28.3.2024 | Svátek má Soňa


BLÍZKÝ VÝCHOD: Absurdita dnešní doby

31.5.2021

Dle informací z médií v době, kdy eskaloval konflikt mezi Gazou a státem Izrael, byla v tu dobu v telavivské nemocnici hospitalizována neteř vůdce Hamásu Ismaila Haniji.

Údajně šlo o transplantaci kostní dřeně, což je mimochodem zákrok nejen složitý, ale i hodně drahý. Podobné věci se dějí často, nejen státní příslušníci státu Izrael arabského původu, ale i ti z Gazy a Západního břehu využívají možnost špičkové léčby v zemi, kterou neuznávají a kterou je dle jejich názoru třeba zničit.

I hlavní vyjednávač za palestinskou stranu Saib Irikat, který paradoxně vyzýval k bojkotu izraelských nemocnic (tedy k zabránění, aby palestinští Arabové využívali dobrodiní židovských nemocnic) se nechal převézt s koronavirovou infekcí do izraelské nemocnice, kde na tuto nemoc zemřel. Zdá se, že když jde u podobných jedinců do tuhého, padají ideologické zábrany a ze životního nepřítele je náhle laskavý a milosrdný samaritán.

Bylo by zajímavé zjistit duševní pochody vůdce Hamásu, který nařídil zasypávat raketami civilní cíle (tedy i nemocnice) s vědomím, že není tak zcela vyloučeno, že by jedna z nich mírnyx týrnix trefila zmíněnou nemocnici s jeho neteří.

Dějiny nepamatují žádný válečný konflikt, kde by jedna strana poskytovala de facto nepřátelům takový servis. Izrael navzdory celosvětové kritice, že je agresor, okupant, režim, uplatňující rasismus atp., provádí cosi, co by si žádný stát při vojenském konfliktu nedovolil a ani by na to nepomyslel. I jeho odvetné údery jsou „soft“ válkou, neboť která strana nejprve zavolá, že objekt bude zničen, pak tam pošle výstražnou prskavku a teprve po těchto vyklizovacích upozorněních budovu zničí? A to jen tu, kde je odpalovací zařízení, případně logistické centrum Hamásu či skladiště zbraní.

Ismail Hanija je jistě rád, že jeho neteř má šanci na život a že jeho „boys“ netrefili zmíněnou nemocnici. Najevo to veřejně asi nedá.

Ona památná věta Goldy Meirové, že mír nastane tehdy, až arabská žena bude více milovat své dítě, než nenávidět Izrael, je však stále aktuální a její naplnění v nedohlednu.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora