Izraeli a Palestincům přinesl rok 2013 jednu významnou událost – obě strany obnovily mírová jednání. S výjimkou krátkých neúspěšných rozhovorů v roce 2010 spolu nejednaly pět let. K obnově přímých jednání koncem července došlo díky nadlidskému úsilí amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, jemuž izraelský premiér Binjamin Netanjahu a předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás slíbili, že u jednacího stolu vydrží devět měsíců.

Zda však budou jednání úspěšná, není jasné – probíhají za přísného informačního embarga, a když nějaké zprávy uniknou do médií, vzbuzují spíše pesimismus.

Izrael v uplynulém roce prošel dalšími předčasnými volbami a získal novou pravicovou vládu pěti politických stran, ve které po mnoha letech poprvé neusedli ultraortodoxní židé. Netanjahu se stal premiérem celkem už potřetí.

Z bezpečnostního hlediska přinesl rok 2013 Izraeli významnou pozitivní změnu ve vztazích s Egyptem, kde po nedlouhé a nepříliš přátelské vládě islamistů došlo k vojenskému puči a výraznému zlepšení vztahů vládnoucí armády s židovským sousedem. I když se nejvyšší představitelé obou zemí zrovna nenavštěvují, od druhé poloviny roku spolu úzce spolupracují v boji proti terorismu na Sinajském poloostrově a bilaterální vztahy jsou korektní.

Ke zhoršení situace naopak došlo na izraelských hranicích se Sýrií. I když ale v Sýrii přibylo islamistických povstalců napojených na al-Káidu, Izrael zatím vážně neohrožují. Izraelská armáda však v Sýrii opakovaně zasáhla proti vyspělým zbraním režimu prezidenta Bašára Asada, které buď směřovaly, nebo se mohly dostat do rukou teroristů či libanonského Hizballáhu – aniž to potvrdila nebo vyvrátila, zničila zřejmě raketou odpálenou z moře několik zbrojních konvojů a skladišť. Samotný Hizballáh, který bojuje v Sýrii na straně prezidenta Asada, však na Izrael nezaútočil a odvety se zdržel i Asad. Hizballáh přesto nepřestal pro Izrael představovat vážnou vojenskou hrozbu.

Palestinská samospráva, která vládne na Západním břehu Jordánu, žádné výraznější události neprožila, jen její finanční situace se opět zhoršila. Přišla také o premiéra Saláma Fajjáda a s jeho rezignací ztratil Západ záruku transparentnosti finančních prostředků, které Palestincům poskytuje.

Katastrofální byl rok 2013 pro teroristický Hamas v pásmu Gazy – egyptský vojenský režim ho obvinil z terorismu a zasahování do vnitřních záležitostí země a zaujal vůči němu tvrdý postoj. Zlikvidoval řadu jeho zbrojních skladišť na Sinaji a většinu pašovacích tunelů do Gazy, a ztížil mu tak dodávky zbraní. Uzavřel hranice v Rafáhu, zastavil veškerý obchod a přerušil vzájemné vztahy. Pásmo Gazy se tak ocitlo pod tuhou egyptskou blokádou. Tíživou situaci mu paradoxně ulehčuje pouze Izrael, který svou blokádu naopak uvolňuje a dodává mu základní životní potřeby.

Izrael zažil po dlouhé době celkem klidný rok – loňská válka s Hamasem hnutí zastrašila a počet raketových útoků prudce klesl. Na izraelský jih dopadlo jen necelých 70 střel oproti loňským 640 nebo skoro 4000 v roce 2008. Hamas se ale nezřekl násilí ani svého cíle zničit Izrael a dál vyrábí rakety a buduje tunely k únosu izraelských vojáků. I teroristické útoky pokračují – v uplynulém roce si vyžádaly šest izraelských životů.

Největším problémem zůstává pro Izrael jaderný Írán. Situaci zkomplikovala nedávná ženevská dohoda Teheránu s šesti velmocemi, která Íránu umožňuje pokračovat v obohacování uranu a vyrobit jadernou zbraň za velmi krátkou dobu. Izraelská vláda dohodu ostře kritizovala a snaží se dosáhnout jejího zpřísnění. Jedním z jejích nepřehlédnutelných důsledků je i to, že značně komplikuje, ne-li znemožňuje případný izraelský vojenský úder na íránské jaderné továrny.