Hamás nabídl samosprávě vládu v Gaze, smíření i volby

Palestinské teroristické hnutí Hamás, které ovládá pásmo Gazy, překvapilo bezprecedentním prohlášením – rozpustí svou vládu a předá ji kabinetu národní jednoty a usmíří se s palestinskou samosprávou Mahmúda Abbáse. Dokonce vyjádřilo ochotu uspořádat v Gaze parlamentní a prezidentské volby. Ty parlamentní se naposledy konaly před jedenácti lety a prezidentské, které daly Abbásovi mandát na čtyři roky, v roce 2005.

Hamás a Abbásovo hnutí Fatah jsou nepřáteli od roku 2007, kdy Hamás provedl v Gaze krvavý puč a zmocnil se vlády. Od té doby došlo k řadě neúspěšných pokusů o smíření. V roce 2014 dokonce vznikla vláda národní jednoty, ale o Gazu se příliš nestarala. Hamás proto letos v květnu vytvořil alternativní kabinet, takzvaný „řídící výbor“. Samosprávu tím velmi rozčílil a ještě víc pak dohodou o společném vládnutí s Abbásovým úhlavním politickým nepřítelem Muhammadem Dahlanem, která vznikla v červenci za prostřednictví Egypta.

Abbás přijal agresivní odvetná opatření, aby Hamás přinutil předchozí kroky zvrátit. Omezil platby za spotřebu elektřiny v Gaze a vyvolal tam dosud nejvážnější energetickou krizi; snížil platy desetitisícům tamějších zaměstnanců samosprávy a tisíce dalších poslal do důchodu; a zredukoval i prostředky na léky pro místní nemocnice a počet povolení k léčení Gazanů v Izraeli. Zrušení těchto opatření samospráva podmínila rozpuštěním kabinetu Hamásu a předáním vlády jí. Samospráva Gazu financuje, přestože v ní nevládne a Abbás do pásma od puče nevkročil. Za posledních deset let do ní údajně poslala 17 miliard dolarů.

Hamás se však vlády nevzdal a obrátil pozornost ke zlepšení vztahů s Egyptem, který kvůli jeho spolupráci s islámskými teroristy na Sinaji uplatňuje ještě tvrdší blokádu Gazy než Izrael. Vzájemné napětí skutečně polevilo – díky slibu Hamásu, že bude přísněji kontrolovat společné hranice a bránit pohybu sinajských teroristů. Vybudoval pohraniční nárazníkovou zónu a zdálo se, že své závazky dodržuje. Káhira za to slibovala otevření hranic a dodávky energie za peníze Spojených arabských emirátů, které zařídil Dahlan. Elektřina do Gazy opravdu proudí, ale proti dohodě s Dahlanem v Káhiře ostře protestoval Abbás, a tak k její plné realizaci zatím nedošlo. Před deseti dny nejvyšší představitelé Hamásu znovu navštívili Egypt a výsledkem jednání je víkendové vstřícné gesto.

Samospráva rozhodnutí uvítala a hned do Káhiry vyslala delegaci Fatahu, aby se připojila k jednání. A už v pondělí oznámil palestinský premiér Ramí Hamdalláh úmysl Gazu navštívit.

Překvapivé oznámení Hamásu ovšem neznamená, že se hnutí vlády nad Gazou vzdá a dojde k usmíření. Zatím se to nikdy nestalo a smiřovací rozhovory vždycky narazily na nepřekonatelné rozpory. Hlavní problém představuje Abbásův požadavek, aby Hamás začlenil své ozbrojené síly do jednotek samosprávy, ale ten se odmítá nechat připravit o mnoho tisíc ozbrojenců, které si vychovává k boji proti Izraeli.

Přesto je víkendová nabídka nevídaný ústupek. Může souviset s nedávnou změnou vedení Hamásu – exilového vůdce Chálida Mišála letos nahradil dosavadní premiér Gazy Ismaíl Haníja a jeho místo druhého nejvyššího představitele zaujal radikální velitel ozbrojeného křídla Jahjá Sinwár. Obavy z jeho bojovnějšího postoje se zatím nenaplnily a Sinwár se chová pragmaticky. To ale rozhodně neznamená, že by už nechtěl zničit Izrael – ostatně ani se tím netají. Stejně tak se teroristický Hamás jistě najednou nepromění v empatické altruisty pečující o blaho Gazanů. Skoro všechny peníze investuje do zbrojení, kopání útočných tunelů a příprav na další válku, a jak se žije Gazanům, je mu jedno. Na vstřícnost hnutí je proto třeba pohlížet jako na výsledek neúnavné snahy Egypta o smíření obou nepřátel v zájmu zajištění vlastní bezpečnosti na hranicích s Gazou.

Vzhledem k dosavadním nulovým výsledkům dlouholetých pokusů o smíření Hamásu s Fatahem a samosprávou je na místě spíš skepse než optimismus. Hamás chtěl vždycky získat maximum, ale nic za to nedat – ale stejně tak i samospráva. I když je jeho víkendové smířlivé gesto převratné, usmiřování zřejmě zkrachuje jako vždycky. Hamás však splnil Abbásovy podmínky a ten by teď měl zrušit sankce – a o to Hamásu jde.