Citát: „Izraelská vláda a politici se obávali charakterizovat hordy arabských výtržníků, kteří běsnili napříč izraelskými městy, jako nepřátele. Koneckonců, podle jejich mínění jsou plnohodnotní izraelští občané.“

Napsala 5. června v článku „IZRAEL: Bilance arabských nepokojů“ Hana Lukešová v internetových novinách Neviditelný pes. A dodává: „Tento předpoklad se ukázal mylný.“

Silné tvrzení? Na první pohled ano. A na druhý?

Odpověď nám (kdo se o ni zajímáme) poskytl Mansour Abbás. Jeden z těch, jehož podpis – spolu s dalšími sedmi – je součástí veledůležitého dokumentu (obr. 1), který představuje úhelný kámen, na němž je postavena současná protinetanjahuovská koalice v Izraeli.

obr. 1/ Podpisy osmi izraelských politiků - šéfů stran - na dokumentu, kterým byla zformována nová povolební koalice. Jména podepsaných v latince vlevo. (Podklad: Server Times of Israel)

Mansour Abbás je předseda arabské strany Raam, poslancem izraelského parlamentu. Žije v galilejském městě Maghar a je občanem Státu Izrael. Je ale občanem plnohodnotným? Formálně samozřejmě ano.

Jak ale on sám definuje svůj vztah ke Státu Izrael?

Izraelský server Arutz Ševa přinesl 4. června informaci (obr. 2) o rozhovoru, který Mansour Abbás poskytl jordánské televizi Al Mamlaka (obr. 3). Server uvádí:

Abbás během rozhovoru zdůraznil, že on a jeho lidé nejsou Izraelci, ale jsou součástí „palestinské arabské veřejnosti - jejíž lidé jsou občany Izraele a součástí našeho palestinského lidu“.

Čili: Je občanem Izraele, ale není Izraelec. Je prý součástí palestinské arabské veřejnosti neboli palestinského lidu. Co přesně to znamená? Za koho „kope“? Za izraelské Araby, nebo za Palestince? A kdo jsou vlastně Palestinci? Člověk by řekl, že občané Palestinské autonomie. Z vyjádření Abbáse pro jordánskou televizi lze ale dovodit, že za Palestince považuje všechny Araby, lhostejno zda na Západním břehu, Pásmu Gazy nebo v Izraeli.

Je tedy Abbás plnohodnotným občanem Izraele, nebo plnohodnotným Palestincem? Je tu ještě jedna možnost: To, kým je, závisí na tom, komu právě dává interview. Jestli médiím izraelským, nebo arabským.

obr. 2/ Server Arutz Ševa informuje o vyjádření Mansoura Abbáse v jordánské televizi.

obr. 3/ Web jordánské TV Al Mamlaka informuje o rozhovoru s Mansourem Abbásem.

Je takový politik (Abbás) důvěryhodný? Pravděpodobný nový premiér Naftali Bennett se zjevně domnívá, že ano. Lze tak soudit z toho, co řekl 3. června televizi Channel 12 a o čem referoval server Times of Israel:

Na otázku ohledně vůdce strany Raam a nového koaličního partnera Mansoura Abbáse, kterého před volbami opakovaně označoval jako „stoupence teroru“, Bennett říká: „Mansour Abbás není stoupencem teroru. Potkal jsem čestného muže a odvážného vůdce, který oslovuje izraelské občany a snaží se jim pomoci.“

Mýlil se Bennett tehdy, nebo nyní? Anebo politika generuje zázraky?

Mansour Abbás dostal v rozhovoru od redaktora jordánské televize otázku, co říká na obvinění, že se dopustil zrady palestinských Arabů. Myšleno tím, že se stal součástí izraelské vládní koalice.

Vnější pozorovatel se těžko může zdržet námitky, co je to za nesmyslnou otázku. Je to podobné, jako kdyby se redaktor rumunské televize zeptal předsedy strany slovenských Maďarů, co říká na obvinění, že se vstupem do slovenské vládní koalice dopustil zrady maďarského národa.

Ovšem, jak známo, neexistují hloupé otázky, pouze případné hloupé odpovědi. Netvrdím, že Abbás odpověděl hloupě, nicméně jeho slova vyvolávají nové a nové otazníky týkající se toho, o co mu v principu jde. Abbás v televizi Al Mamlaka řekl, že jeho identita je jasná a že dělá svoji část práce ve věci „našeho palestinského lidu“. Konkrétně: On a jeho strana podporují Al Aksa*), střeží mešitu*) a investují do rozvoje v Jeruzalémě, aby se tam usadili „naši lidé“.

* Jelikož na Chrámové hoře v Jeruzalémě je pouze jedna mešita jménem Al Aksa (Skalní dóm se zlatou kopulí není mešita), lze z Abbásovy odpovědi dovodit, že označením „Al Aksa“ myslí celý komplex Chrámové hory, zatímco termínem „mešita“ označuje samotnou mešitu Al Aksa. (Rozumíme si, že?)

Opět problém, kdo jsou – v kontextu toho, co je uvedeno výše - „naši lidé“? Říká-li to arabský politik, který se považuje nikoli za Izraelce, ale za součást palestinské arabské společnosti, musíme se ptát, koho chce v Jeruzalémě usadit. Palestinské Araby ze Západního břehu? V hlavním městě židovského státu?

Co by asi řekli na Slovensku tomu, kdyby politik reprezentující maďarské občany Slovenské republiky podporoval usazování Maďarů z Maďarska v Bratislavě?

Možná jsem ale Abbáse jen špatně pochopil, možná je to opravdu čestný muž, který usiluje „pouze“ o to, aby se v Jeruzalémě usazovalo víc izraelských Arabů. Proč by ale pak hovořil o svém podílu na „naší palestinské věci“?

A dále. Podporovat „Al Aksa“ Arabům nikdo nebrání, naopak: omezení na Chrámové hoře se týkají nikoli muslimů, ale Židů a křesťanů – to oni se na tomto místě nesmějí modlit, ani nijak nábožensky projevovat. A střežit mešitu, kterou za normálních okolností nikdo neohrožuje? To také nedává smysl. (Něco jiného ovšem je, když se z mešity stane skladiště kamenů a jiných předmětů, kterými pak muslimští militanti útočí na Židy a izraelskou policii.)