Server Aktuálně.cz referoval v úterý 5/6 o zablokování návrhu zákona v izraelském parlamentu „o rovnocennosti Židů a Arabů“. Autory předlohy jsou tři poslanci (2 + 1 poslankyně) arabské strany Balad.

Celé je to ovšem postaveno na triku. Pod vzletnými slovy o rovnosti jde o jedno jediné: zlikvidovat židovskou pdstatu Izraele „zevnitř“. To, co se nepovedlo za pomocí zbraní, má se uskutečnit za přispění arabské páté kolony.

Součástí textu na Aktuálně.cz („Izraelský zákon zablokoval návrh o rovnocennosti Židů a Arabů. Podkopal by základy státu, tvrdí“) je i absurdní tvrzení, že

návrh byl iniciativou palestinské nacionalistické strany Balad ...

Palestinské? Od kdy zasedají v Knesetu palestinské strany a jejich zákonodárci? Zmatení pojmů, které má svůj počátek v tom, že svět akceptoval onen geografický nesmysl, totiž že stát pro palestinské Araby se má jmenovat „Palestina“ - tedy stejně, jako někdejší britský mandát, na jehož teritoriu měl dle plánu OSN vzniknout židovský palestinský stát a arabský palestinský stát.

Židovský vznikl (Izrael), samostatný palestinsko-arabský nikoli. To ale neznamená, že by palestinští Arabové svůj stát neměli – někdy přece žít museli, nikoli ve vakuu. Samozřejmě: v Předjordánsku, ve východní části Jeruzaléma a v Pásmu Gazy. Předjordánsko a východní část Jeruzaléma se staly součástí Zajordánska (které se tím změnilo na Jordánsko) a Pásmo Gazy spravoval Egypt. Měli tedy palestinští Arabové de facto státy dva – v Pásmu Gazy, kde nějaký čas fungovala celopalestinská vláda (než ji Násir rozpustil); především to ale bylo Jordánsko. Zde měli palestinští Arabové do války v čevnu 1967 k dispozici jak celé Předjordánsko (Západní břeh), tak celé Zajordánsko – byli občany Jordánska, byli držiteli jordánských pasů, volili a byli voleni do ammánského parlamentu, někteří členové vlády včetně premiérů byli Arabové palestinského (předjordánského) původu. Stěžovat si na to, že svůj stát nemají je lež. Nikdo jim přece nebránil, aby se v souladu s rozhodnutím VS OSN a s ohledem na výsledky první arabsko-izraelské války (kterou sami vyvolali) od jordánské monarchie odtrhli v a Předjordánsku vyhlásili samostatný arabský palestinský stát.

Proč to neudělali?

Protože nechtěli „osvobodit Palestinu“ od Jordánska (potažmo Egypta), ale od Izraele. V tom je celý problém.

A když svět akceptuje, že teritorium Předjordánska a Pásma Gazy je nazýváno „Palestina“ (či dokonce „Stát Palestina“), pak se nedivme nesmyslům toho druhu, které napsal portál Aktuálně.cz – že v izraelském parlamentu působí palestinská politická strana.

Samotný „návrh tří“ je průhledný jako nejkřišťálovější křišťál nebohého Stanislava Grosse. Jde o jediné: popřít židovský charakter Státu Izrael. Vytvořit z Izraele pod hlavičkou „univerzálního demokratického státu“ jakýsi hybrid, v němž bude potlačeno to, čím je a proč existuje a kvůli čemu byl ustanoven – jako moderní stát židovského lidu. Vymazáním tohoto principu by dlouhé desetiletí trvající úsilí o znovuzrození židovského státu a obrození hebrejštiny jako jeho hlavního oficiálního jazyka ztratilo svůj smysl – a o to Arabům jde a vždycky šlo.

Izrael nemůže být státem „také“ pro Židy (takových zemí je na planetě bezpočet), ale státem existujícím primárně pro Židy (jako jediný na světě). Chtějí toho Židé tolik? Jeden stát pro jeden národ? Kolik států na zeměkouli mají Arabové?

Akceptovat zničení židovského charakteru Izraele a zrušení „práva na návrat“, které každému Židovi na světě dává právo na návrat a okamžité nabytí izraelského občanství, by na židovské straně mohl pouze politický idiot.

Pro lepší pochopení podstaty: byla by ČR ještě Českou republikou, kdyby v ní žila nadpoloviční většina Nečechů a čeština by nebyla oficiálním (úředním) jazykem státu? Je Česká republika státem „také“ pro Čechy, nebo primárně pro Čechy?

Nepřehlédněme: Aranové se všemožnými způsoby snaží zlikvidovat židovskou podstatu Izraele. Sami si ovšem na arabský charakter svého „státu“ (Palestiny) sáhnout nenechají. A ovšem: další státní útvary v oblasti – Jordánsko, Saúdská Arábie, Irák, Sýrie, Egypt, Libanon, země v Zálivu, Jemen aj. jsou samozřejmě arabské a nikdo to nezpochybňuje.

Proč by tedy jeden malý stát na Blízkém východě, a to už se opakuji, nemohl být státem židovským?

Protože Arabové jsou maximalisté: vždycky chtěli všechno: celou Palestinu, celý Jeruzalém. V nesmyslné honbě za holubem na střeše jim velice často ulétl vrabec z vlastní hrsti.