25.6.2022 | Svátek má Ivan


BLÍZKÝ VÝCHOD: Letecké údery Turecka v Sýrii a Iráku

21.12.2021

Od 15. srpna, kdy Tálibán násilně ovládl Afghánistán, zvýšilo Turecko své expanzivní vojenské aktivity na Blízkém východě způsobem, který významně ovlivňuje životy menšin.

Zdá se, že Turecko usiluje o rozšíření Islámského státu v Sýrii a Iráku.

Turecko dosud používalo svůj boj proti Straně kurdských pracujících (PKK) k ospravedlnění vojenské agrese, destrukce a obětí na životech pronásledovaných menšin. Mezi komunity postižené tureckými vojenskými akcemi v Iráku a Sýrii patří jezídové, asyrští křesťané a Kurdové. Jde o komunity, které se již dříve staly terčem útoků ISIS a Al-Káidy.

Turecká armáda provedla 17. srpna v Iráku letecký útok na nemocnici v provincii Sindžár. V této provincii se jezídská menšina stala obětí genocidy ze strany ISIS již v roce 2014.

Nálet sestávající ze tří úderů bezpilotního letounu „zcela zničil“ provizorní nemocnici ve vesnici Sekaina. Jeden lékař uvedl, že nejméně tři lidé byli zabiti a pět dalších lidí bylo zraněno. Vysoký důstojník irácké armády řekl agentuře AFP, že nálet provedla turecká armáda. Při dalším tureckém náletu byl 16. srpna zabit vysoce postavený jezídský představitel Hassan Saíd.

Tureckými nálety trpí také asyrští křesťané – další pronásledovaná domorodá menšina v Iráku. Ve zprávě z roku 2021 s názvem „Uprostřed křížové palby: Asyrští křesťané a konflikt mezi Tureckem a PKK v Iráku“, kterou vypracoval Assyrian Policy Institute, je uvedeno:

„Turecké údery v severním Iráku způsobily nenapravitelné a nákladné škody na civilním majetku a zemědělské půdě.... Ničení soukromého majetku a zemědělské půdy způsobené tureckými leteckými údery ve skutečnosti připravuje asyrské zemědělce o živobytí a bezprostředně ohrožuje jejich možnost zůstat ve svých domovech a vesnicích.“

Turecká armáda se mezitím zaměřuje na sever Sýrie, kde dříve proti ISIS bojovaly Syrské demokratické síly (SDF) podporované USA spolu s kurdskými Lidovými obrannými jednotkami (YPG).

Turecká armáda v srpnu bombardovala také provincii Hasaka. K ospravedlnění útoků na civilisty a americké spojence Turecko opět využilo PKK. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR, Syrian Observatory for Human Rights) bylo při bombardování zabito jedno dítě a pět dalších civilistů bylo zraněno. Následujícího dne dopadlo na centrum Afrínu 13 raket, přičemž byly zabity tři osoby a čtyři další osoby byly zraněny. Při dalším leteckém útoku, při kterém byli zabiti čtyři příslušníci SDF, turecká armáda zaútočila na vojenské velitelství ve městě Tel Tamir. Provládní turecký deník Sabah poznamenal, že Sosin Birhat, jedna z obětí z řad SDF, dříve jednala s nejvyššími americkými vojenskými představiteli a diplomaty.

Amy Austin Holmes, odbornice na veřejnou politiku z vládního think tanku Woodrow Wilson Center for Scholars, tureckou verzi událostí zpochybnila:

„Za prvé, Turecko odůvodnilo své intervence v Sýrii v letech 2018 a 2019 tvrzením, že přítomnost SDF/YPG podél jeho jižní hranice představuje vážnou hrozbu. Moje analýza údajů z projektu Armed Conflict Location and Event Data však ukazuje, že spíše opak je pravdou. V období od ledna 2017 do srpna 2020 provedlo Turecko a jím podporované síly 3319 útoků proti SDF/YPG nebo civilistům. Naproti tomu SDF/YPG provedly dovnitř Turecka 22 přeshraničních útoků. Turečtí představitelé tvrdí, že jejich útoky proti SDF/YPG byly odvetné. To je však z matematického hlediska nemožné.“

„Za druhé, Turecko po podpisu dohody o příměří v Sýrii, kterou v říjnu 2019 zprostředkovaly Spojené státy, slíbilo, že bude chránit civilisty a náboženské a etnické menšiny. Jezídové, křesťané a Kurdové však z Tureckem okupovaných oblastí Sýrie houfně prchají. Data, která jsem analyzovala, ukázala, že Turecko a Tureckem podporované milice porušily dohodu o příměří v prvním roce po jejím podpisu více než 800krát. Asyrský křesťanský region Tel Tamir byl terčem útoků každý měsíc.“

„V neposlední řadě jsem vedla výzkumný projekt, který analyzoval dopad tureckých náletů na jezídské obyvatelstvo v Sindžáru. Na základě analýzy dat z pěti různých zdrojů jsme zjistili, že Turecko zasahovalo v Sindžáru v posledních pěti letech každý rok. Turecká vojenská aktivita je hlavní překážkou zotavení regionu. Jen v červenci se 472 jezídů, kteří se pokusili vrátit do Sindžáru, aby tam znovu začali žít, nakonec přestěhovalo zpět do táborů pro vnitřně vysídlené osoby.“

„Jak ukazují tyto příklady, turecká tvrzení o operacích ‚proti PKK‘ je třeba prověřit.“

Tatáž turecká vláda, která tvrdí, že v tomto regionu bojem proti Straně kurdských pracujících (PKK) bojuje proti „terorismu“, již léta podporuje ISIS. Podle dr. Mordechaje Kedara:

„V roce 2014 se ISIS stal pro Blízký východ zcela reálnou hrozbou. Během jednoho roku se skupině podařilo ovládnout třetinu Iráku a polovinu Sýrie, přičemž pod jejím velením bylo 200 000 bojovníků...“

„To, že se ISIS stal tak rychle fungujícím státem, bylo možné převážně díky jeho vztahu s tureckým prezidentem Erdoğanem.“

„ISIS měl v průběhu let silné vazby na Turecko, ať už prostřednictvím svého ropného průmyslu, tak i díky ochotě krýt hledané členy Muslimského bratrstva. Tato ‚sousedská výpomoc‘ byla pro úspěch ISIS zásadní a nadále se odráží v tureckém rozhodování.“

„Erdoğan vládne Turecku již od roku 2002. Erdoğan je hlasitým stoupencem Muslimského bratrstva, hnutí, které usiluje o vytvoření celosvětového islámského chalífátu uplatňujícího islámské právo šaría.“

„Prezident Erdoğan nejenže nikdy nezahájil žádnou protiteroristickou operaci, která by narušila sítě nebo náborové aktivity ISIS, ale naopak mu poskytoval pomoc.“

Nevládní křesťanská organizace International Christian Concern uvádí, že v regionu kvůli expanzivní zahraniční politice Turecka výrazně upadá náboženská svoboda a to činí pronásledované menšiny ještě zranitelnějšími:

„Turecko cílí zejména na země, které byly dříve součástí bývalé turecké Osmanské říše a země s významným podílem muslimského obyvatelstva.... Turecko využívá otázky týkající se náboženské svobody v sousedních zemích ve svůj prospěch na úkor místního obyvatelstva.“

„Stručně řečeno, turecká vojenská expanzivní politika má za následek zneužívání lidí, jejich pronásledování a umožňuje pachatelům páchat ještě horší činy. Když takto Turecko zachází se zranitelnými komunitami v zahraničí, jak se pak asi chová k podobným komunitám na svém území.“

Turecko – člen NATO – stojí zjevně na straně džihádistů.

Autorke je turecká novinářka a významná spolupracovnice Gatestone Institute.

Překlad původního textu: Turkey’s Airstrikes in Syria, Iraq
Překlad: Radomír Bobek

Převzato z webu Gatestone Institute