Neviditelný pes

BLÍZKÝ VÝCHOD: Kerryho desátý pokus

8.1.2014

Poslední čtyři dny strávil ministr zahraničí Spojených států John Kerry na Blízkém východě. Od okamžiku svého jmenování šéfem americké diplomacie to byl již desátý pokus Johna Kerryho zachránit mírovou iniciativu, která nese jeho jméno.

Právě on v červenci loňského roku přesvědčil Izraelce a Palestince znovu usednout k jednáním po letech diplomatické zahálky. Tehdy sebevědomě prohlásil, že nejpozději do devíti měsíců dosáhne předběžné dohody o mírovém uspořádání na Blízkém východě.

Pouhé tři měsíce před vypršením stanovené lhůty z prohlášení izraelského premiéra Netanjahua a dávno přesluhujícího prezidenta Palestinské autonomie Abbáse je patrno, že ke kýženému kompromisu je zhruba stejně daleko jako v době, kdy Kerry své předsevzetí oznámil. Právě proto šéf Státního departmentu podniká další a další návštěvy regionu v horečnaté snaze demonstrovat současný stav jako jakýsi dílčí úspěch na cestě k mírové dohodě. Postačí, když se strany dohodnou aspoň rámcově na plánech finální, a tedy nejtěžší fáze jednání. Ministr Kerry pokládá svůj úkol za splnitelný, i když drtivá většina amerických pozorovatelů vyjadřuje o tom značné pochybnosti.

Kupříkladu bývalý americký zástupce v OSN John Bolton v rozhovoru pro televizi Fox News má za to, že dohoda mezi Izraelci a Palestinci je v dohledné době nepředstavitelná ze zásadních důvodů. Naprosto neslučitelné jsou prý postoje jednajících stran ve všech klíčových otázkách. Dělí je představy o hranicích budoucího palestinského státu, o osudu Jeruzaléma, o právu palestinských utečenců na návrat nebo o zajištění bezpečnosti Izraele. Ještě větší překážku vidí John Bolton v tom, že na palestinské straně neexistují instituce požívající celonárodní legitimitu, a schopné tím pádem zajistit proveditelnost jakýchkoli uzavřených mírových dohod. To činí z možných ujednání nezávazný cár papíru.

John Kerry, dle jeho názoru, zbytečně marní drahocenný čas, který by mohl vynaložit mnohem smysluplněji. Z hlediska americké bezpečnosti jsou akutnější problémy než beznadějné pokusy ujednotit postoje stran, z nichž jednou je autoritářská palestinská administrativa, která nemá náležitou legitimitu a nekontroluje území, o němž vyjednává.

O úspěchu iniciativy Johna Kerryho pochybuje také Dennis Ross – koordinátor izraelsko-palestinských jednání ve vládě Billa Clintona a bývalý poradce prezidenta Obamy. V rozhovoru pro televizní kanál MSNBC vyjádřil názor, že podmínky mírové dohody, jak je stanovil americký ministr zahraničí, jsou pro obě strany nepřijatelné. Kerry sice demonstruje nebývalou energii, houževnatost a víru v dosažitelnost míru, avšak mnozí z jeho předchůdců se vyznačovali nemenším odhodláním a vytrvalostí a stejně nedosáhli kýženého cíle. Úsilí prostředníků se totiž musí potkávat se stejným úsilím bezprostředních účastníků konfliktu.

Během svého prvního funkčního období prezident Obama podpořil palestinskou stranu a ultimativně žádal, aby Izrael zmrazil výstavbu židovských osad na obsazených územích. Takový jednostranný krok pokládal Obama za podmínku pro zahájení jednání. Izraelci odmítli přistoupit na ultimatum, a tak mírový proces byl na několik let odložen k ledu.

Na nynější kolo jednání přistoupili Palestinci výměnou za izraelský slib osvobodit něco přes stovku vězněných teroristů včetně odsouzených za vraždy izraelských občanů. Každou várku osvobozených vězňů doprovází oznámení o povolení další izraelské výstavby na sporných územích. Až bude osvobozen poslední z dohodnutého seznamu zajatých teroristů, nepochybně ochabne i zájem Palestinců na dalších jednáních.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



zpět na článek