LN přinesly 16. května t. r. dlouhý článek Šádího Shanaáha "Stát židovský, dvounárodní, či dva státy?", ve kterém pléduje pro "dvounárodní stát". Vznik dvounárodního státu na místě dnešního Izraele je ovšem v současnosti naprostou chimérou. Toto řešení by znamenalo s největší pravděpodobností druhý holocaust, v lepším případě vystěhování všech Židů z Izraele …kam?

Článek Šádího Shanaáha pomíjí několik důležitých skutečností.

1. Předně pracuje s pojmem "Palestinci" a vztahuje toto označení na arabské obyvatele dnešního Izraele ještě před rokem 1968. Označení "Palestinci" v tomto významu se ale zrodilo teprve v tomto roce. Před tím existovali pouze Arabové žijící na území označovaném jako Palestina. Žádný palestinský stát nikdy neexistoval, neměl nikdy žádného šejka, krále ani prezidenta. Neměli bychom na to zapomínat.

2. Neustále se mluví o tom, že Izraelci "vyhnali" Palestince z jejich domovů. Nikoli, byli to sami arabští předáci, kteří vyzývali své soukmenovce, aby opustili své domovy, a slibovali jim brzký návrat - poté, co budou Židé poraženi a zničeni. Ale důležitější je ještě jedna věc: Před rokem 1948 žily v arabském světě statisíce Židů. V padesátých a šedesátých letech minulého století byli tito Židé vyhnáni ze svých domovů, mnozí byli zabiti při pogromech. A statisíce se jich odstěhovaly do Izraele - většinou nedobrovolně, pouze aby zachránily své životy. Můžeme tedy mluvit o transferu obyvatelstva. Pomiňme nyní skutečnost, že Arabové odcházeli z vlastní vůle, kdežto Židé museli odejít z vůle Arabů. Pokud tuto skutečnost nebereme v úvahu, nemůžeme se dobrat spravedlivého řešení.

3. Jak by Židé mohli svolit žít v jednom státě s Araby, když vidí, jak se Arabové chovají vůči sobě navzájem? Jaké byly až donedávna vztahy Hamásu a Fatáhu? Jak se k sobě chovali tito "bratři"? A to mají mnoho společného, zatímco k Židům chovají hlubokou nenávist. Vytvářet nyní společný stát Židů a Arabů by pro Židy znamenalo sebevraždu. Jak by například fungovala policie? Palestinská policie je zkorumpovaná a používá mučení. Jak to dát dohromady?

V zásadě nemám námitky proti větě "Obě komunity si na sebe mají zvyknout, posílit vzájemnou důvěru a následně dát vzniknout nějaké formě jednoho státu". Jen by mě zajímalo, co znamená "zvyknout" si na sebe. Oni už přece na sebe nějak zvyklí jsou. "Posílit vzájemnou důvěru" je krásná myšlenka; posilovat můžete ale něco, co existuje. Pokud si chce Arab koupit byt v židovské části Jeruzaléma, může tak učinit. Pokud si Žid chce koupit byt v arabské části Jeruzaléma, učinit tak nemůže. A pokud se i najde Arab, který by mu byt či dům prodal, může si být jist, že si podepsal rozsudek smrti. Podobně jsou židovští taxikáři zvyklí, že do arabských částí Jeruzaléma nesmějí jezdit, a arabští taxikáři jsou zvyklí, že se jim v židovské části Jeruzaléma nic nestane.

Až se Arabům podaří vytvořit někde nějaký stát, který by zaručoval "rovná práva a bezpečnost všem občanům", můžeme se bavit o mírovém řešení blízkovýchodního konfliktu.

V mírně upravené podobě vyšlo v LN, 19.5.2011