Teroristický Hamás neměl po květnové jedenáctidenní válce s Izraelem pocit, že prohrál. Ukázal „sionistickému nepříteli“, že nedovolí jeho zásahy na jeruzalémské Chrámové hoře, a za úspěch považoval i dvanáct Izraelců zabitých raketami a posílení popularity. Podle průzkumu z poloviny června si 77% Palestinců myslí, že Hamás střet vyhrál, a kdyby se dnes konaly volby předsedy samosprávy, jeho politický vůdce Ismaíl Haníja by zvítězil nad Mahmúdem Abbásem v poměru 59 ku 27 procentům a vyhrál by i parlamentní volby.

Přítel Hamásu Katar také přislíbil na rekonstrukci zničeného Pásma Gazy 500 milionů dolarů, dalších 500 milionů Egypt a Američané věnují pět milionů Gaze a 33 milionů Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky. Vůdce Hamásu Jahjá Sinwár nedělal dojem, že by mohutné izraelské bombardování jeho hnutí zastrašilo – varoval, že má v Izraeli 10 000 mužů připravených k boji a „stovky raket s doletem až 200 kilometrů“.

Spojené státy i Evropa dobře vědí, že by Hamás většinu prostředků na obnovu Gazy použil na své dozbrojení, a zatím se marně snaží vymyslet, jak tomu zabránit. Chtěly, aby pomoc rozdělovala palestinská samospráva, ale její předseda Mahmúd Abbás prohlásil, že pouze pod podmínkou, že na Chrámovou horu nebudou smět vstoupit žádní Židé. Tehdejší premiér Netanjahu to samozřejmě odmítl. Obnova zničené infrastruktury v pásmu tedy příliš nepokročila; přitom je tam 2200 zničených domů a 37 000 poškozených.

Nová izraelská vláda přitvrdila vůči teroristům postoj a na rozdíl od Netanjahua podmínila zahájení rekonstrukce vydáním ostatků dvou vojáků padlých v Gaze v roce 2014 a dvou živých civilistů, kteří tam zabloudili v letech 2014 a 2015. Hamás to odmítl s tím, že je vydá, jen když za ně Izrael propustí 1111 palestinských teroristů, což je zcela nepřijatelné.

Začátkem června Hamás pohrozil, že zvýší napětí u hranic, jestli Izrael nepovolí další pravidelnou výplatu peněz z Kataru chudým rodinám v Gaze. Katar už takto od roku 2012 investoval do pásma skoro půldruhé miliardy dolarů a jejich značné části se zmocnil Hamás. Izrael však přísun peněz opět podmínil vydáním zajatých Izraelců a ostatků vojáků a členové Hamásu reagovali vypuštěním prvních zápalných balonů od příměří. Tento nový typ „agroterorismu“ vymysleli před třemi lety a jen v roce 2018 způsobili v Izraeli skoro 700 požárů, které spálily přes 900 hektarů zemědělské půdy a lesů v přírodních rezervacích. Netanjahuova vláda však nechávala balony víceméně bez odvety, protože požáry nepovažovala za tak závažné jako rakety.

Nová vláda premiéra Naftaliho Beneta má ale jiný názor. Už pár dní po svém nástupu a 26 požárech podnikla leteckou odvetu a vzkázala Hamásu, že nálety budou následovat po každém zápalném balonu. Teroristé je vypouštěli ještě pár dní, a dokonce vystřelili i jednu raketu, ale po odvetných náletech přestali.

Po několika dnech klidu pak izraelský kabinet zrušil některé zákazy, které zavedl v době bojů. V pondělí povolil vjezd kamionům s palivem od Kataru pro elektrárnu v Gaze, uvolnil omezení vývozu a dovozu textilního zboží a zemědělských produktů a umožnil nemocným Gazanům výjezdy do nemocnic v Izraeli a na Západním břehu. A přes Egypt Hamásu vzkázal, že hraniční přechody otevře úplně, když teroristé nebudou provokovat. Znovu však zopakoval, že výplatě katarských dolarů musí předcházet vydání zajatců a ostatků vojáků.

Hamás vydržel neprovokovat dva týdny a ve čtvrtek začal balony vypouštět znovu. Hned v pátek ráno následovalo izraelské bombardování továren na výrobu zbraní a odpalovačů raket, a protože teroristé nepřestali, následovaly další nálety v noci na neděli.

S izraelskou podmínkou však nesouhlasí Washington ani Káhira, která ví, že na ni Hamás nikdy nepřistoupí. Zadržuje Izraelce i jejich ostatky jen proto, aby dosáhl propuštění svých vězňů. A Izrael takové dohody dosud uzavíral jak s Hamásem, tak s libanonským Hizballáhem. Hamás byl nejúspěšnější v roce 2011, kdy Netanjahuova vláda propustila za jediného izraelského vojáka Gilada Šalita, vězněného dlouhých sedm let, 1027 palestinských teroristů, včetně dnešního vůdce Hamásu Jahjá Sinwára. Vojenský velitel hnutí Ahmad Džabarí se později vychloubal, že tito bývalí vězňové po svém propuštění zabili 569 Izraelců.

Ve čtvrtek se izraelští vyjednavači vrátili s nepořízenou z jednání v Káhiře, kde egyptští prostředníci přenášeli vzkazy z jejich místnosti do místnosti se zástupci Hamásu – hnutí odmítá zajatce a ostatky vydat bez výměny za palestinské teroristy. Teď je otázka, co udělá, jestli izraelská vláda nepřestane na své podmínce trvat.