BLÍZKÝ VÝCHOD: „Jaro“ po pěti letech
Saúdská Arábie řeší problém, který sama napájí
Víte, že dnes je tomu pět let, kdy se upálil tuniský zelinář Muhammad Buazízí? Byla to drobná událost, osobní protest proti svévoli živnostenského úřadu, typická „nezpráva“, a přesto po čase rozjela to, čemu se říká „arabské jaro“. Téměř vše, co se na Blízkém východě od té doby děje, od demonstrací za důstojný život bez diktátorů až po chaos a krveprolití, se od Buazízího smrti odvíjí. K neblahým důsledkům patří i vzestup radikálního islámu a zápas s ním. A zvláštním způsobem sem patří i role Saúdské Arábie.
Saúdská Arábie je tmelem nyní ustavené muslimské koalice pro boj s terorismem (Egypt, Turecko, emiráty v Zálivu, Pákistán, Malajsie...). I proto působí jako pevný spojenec Západu. V boji proti Islámskému státu vznikají dvě velké skupiny. Za prvé skupina nesunnitská, cosi jako osa Rusko – Írán – šíitský Irák – Asadova Sýrie – libanonský Hizballáh. A proti ní cosi jako sunnitská osa spojenců Západu: USA – Turecko – Saúdská Arábie – emiráty. Ale právě Saúdi provokují důležitou otázku: jsou opravdu spojencem Západu? Jsou více součástí řešení, nebo součástí samotného problému?
Saúdská Arábie se ráda vydává za zemi, jež se chaosu „arabského jara“ dokázala ubránit. Uchovala si stabilitu. Ale je to stabilita vedoucí k tomu, že včera dostal Sacharovovu cenu bloger Raíf Badáví – odsouzený za urážku islámu na deset let vězení a tisíc ran bičem. Nebo že na popravu čeká Alí Muhammad al-Nimr – odsouzený za to, že jako mladistvý se účastnil protestů, ke stětí a následnému ukřižování. Čím se tato ideologie i praxe liší od Islámského státu? Asi jen tím, že IS by „heretiky“ popravil bez cavyků.
Saúdská Arábie je zemí, která si nezadá s IS ohledně postavení žen, homosexuálů či nezávisle uvažujících lidí. Je zemí, která připouští jen ultrapřísnou verzi islámu, z níž čerpají i radikálové a džihádisté. Je zemí, která nabídla postavit pro běžence v Německu 200 mešit (wahhábistických), ale jinak pro muslimské uprchlíky v Evropě nepustí ani chlup. Lapidárně to shrnul německý novinář Jan Fleischhauer: „Bez islámu Saúdů by nebylo islámu IS. Kdy z toho vyvodíme důsledky?“
Kdepak. My – tedy Západ – z toho žádné důsledky vyvozovat nebudeme. Saúdská Arábie je totiž naším spojencem nejen proti Islámskému státu, ale i proti sílícímu vlivu Íránu a Ruska v regionu. Přeberte si to, jak chcete, ale i toto nazření patří k bilanci „arabského jara“ po pěti letech.
LN, 17.12.2015