19.10.2019 | Svátek má Michaela


BLÍZKÝ VÝCHOD: Mezi Egyptem a Izraelem vyroste zeď

14.1.2010

Zdi bariéry a ploty jsou možná tím, co ze všeho nejvíce charakterizuje současný Blízký východ. Nejznámějšími stavbami tohoto druhu je bariéra, kterou Izrael postavil podél hranic s Palestinskou autonomií, nebo zdi, které v posledních letech oddělovaly jednotlivé části Bagdádu, zejména zvláště chráněnou Zelenou zónu.

Méně známá je hradba, kterou Saúdská Arábie staví podél jemenských hranic, aby zabránila pronikání tamních ozbrojených skupin na své území. V počátcích je také bariéra na saúdsko-iráckých hranicích, ale ještě několik dalších, například ta mezi Ománem a Emiráty.

V poslední době se více mluvilo o palestinské Gaze. Ta je jak z izraelské, tak i egyptské strany zajištěna systémem plotů a zdí. Minulý týden Egypťané začali s budováním nové ocelové bariéry, která vznikne mezi Egyptem a Gazou tak, aby bránila nejen v přecházení hranic po zemi, ale zejména pod zemí. Mezi oběma územími totiž existuje několik stovek tunelů určených k pašování jak civilního zboží, tak i vojenského materiálu, který se dostává do rukou hnutí Hamás. Při palestinských protestech proti této stavbě před několika dny zemřel egyptský voják.

Nyní přišla ze stejné oblasti další podobná zpráva: Izrael hodlá postavit bariéru na hranici s Egyptem, proti čemuž Egypťané nic nenamítají - bariéra bude stát na izraelské straně, a teoreticky na ní může vydělat i Egypt, protože se tím sníží tlak na tuto zemi kvůli masám ilegálních migrantů, kteří Egyptem procházejí.

Na rozdíl od většiny předchozích zmíněných staveb nově stavěná zeď má účel nikoli přímo vojenský, ale spíše civilní. Izrael je cílem rostoucího počtu ilegálních migrantů z Afriky, kteří se snaží přes Egypt dostat právě až na izraelské území. Na rozdíl od Egypta tam totiž mají šanci získat azyl, bezpečí a případně i novou existenci. Motivace odejít z Egypta do Izraele se zvýšila poté, co před několika lety egyptská policie tvrdě zasáhla proti uprchlíkům demonstrujícím v Káhiře za lepší podmínky, a také poté, co Izrael udělil status uprchlíka několika stům Súdánců, kteří do Izraele přišli právě z Egypta. Počet lidí, kteří přicházejí, začal však být pro Izraelce neúnosný - každý týden přijde až několik set lidí. Zčásti jde o ekonomické migranty, ale často i o uprchlíky před válkou. Nejčastěji pocházejí z Eritreje, Etiopie a Súdánu. Zejména poté, co se pro Afričany ztížila cesta přes Libyi do Itálie a dále do Evropy, zůstal Izrael jednou z mála dostupných zemí například pro jihosúdánské křesťany, ale i obyvatele Dárfúru.

Společná egyptsko-izraelská hranice má více než 260 kilometrů, bariéra bude stát asi na třetině této délky, zejména na jihu v oblasti Eilatu, a pak také na severozápadě poblíž Gazy. Samotný Egypt byl dlouhodobě pod izraelským tlakem, aby lépe hlídal svou stranu hranic, jak mu ukládají mezinárodní dohody. Egyptské úřady však někdy plnily své zadání příliš horlivě - od května pohraničníci zastřelili nejméně sedmnáct uprchlíků, naposledy se tak stalo právě tuto středu. V minulosti se vyskytla také svědectví, že egyptští vojáci nelegální uprchlíky ubili k smrti. Mnozí předpovídají, že bude-li stát na velké části společných hranic bariéra, sníží to tlak i na samotný Egypt, protože velkou část uprchlíků to od pokusu překročit hranice odradí. Podle jiných názorů jsou však lidé mířící z Afriky do Izraele příliš zoufalí a také ne dost informovaní na to, aby se nepokusili na sever dostat. V době, kdy Súdánci, Eritrejci nebo Etiopané dojdou až na hranici s Izraelem, mají za sebou tisíce kilometrů cesty, anebo zkušenost marné snahy uchytit se v Egyptě.

Navíc i po výstavbě bariéry za 270 milionů dolarů zůstane mezi Egyptem a Izraelem více než dvousetkilometrové pásmo, které je hlídáno tradičním způsobem - tedy hůře. Někteří odborníci proto říkají, že bariéra nezmenší příliv uprchlíků, ale udělá jejich cestu obtížnější a nebezpečnější, jak se to například stalo v případě podobných opatření na mexicko-americké hranici. Počet ilegálních běženců se tam nesnížil, ale mnohem větší množství jich při pokusu o přechod umírá. Musejí totiž jít pouští, a také v případě cesty přes Sinaj do Izraele budou Afričané donuceni jít nebezpečnou pustinou.

Před Izraelem, státem, který z velké části založili židovští uprchlíci, tedy vyvstává nové dilema: jak se postavit k Afričanům, kteří v jejich zemi hledají bezpečí? K nejhlasitějším zastáncům stavby zmíněné bariéry patří starosta Eilatu, přímořského letoviska na jihu Izraele. Ten si stěžuje, že v jeho městě je už několik tisíc uprchlíků, kteří mění charakter města, údajně příliš pijí a účastní se rvaček. Tvrdí také, že ve skutečnosti nejde o uprchlíky z válečných oblastí, jako je Súdán, ale ekonomické migranty z Nigérie či Ghany. Pracovníci izraelských organizací na ochranu lidských práv naopak proti bariéře protestují a tvrdí, že Izrael má vůči válečným uprchlíkům odpovědnost. Státní úřady zatím přiznávají azyl jen menšině žadatelů, ale v zemi pak většinou ilegálně zůstávají i ti odmítnutí. Na jednom se shodují všichni - pro Izrael jde o novou zkušenost a tento stát se nyní bude muset naučit, jak s africkými uprchlíky zacházet. Varováním může být například konflikt, který se v pondělí rozhořel v jihoitalském městě Rosarno. V tomto městě žije velké množství afrických uprchlíků a vzájemné vztahy se dlouhodobě zhoršují. Dva afričtí muži z nich byli při konfliktu s místním starousedlíkem postřeleni, na což cizinci reagovali pouličními nepokoji a do města musely být ve velkém množství povoláni policisté a vojáci.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.