěhovalce. Vždy doufali, že naopak díky návratu svých „uprchlíků“ jednou demograficky převýší počet Židů mezi řekou Jordán a Středozemním mořem.
6) Ekonomické dopady války poškodí zranitelnou palestinskou ekonomiku
Agentuře OSN pro pomoc a práci (UNRWA), která se stará o Palestince, je každý rok přidělen určitý rozpočet k jejímu hospodaření. Zahraniční pomoc však od roku 2013 neustále klesá. Podle amerického zpravodajského webu Axiospokryla zahraniční pomoc pouze 129 milionů dolarů z rozpočtu PA. Ta je největším zaměstnavatelem v Judeji a Samaří, přesto zaměstnanci dostávali v roce 2021 pouze 70–80 % svých mezd. Axiosdodal, že dluhy PA vůči místním bankám dosahují závratných 2,37 miliardy dolarů. Vzrostla také cena paliva a pšenice. Mezinárodní dárci se v současné době více zaměřují na boj proti nemoci covid-19 a stále více se angažují v pomoci napadené Ukrajině.
7) Palestinci jsou znepokojeni, když vidí sankce vůči Rusku namísto Izraeli
Palestinci neustále požadují plošný bojkot a sankce proti Izraeli, ty však mají omezený účinek.
Nyní svět uvalil sankce na Rusko v takovém rozsahu, o kterém si kdy Palestinci a jejich příznivci mohli nechat jen zdát. To velmi vadí pro-palestinskému, veskrze antisemitskému hnutí BDS, které se po celých dvacet let nikdy nesnažilo cílit na skutečnéporušovatele lidských práv v místech jako Čína, Súdán, Nigérie, Severní Korea, Kuba, Írán, Irák Saúdská Arábie či Rusko.