Jeho staronový vůdce a nové problémy

V pondělí byl do čela palestinského teroristického hnutí Hamas na nejméně další čtyři roky opět zvolen dosavadní exilový vůdce Chálid Mišál, který nejvyšší funkci zastává od roku 2004. Dlouho se povídalo, že už kandidovat nechce a pošilhává po pozici předsedy Organizace pro osvobození Palestiny, ale Katar, Turecko a Egypt ho přemluvily, aby vzhledem ke "složité a nebezpečné současné situaci" v čele hnutí zůstal.

Hamas skutečně prožívá nelehké období. Nesmí ostřelovat Izrael, aby si nerozhněval Egypt, který po listopadové válce zprostředkoval příměří, a čelí proto velké kritice vlastních členů i salafistů a džihádistů v pásmu Gazy za přílišnou mírnost. Mišál, který je považován za stoupence umírněného křídla hnutí, je tak přijatelnější zvlášť pro Egypt a mateřskou organizaci Hamasu Muslimské bratrstvo, jehož neschopná vláda čelí v Egyptě stále větším problémům a ty dopadají i na vládce pásma Gazy.

Hamas se po nástupu bratrstva k moci těšil na úplné otevření hranic v Rafáhu a propojení obchodu a ekonomiky s Egyptem, ale jeho vlastní vinou se tak nestalo. Jeho členové nepřestávají operovat na Sinajském poloostrově, a dokonce byli ve skupině, která vloni zabila 16 egyptských vojáků. Od té doby loajalita vládnoucího Muslimského bratrstva výrazně ochladla. Počátkem roku začal Egypt likvidovat pašovací tunely do pásma Gazy s razancí, kterou neznal ani dřívější režim prezidenta Mubaraka, protože právě jimi pronikají teroristé do země. Vojáci je zaplavují vodou anebo vyhazují do vzduchu a zlikvidovali jich už desítky. Mají k tomu dokonce i příkaz Nejvyššího soudu, který nařídil zničení všech tunelů s tím, že představují bezpečnostní riziko.

Ani zbraně si Egypt v pásmu Gazy nepřeje a zabavuje každý konvoj, který na Sinaji potká – naposledy v pondělí. Hamas nepřestává egyptský režim ujišťovat, že by proti němu nikdy nic nepodnikl, ale vždycky mu to zkazí nějaká nevítaná událost. V polovině března bylo na káhirském letišti zadrženo sedm Palestinců s mapami s vyznačenými strategickými objekty v Egyptě, kteří se vraceli z měsíčního výcviku v Íránu. Minulý týden bylo dalších 25 členů Hamasu zatčeno na Sinaji s velkým arsenálem zbraní, mapami a fotografiemi objektů na poloostrově, zjevně vytipovaných k útokům. Další nepříjemnost představovalo zabavení pašovaného nákladu látky, z níž se šijí egyptské vojenské uniformy, a objev tajné továrny na jejich výrobu nedaleko Káhiry. Právě loňský útok na policejní stanici, a nejen ten, provedli teroristé převlečení za vojáky, stejně jako atentát na Izraelce ze Sinaje v roce 2011. Vysvětlení mluvčího Hamasu Táhira Nunu, že látka byla určena na uniformy pro děti, Egypt neuspokojila. Proti hnutí se obrátila i egyptská média, která je obviňují nejen z loňského útoku, ale i z podněcování nepokojů v Egyptě a vysílání tisíců členů na demonstrace na podporu islamistického prezidenta Muhammada Mursího.

Nejhorší ranou však bylo, když Muslimské bratrstvo Hamasu poradilo, aby prováděl džihád "jinak než ozbrojeným bojem". Egypt také odmítl otevřít v Káhiře oficiální zastoupení Hamasu a bezpečnostní poradce Mursího Isám Haddád prohlásil, že Egypt bude dodržovat mírovou smlouvu s Izraelem a pokračovat s ním v bezpečnostní spolupráci. Dodnes také nedošlo k vytouženému otevření Rafáhu a do Egypta smí denně projít jen omezený počet osob.

Tento týden se gazanský premiér Ismaíl Haníja opět v Káhiře snaží napravit pošramocené vztahy. Oficiálně si jel stěžovat na údajné porušování příměří Izraelem, které má představovat zúžení dříve rozšířené rybářské zóny ve Středozemním moři. Izrael opatření přijal v reakci na odpálení rakety z pásma Gazy v době návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy, ale Hamas tvrdí, že žádnou raketu z Gazy nikdo nevypálil.

Blokáda však už prakticky neexistuje. Izrael po listopadu povolil i částečný dovoz dosud zakázaného stavebního materiálu a vývoz zemědělských produktů. Nevědí to jen mezinárodní propalestinští aktivisté, kteří už opět chystají novou flotilu s "humanitární pomocí". Poslední akci jim zkazili pro změnu Egypťané – minulý týden odmítli do země vpustit velký mezinárodní konvoj s pomocí, který cestoval po souši z Francie přes Španělsko, Maroko, Alžírsko, Tunisko a Libyi. Konvoj byl nucen se obrátit a vydat se stejnou cestou zpět a v Libyi pak bylo jeho pět britských členů nakrátko uneseno a tři ženy se staly obětí sexuálního útoku.

Vraťme se však k Mišálovi, jehož znovuzvolení uvítaly i některé evropské země jako vítězství pragmatického křídla Hamasu. Jeho umírněná pověst pochází z jeho výroku, že je ochoten se smířit s palestinským státem vedle Izraele, ale ti, kdo mu na Západě tleskali, neslyšeli druhou část – tento palestinský stát má být jen předstupeň Velké Palestiny, která bude sahat od řeky Jordán až ke Středozemnímu moři, až Hamas zničí Izrael. I Mišál odmítá uznat existenci židovského státu a vzdát se ozbrojeného boje proti němu, a jeho znovuzvolení tak nepřinese žádnou změnu povahy ani charty Hamasu.