Odplata za jednostrannou Palestinu a mezinárodní reakce

Dva týdny poté, co Valné shromáždění OSN přiznalo Palestincům pozorovatelský status neexistujícího nečlenského státu s hranicemi z roku 1967, se začínají jasněji rýsovat následky tohoto rozhodnutí.

Izrael zatím přijal dvě odvetná opatření za to, že Palestinci odmítají o svém státě jednat a v rozporu s podepsanými smlouvami o něj usilují jednostrannými kroky. Nevyplatil samosprávě výnosy z palestinských cel a daní ve výši asi 100 milionů dolarů a použil je na úhradu dluhu za odběr elektrické energie, vody a dalších služeb, který představuje skoro 420 milionů, a oznámil, že peníze nebude vyplácet, dokud dluh nebude splacen. Druhým rozhodnutím bylo schválení výstavby 3000 bytových jednotek u osady Maale Adumim za východním Jeruzalémem.

Oba kroky, a zvláště schválení výstavby, vyvolaly bouřlivý nesouhlas Palestinců i mezinárodního společenství, podle kterých nové domy zabrání vzniku souvislého palestinského státu. Izrael se stal terčem ostré kritiky, i když ještě výstavba nezačala a podle všech dřívějších izraelsko-palestinských ujednání má osada stejně připadnout Izraeli.

Lze navíc předpokládat, že vláda ani jedno opatření nedotáhne do konce. Z výnosů z cel a daní jsou především placeny palestinské bezpečnostní síly, které na Západním břehu Jordánu úspěšně bojují proti terorismu, a je v izraelském zájmu, aby to dělaly dál. Část peněz potřebnou na platy policistů také vláda samosprávě předala a jistě to není naposled. A rozhodnutí o výstavbě je zatím ve stadiu pouhého souhlasu. Ke skutečné stavbě domů vede ještě dlouhá byrokratická cesta, a protože jde o tak citlivou oblast, panuje přesvědčení, že byty nakonec nevzniknou.

Západu i Palestincům však stačilo schválení. Samospráva pohrozila Izraeli žalobou u Mezinárodního trestního soudu a označila rozhodnutí za "válečný zločin". Nejméně deset zemí, včetně Británie, Francie nebo Španělska, si předvolalo izraelské velvyslance a rozhodnutí ostře odsoudilo, zatímco Spojené státy je označily za kontraproduktivní. Evropská unie dokonce zvažovala protiizraelské sankce, ale k těm nakonec nedošlo. Tento týden se v Bruselu sešli evropští ministři zahraničí, kteří nad izraelským počínáním vyjádřili "hluboké zděšení" a znovu schválení výstavby odsoudili.

Premiér Binjamin Netanjahu vyslovil údiv nad nesprávností tvrzení o údajném znemožnění souvislého palestinského státu i nad odsouzením Izraele místo Palestinců, kteří o něm odmítají jednat. Předseda samosprávy Mahmúd Abbás nesplnil svůj slib, že se po přijetí Palestinců do OSN vrátí k jednacímu stolu bez podmínek, a o víkendu prohlásil, že je ochoten jednat, jen když Izrael předem slíbí Palestinu s hranicemi z roku1967 azaváže se, že rozhovory začnou tam, kde skončily v roce 2008; i v takovém případě by však jednal pouze šest měsíců. Netanjahu však především vyjádřil podiv nad evropským přehlédnutím víkendových událostí v pásmu Gazy.

Hamas slavil 25. výročí svého založení. Oslavám, kterých se zúčastnilo půl milionu Gazanů, vévodila obří maketa rakety dlouhého doletu, jaké Hamas v listopadu několikrát odpálil na Tel Aviv. Poprvé Gazu navštívil i exilový vůdce hnutí Chálid Mišal, jehož projev se týkal výhradně zničení Izraele. Prohlásil, že Hamas se nikdy nevzdá "ani centimetru Palestiny" a "osvobodí ji od řeky Jordán až ke Středozemnímu moři a od severu k jihu", včetně izraelských měst Haify, Beerševy, Jaffy a Safedu.

Netanjahu se podivil, že Evropská unie tak ostře odsuzuje izraelský souhlas s výstavbou bytů, ale mlčí k otevřeným hrozbám zničení Izraele. Ministr zahraničí Avigdor Liberman přirovnal mezinárodní postoj k mlčení světa k nacistickému holokaustu. O pár hodin později pak unie Mišalovy výroky vlažně odsoudila jako "nepřijatelné". Mahmúd Abbás neudělal ani to.

Abbás se soustředí na plány žalovat Izrael v Haagu, což Palestincům nový status v OSN teoreticky umožňuje. Odborníci na mezinárodní právo však varují, že taková žaloba nebude jednoduchá a může se Palestincům i vymstít. Není vůbec jisté, že Mezinárodní trestní soud žalobu přijme, protože třeba v případě vojenské operace v Gaze na přelomu let2008 a2009, kde by samospráva ráda obžalovala izraelské politiky a vojáky z údajných "válečných zločinů", provedl Izrael vlastní vyšetřování, jak Haag požaduje.

Soud navíc vždycky vyšetřuje obě strany konfliktu, a tak by se na lavici obžalovaných mohli ocitnout i palestinští vůdci za ostřelování izraelských civilistů a zneužívání gazanských civilistů jako lidské štíty. Izrael jurisdikci Mezinárodní trestního tribunálu neuznává a žádné závazky vůči němu nemá. Žalující samospráva by se však musela zavázat, že vydá své představitele k soudnímu procesu i potrestání.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6