Pokrytectví západních „bojovníků za lidská práva“

Propalestinští aktivisté na celém světě se zaštiťují bojem za lidská práva a Stát Izrael líčí jako hlavního viníka za jejich porušování, ale ve skutečnosti se od nich jedná o vylhanou protiizraelskou agitaci. Od jednoho konce planety k druhému se množí případy strašlivých porušování lidských práv, ale antisionisté se zaměřují výhradně na izraelské chování a jeho domnělé nedokonalosti vykreslují jako jedinečně kruté a na půdě OSN je odsuzován a pranýřován výhradně Izrael.

Podle izraelské krajně levicové nevládní organizace B’Tzelem přišlo o život během izraelských protiteroristických opatření v průběhu 27 let od první intifády z roku 1987 až do roku 2014 třetí války v Gaze mezi Izraelem a teroristickou organizací Hamas -„operace Ochranné ostří“ celkem
8 441 Palestinců. Avšak na druhé straně podle zprávy Syrské observatoře pro lidská práva usmrtili Arabové v Sýrii za pouhých devět let (2011 – 2020) v tamější občanské válce 586 100 vlastních arabských obyvatel za naprostého mlčení mnoha západních elitářů, kteří sami sebe povýšili na morální arbitry. Tato skutečnost nade vši pochybnost dokládá morální bankrot velké části lidskoprávních aktivistů z různých nevládních organizací a vedoucích představitelů OSN.

Zběsilá nenávist k Izraeli ze strany propalestinských levičáků vede k popírání a zamlčování skutečně děsivých zločinů páchaných v sousedních většinově islámských státech. Nyní nastíním některé z hrozných zločinů proti lidskosti, které se za absolutního nezájmu západního veřejného mínění odehrávají na Blízkém východě a v Africe.

1. Arabové a muslimové vlastnili a dodnes vlastní černé otroky. Otrokářství se praktikuje po celé Africe, stovky tisíc černochů jsou zbaveny svobody, základních lidských práv a důstojnosti. Proč „bojovníci za lidská práva“ na Západě mlčí? Kde je rozhořčení aktivistů z hnutí BLM („Black lives matter“), které údajně bojuje za lidská práva černochů? Jejich mlčení je zde vskutku „ohlušující“. Pravdou je, že drtivou většinu vlastníků otroků tvoří v současnosti Arabové. Mnozí černoši jsou loveni, posléze prodáváni a kupováni na trzích, vlastněni a černé otrokyně bývají pravidelně znásilňovány. S těmito otroky je zacházeno jako s majetkem. V celém muslimském světě nikdy neexistovala žádná abolicionistická hnutí, která by požadovala zrušení otroctví a osvobození otroků. Protiizraelští propagandisté nikdy nebojovali za práva těchto týraných lidí – a teď je jasné proč: protože by tato fakta odvrátila pozornost od skutečné pravdy a dokázala by lživost jejich poselství, že jedině Stát Izrael si zaslouží tvrdé odsouzení.

2. Zacházení se ženami: Antisionismus přitahuje četné feministky, které v Palestincích a muslimech vidí své spojence v boji proti západnímu patriarchátu. Ale jaká je skutečnost? Jenom v Íránu jsou každoročně tisíce mladých dívek přinuceny ke sňatku s dospělými muži, aniž by dovršily dospělosti. Podle vlastních vládních záznamů Islámské republiky bylo jen v letech 2013 až 2017 provdáno jako dětské „nevěsty“ 175 774 dívek mladších 15 let. Nicméně boj proti tomuto státem povolenému znásilňování dětí v protiizraelské agendě samozřejmě chybí. Z těchto zločinů totiž nelze obvinit Izrael.

3. Náboženské pronásledování: Křesťanství kdysi bývalo na Blízkém východě téměř univerzální vírou, ale dnes je to ubývající a menšinové náboženství. V minulých staletích muslimové ničili křesťanské národy silou zbraní. V posledních letech byly desítky, ne-li stovky tisíc blízkovýchodních křesťanů vyvražděny až téměř k úplnému vyhynutí muslimskými zabijáky z ISIS a Al Kaidy. Starověké křesťanské komunity – některé mluvící stejným aramejským jazykem jako Ježíš, byly téměř vyhlazeny, přičemž některé z tamějších křesťanů islámští bojovníci ukřižovali zaživa z toho důvodu, aby se ti zbylí snáze ze strachu vzdali své původní víry a přijali islám. Přesto je z útisku křesťanů na Blízkém východě obviňován výhradně Izrael, i když izraelská křesťanská populace vzkvétá a roste.

4. Vraždění gayů: Komunita LGBT+– stejně jako západní feministická hnutí– se stala silně propalestinskou, a to navzdory skutečnosti, že ve 13 (většinově muslimských) zemích, nejvíce v nechvalně proslulém Íránu, je homosexualita hrdelním zločinem. V Izraeli však homosexuálové každý rok pochodují po ulicích Tel Avivu v masivních průvodech „Tel Aviv Pride Parade“. Nicméně levicoví aktivističtí gayové tvrdí, že proizraelští stoupenci „lakují“ Izrael „narůžovo“, tj. že odvádí pozornost od izraelských zločinů tím, že jim předvádí průvody gay pride. Odpověď na toto nařčení je velmi jednoduchá: Jsou to naopak právě tito propalestinští propagandisté, kteří zamlčují fakta o masových vraždách homosexuálů v muslimských zemích tím, že se zaměřují na Izrael, který přitom práva všech sexuálních menšin ctí.

Z důvodu údajného útlaku palestinských Arabů antisionističtí agitátoři po celém světě požadují bojkot Izraele. Ovšem z dějin je známo, že bojkotem Židů začalo velké pronásledování Židů v nacistickém Německu a později v celé nacisty okupované, Evropě, což později vedlo k masovému vyhlazování evropské židovské populace. Snaha o plošný protiizraelský bojkot v dnešní době je projevem ryzího antisemitismu, protože se jedná o snahu vyčlenit, pošpinit a delegitimizovat jediný židovský stát na světě, který je naopak v otázce dodržování lidských práv na výši.

Jedno je jasné, Židé nejsou jedinými oběťmi propalestinských pokrytců. Aby se mohli tito lidé soustředit na židovský stát, musí ignorovat skutečné oběti zločinů jiných národů, které jsou mnohonásobně horší než ty, z nichž obviňují Izraelce, opouštějí totiž ty, kteří nejvíce potřebují pomoc, zastání a ochranu v oblasti lidských práv: otroky v Alžírsku, Libyi, Mauretánii, Nigérii a Súdánu a v dalších zemích, ženy, gaye a pronásledované menšiny muslimského světa. Antisionismus je tedy dvojím amorálním selháním.