Arabské země odmítly Trumpův blízkovýchodní plán - ale smýšlejí jinak
Dvaadvacetičlenná Liga arabských států v sobotu jednomyslně odmítla Trumpův mírový návrh řešení izraelsko-palestinského konfliktu, protože „nesplňuje ani minimum palestinských požadavků“, a prohlásila, že s americkou vládou nebude spolupracovat na jeho realizaci.
Americký plán, který Donald Trump zveřejnil minulý týden, podle očekávání odsoudili a zavrhli i představitelé palestinské samosprávy. Její předseda Mahmúd Abbás na zasedání Arabské ligy také na protest opět oznámil přerušení veškeré bezpečnostní spolupráce s Izraelci. Jako vždy ji však nepřerušil, protože dobře ví, že by z obav před pučem Hamásu nemohl vyjít ani na ulici.
180stránkový návrh Trumpových poradců a zetě Jareda Kushnera je z palestinského hlediska skutečně nepřijatelný. Dává Palestincům jen asi 70 % Západního břehu spojeného tunelem s Pásmem Gazy. Převážnou většinu židovských osad začleňuje do Izraele, jemuž slibuje i Jeruzalém jako metropoli, zatímco Palestinci mají tu svou vyhlásit na jeho východním předměstí. Palestina má být navíc demilitarizovaným státem a palestinští uprchlíci se budou smět usadit jen v určitém množství pouze v ní místo v Izraeli. A to vše výhradně pod podmínkou, že samospráva přestane podněcovat k násilí a vyplácet renty vězněným vrahům a odzbrojí teroristy v Gaze, což dodnes nedokázala. Návrh však Palestincům nabízí suverenitu, souvislý stát propojený mosty a tunely, padesát miliard dolarů hospodářské pomoci a propuštění Palestinců vězněných v Izraeli kromě vrahů. Izraeli jde skoro ve všem na ruku – kromě Jeruzaléma má získat i většinu židovských osad a právo ovládat hranice, bezpečnost a vzdušný prostor Palestiny. Chrámovou horu má dál spravovat Jordánsko, ale na rozdíl od současného stavu se tam mají smět modlit věřící všech náboženství.
Abbás proto hledal podporu u arabských spojenců a dostal ji. Mimo Arabskou ligu však Arabové jednotní nejsou. Jen Katar a Jordánsko poznamenaly, že každé řešení konfliktu musí zohlednit zásadní palestinské požadavky, ale Trumpův návrh nezavrhly. Omán, Bahrajn, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Egypt a Maroko jej v první reakci označily za vítanou iniciativu. Káhira ocenila „trvalé americké úsilí o řešení konfliktu“ a vybídla Palestince, aby si plán pečlivě prostudovali. Saúdská Arábie podpořila obnovu izraelsko-palestinských jednání a stejně jako Bahrajn, Omán a Maroko vyjádřila Američanům uznání za snahu. Spojené arabské emiráty návrh nazvaly „významným výchozím bodem“ a jejich státní tajemník pro zahraničí Anwár Gargaš přiznal, že dosavadní podpora Palestinců k žádnému řešení nevedla a je třeba zaujmout konstruktivnější postoj.
Podle neoficiálních arabských zdrojů nebyly arabské země jednotné ani na zasedání Arabské ligy, třebaže ruku pro závěrečné prohlášení zvedly. Řada jich údajně soudí, že mírový návrh „obsahuje i pozitivní prvky“, o nichž by se mělo jednat, a ne celý plán šmahem odmítnout. Ministr zahraničí Spojených arabských emirátů Abdulláh bin Zajd al-Nahján dokonce na Twitteru poukázal na komentář v New York Times, jehož autor Palestince varuje, že každé jejich odmítnutí nějakého plánu má za následek horší nabídku v budoucnosti.
Příčinou nesmělé vstřícnosti arabských zemí je především snaha neznepřátelit si Trumpa, s nímž mají dobré a výhodné vztahy. V posledních letech se však také víc sblížily s Izraelem kvůli společnému nepříteli Íránu. A v neposlední řadě má už řada z nich dost palestinské umíněnosti a věčných žádostí o peníze. Řešení palestinského problému už pro ně není prioritou.
Palestinci odmítli každý mírový plán – po rozdělení Palestiny na arabský a židovský stát v roce 1947 i návrh z Camp Davidu v roce 2000, který jim nabízel část Jeruzaléma a Chrámové hory. Mahmúd Abbás nepřijal ani velkorysou nabídku izraelského premiéra Ehuda Olmerta z roku 2008, která zahrnovala rozdělení Jeruzaléma a prakticky 100 % Západního břehu s územními výměnami. Palestinci nikdy neudělali jediný ústupek.
Americký plán je však nerealistický. Víc než cokoli jiného je snahou o posílení Donalda Trumpa před impeachmentem a prezidentskými volbami a Binjamina Netanjahua před třetími předčasnými volbami v Izraeli začátkem března.
Místo zvážení amerického návrhu a zamyšlení nad výzvou Jareda Kushnera, aby Palestinci navrhli vlastní představu hranic svého státu, teď Mahmúd Abbás hodlá hledat podporu u 57členné Organizace islámské spolupráce, u afrických zemí a Rady bezpečnosti OSN, přestože tam budou každou odmítavou rezoluci vetovat Američané. Nic z toho, stejně jako bojkot jednání s Izraelem i Washingtonem, neústupnost a mezinárodní žaloby, však Palestincům samostatný stát nepřinese. Jak kdysi řekl izraelský politik Aba Eban, Palestinci „nikdy nepromarní příležitost promarnit příležitost“.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus