... a vzájemné soupeření prostředníků příměří

Mezinárodní úsilí o prosazení příměří mezi Izraelem a Hamásem se stupňuje. Konflikt vstoupil v pondělí do 21. dne a množství mrtvých roste – v Izraeli je jich už 50, z toho 43 vojáků a sedm civilistů, a počet palestinských obětí podle zdrojů Hamásu překročil 1000. Dalších šest mrtvých si vyžádaly protiizraelské protesty na Západním břehu. Jediným úspěchem mezinárodní snahy o zastavení bojů zatím byla tři humanitární příměří, ale Hamás první dvě porušil a třetí v sobotu odmítl prodloužit, jak navrhoval Izrael. V neděli však o ně sám požádal a narušil je jen jednou raketou, a Izrael i Gaza tak zažily relativně klidnou noc. V pondělí ráno vyzvala k okamžitému, bezpodmínečnému a časově neomezenému klidu zbraní OSN.

Izrael na něj přistoupil už po prvním týdnu konfliktu, kdy ho navrhl Egypt. Hamás jej však odmítl, protože návrh pro něj nebyl výhodný, a dodnes trvá na podmínkách, jejichž splnění dosáhne jen stěží. Izrael proto zahájil pozemní operaci s cílem zničit tunely Hamásu, jejichž účelem je podnikat vražedné útoky na izraelské civilisty, klást miny na izraelském území a unášet Izraelce, za jejichž osvobození by požadoval propuštění palestinských vězňů. Při pozemní operaci byly zabity stovky ozbrojenců, kteří podle Izraele tvoří až dvě třetiny všech obětí, zatímco Hamás tvrdí, že tři čtvrtiny mrtvých jsou civilisté.

Zničení tunelů je téměř nadlidský úkol – podle odhadů armády jich existují stovky až tisíce pod celými hranicemi v délce 64 kilometrů. Tvoří doslova podzemní město s vchody ve školách, mešitách, nemocnicích a obytných domech v pásmu Gazy a s mnoha rameny, šachtami, odbočkami a dobře maskovanými východy na izraelské straně. Několik let je budovaly stovky dělníků za miliony dolarů, které mohly zlepšit životní úroveň Gazanů, z betonu a dalšího stavebního materiálu, jenž měl sloužit k obnově infrastruktury v Gaze. Vojáci zatím objevili přes 40 tunelů.

Jednání o příměří komplikuje zapojení příliš mnoha prostředníků, z nichž některým záleží víc na posílení vlastní prestiže než na záchraně životů. Na jedné straně je Egypt, jenž dál trvá na svém původním návrhu nevýhodném pro Hamás. Káhira stojí jednoznačně při Izraeli, podporuje jeho požadavek odzbrojení teroristů a likviduje pokusy o útoky na židovský stát z Egypta. Podmínky Hamásu se naopak snaží prosadit Katar a Turecko. OSN podporuje egyptský návrh stejně jako Arabská liga, která vyzvala Hamás, aby jej přijal.

Katar je dnes nejvěrnějším přítelem a sponzorem Hamásu, ale i Muslimského bratrstva a řady dalších islamistických skupin v regionu. Tím se vymezuje vůči Egyptu a dalším odpůrcům muslimských bratrů jako Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, které jsou obhájcem nového egyptského režimu a jeho boje proti islamistům. Katar zahrnuje Hamás finančními prostředky, i když ne všechny dospějí k cíli díky bdělosti Egypta a Spojených států. Právě díky katarským penězům mohl Hamás vybudovat své útočné tunely. A v Kataru také žije od reality zcela odtržený vůdce hnutí Chálid Mišál.

Druhým neochvějným spojencem Hamásu je turecký premiér Erdogan poháněný nenávistí vůči Izraeli a regionálními mocenskými ambicemi. Nejenže častuje nevybíravými výrazy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ale útočí i na egyptského prezidenta Abdala Fattáha Sísího, jehož nazývá „tyranem“ a odsuzuje jeho proizraelský postoj. Egypt si už dvakrát předvolal tureckého chargé d‘affaires a ostře protestoval; velvyslance obě země nemají už od loňského svržení islamistického prezidenta Muhammada Mursího. Není divu, že Káhira Erdoganovu účast na jednání o příměří v Gaze odmítá.

Katar a Turecko nicméně dál trvají na tom, aby byl klid zbraní podmíněn izraelským propuštěním palestinských vězňů, zrušením blokády pásma Gazy a vybudováním letiště a přístavu pro Hamás. Egypt i Izrael by o zrušení blokády uvažovaly jen v případě, že by hraniční přechody znovu ovládala palestinská samospráva Mahmúda Abbáse, ale to se nezamlouvá Hamásu.

Abbás je další hráč, který se spolu s Egyptem a Saúdskou Arábií snaží vyřadit ze hry katarsko-turecký návrh. Do jednání se zapojil i americký ministr zahraničí John Kerry, který však o víkendu rozhněval Izrael i Egypt. Bez konzultace s nimi slíbil Hamásu splnění řady jeho podmínek, jako uvolnění hraničních restrikcí, rozšíření zóny rybolovu, otevření přechodu v Rafáhu a úhradu platů jeho zaměstnanců v Gaze. Izraelská vláda návrh odmítla a Kerry z Blízkého východu odjel. Izraelsko-americkým vztahům to neprospělo a americko-egyptské jsou ještě napjatější než předtím.

Izraelští komentátoři považují nedělní žádost Hamásu o humanitární příměří za první známku ochabování teroristů, která by mohla vést k jejich kapitulaci. Můžeme jen doufat, že jejich optimismus není přehnaný.