BLÍZKÝ VÝCHOD: Egypt porušuje mírovou smlouvu s Izraelem
Už přes dva týdny pokračuje Egypt v protiteroristické operaci na Sinajském poloostrově, kterou zahájil po útoku ozbrojenců na policejní stanici a vraždě 16 egyptských policistů z 5. srpna. Výsledky jsou však kontroverzní a vývoj znepokojuje Izrael.
Po zprávách z minulého týdne o skoro 70 zabitých teroristech už další oběti operace nepřibyly, přestože Egypt tvrdí, že ji stále stupňuje a boje jsou těžké. Byla zadržena jen hrstka osob, ale některé byly zase propuštěny. Naopak se množí útoky ozbrojenců na egyptské cíle, jako jsou policejní stanoviště nebo vojenské konvoje. Jedna salafistická teroristická skupina varovala egyptskou armádu, aby boje zastavila, nebo podnikne krutou odvetu.
Izraelské bezpečnostní zdroje tvrdí, že egyptská operace je vlažná, soustřeďuje se spíš na umlčení rozhněvané veřejnosti a přímým střetům s teroristy se vyhýbá. Také Izrael minulý týden pocítil, že se situace na Sinaji nezlepšila, když k městu Ejlat dopadly dvě rakety Grad, naštěstí bez následků.
Izrael má ještě vážnější problém. Jeho mírová smlouva s Egyptem z roku 1979 definuje Sinajský poloostrov jako demilitarizovanou zónu a stanoví, že rozmístění těžkých zbraní vyžaduje izraelský souhlas. Zatímco na začátku egyptské operace byly bezpečnostní složky obou zemí v kontaktu a Izrael Egyptu povolil nasazení bojových vrtulníků, v posledních dnech komunikace vázne a Egypt na Sinaj bez povolení vyslal asi dvacet tanků. Začátkem tohoto týdne pak egyptská armáda oznámila, že chystá ofenzivu za použití letadel, ramp k odpalování raket a dalších tanků s cílem zaútočit na domnělý úkryt teroristů v obtížně přístupných centrálních horách poloostrova. Této oblasti asi 80 kilometrů od Aríše, kde se podle některých archeologů nachází biblická hora Sinaj, říkají místní beduíni Tora Bora podle nedobytné horské pevnosti v Afghánistánu.
V obou případech jde o porušení mírové smlouvy. Izraelská vláda vyzvala prostřednictvím Spojených států Egypt, aby nasazené tanky ze Sinaje stáhl. Američané dodávají Káhiře vojenskou pomoc v hodnotě jedné a čtvrt miliardy dolarů ročně a Izrael předpokládá, že by o ni Egypt nerad přišel. Ten ale zjevně spoléhá na to, že vzhledem k napětí mezi oběma zeměmi a sílícím výzvám Egypťanů ke změně či dokonce zrušení mírové smlouvy nebude Izrael příliš čeřit vodu a dá přednost vyčištění Sinaje od teroristů.
To je jistě pravda a Izrael by souhlas s vysláním těžkých zbraní patrně dal. Zároveň si však nemůže dovolit přivírat oči před porušováním smlouvy, i kdyby šlo jen o několik tanků. Když ale bude s nasazením těžkým zbraní souhlasit, ocitne se před velkým dilematem – co když je nový islamistický prezident Muhammad Mursí z poloostrova už nestáhne? Jeho poradce Muhammad Gadalláh nedávno řekl, že prezident zvažuje žádost o změnu mírové smlouvy tak, aby Egypt mohl nad Sinají obnovit plnou suverenitu. Prezidentský mluvčí zase prohlásil, že sinajská operace má zásadní význam pro národní bezpečnost, a egyptské tanky jsou na poloostrově dál.
Zhoršují se také vzájemné diplomatické vztahy. Egyptský ministr informací a člen Muslimského bratrstva Saláh Maksúd se nechal slyšet, že Egypt "nebude normalizovat vztahy s Izraelem, dokud nebude osvobozena okupovaná palestinská země".
Je jasné, že Izrael nemůže od nového režimu očekávat ani takzvaný studený mír, který panoval za vlády prezidenta Husního Mubaraka – vzájemné styky se nepodporovaly a politikové, další představitelé ani novináři nesměli udržovat kontakty s izraelskými kolegy ani navštívit Izrael. Mubarak však důsledně dodržoval mírovou smlouvu, bezpečnostní spolupráce obou zemí byla příkladná a příslušníci izraelských bezpečnostních složek byli v Káhiře častými hosty. Dobrá spolupráce pokračovala i po Mubarakově pádu za vlády armády.
Ta už teď ale nevládne. Množí se zprávy, které podporují verzi "civilního puče", kterým se prezident Mursí a jeho Muslimské bratrstvo chopili moci. Útok na egyptské vojáky na Sinaji byl údajně pouze vhodnou záminkou k odstranění nejvýše postavených generálů, kteří prý chystali vojenský převrat a dokonce atentát na Mursího. Během pouhých sedmi dní si tak islamistický prezident elegantně a pokojně přisvojil absolutní moc.
Izrael jeho kroky nečekal ani nepředvídal. Egyptská armáda, na kterou se mohl spolehnout, je teď podřízena prezidentovi. Vymýcení terorismu na Sinaji může trvat i řadu měsíců, jestli se vůbec podaří, a nejistota ohledně budoucích vztahů bude dlouhá. Ohrožuje i plány případného útoku na íránská jaderná zařízení, protože Izrael netuší, jak by se v takovém případě nový islamistický Egypt zachoval.
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6