Demokratický prozápadní liberální reformní islám oslavil loni v prosinci rok své úspěšné existence. Vznikl 4. prosince 2015 slavnostním oznámením založení Muslimského reformního hnutí v Národním tiskovém klubu ve Washingtonu touto deklarací:

„Stavíme se proti velmi reálné interpretaci islámu, která prosazuje násilí, společenské bezpráví a zpolitizovaný islám. Problém sedí v rodišti islámu, Mekce v Saúdské Arábii, odkud se tato interpretace rozšířila do světa v posledních čtyřech desetiletích a vytvořila militantní skupiny od Indonésie po dnešní krutý útok v San Bernardinu v Kalifornii. Musíme si víru vzít zpět. A musíme si ji vzít zpět s principy míru, sociální spravedlnosti, lidských práv, ženských práv a sekularizace vládnutí. Zastáváme islám respektující, soucitný a inkluzivní. Bojujeme o duši islámu a islámská obroda musí porazit ideologii islamismu čili politizovaného islámu usilujícího vytvářet islámské státy a islámský chalífát. Chceme návrat k progresivnímu duchu, s nímž se islám zrodil v 7. století a převést jej do století 21. Podporujeme Univerzální deklaraci lidských práv přijatou OSN v roce 1948.

Odmítáme výklad islámu vyzývající k násilí, sociální nespravedlnosti a politizovanému islámu. Tváří v tvář hrozbě terorismu, netolerance a sociální nespravedlnosti jsme zvážili, jak bychom mohli transformovat naše komunity na základě tří principů: míru, lidských práv a sekulárního uspořádání. Oznamuje proto založení mezinárodní iniciativy: Muslimského reformního hnutí. Máme statečné reformátory z celého světa, kteří sepsali naší Deklaraci muslimské reformy, živý dokument, který budeme nadále tříbit, jak bude naše cesta pokračovat. Zveme své spoluvěrce muslimy a sousedy, aby se k nám přidali.“

Ve snaze dát deklaraci dramaticky historický kontext připomínající Lutherovu vzpouru proti katolické církvi, Deklaraci přišpendlili na dveře Saúdskou Arábií řízené mešity, která ji bleskurychle odstranila.

Samotná dvoustránková Deklarace pak slibuje snahy o univerzální mír, lásku a soucit. Zamítá násilný džihád. Zastává rovná práva a ochranu všech lidí všech náboženství i bezvěrců, všech etnicit, pohlaví, jazyků, víry, sexuální orientace, včetně práv dědických, svědeckých, osobních, vzdělávacích a pracovních. Zastává sekulární stát, demokracii a svobodu. Zamítá politická hnutí založená na náboženství. Vyslovuje loajalitu zemím pobytu. Odmítá právo šaria. Podporuje svobodu projevu, včetně kritiky islámu, a odmítá trestnost odpadlictví od víry. A vyzývá muslimy i nemuslimy k podpoře.

Té se jí také ihned dostalo. Víc, pravda, ze zdrojů nemuslimských než muslimských a vesměs s naprostou samozřejmostí. Bez zamyšlení nad těmi dvěma otázkami, které Deklarace hned na první pohled nabízí:

„Pokrokový duch 7. století?“ Není to náhodou přesně to, co se snaží obnovit radikální silám saúdský, iránský, Al Kajda a ISIS?

„Zamítá násilný džihád?“ A nezamítá ten džihád nenásilný, kulturní, vzdělávací, právní a civilizační? Tak zamítá nebo nzamítá?

Podpora ze zdrojů muslimských byla trochu komplikovanější. Reformní hnutí svou Deklaraci rozeslalo v USA na 3.000 mešit (to není překlep, 3.000 jich už mají i Američané) a 500 významných amerických muslimských osobností. Dostali 40 odpovědí, z toho 9 pozitivních. To by procentuálně vycházelo na 0,0026 z oslovených. Ve svobodných a liberálních Spojených státech. Členů Muslimského reformního hnutí je 14. Jejich „největším úspěchem“, jak uvedl jeden z nich, je ona „naše deklarace“. Ale ještě větším úspěchem, který neuvedli, je to, že na ně žádný imám nevydal fatwu trestu smrti, s poukazem, že vše, co v Deklaraci vyhlašují, je porušením toho či onoho islámského zákona, čili kacířstvím a odpadlictvím. I to mučednictví v boji za přizpůsobení islámu svobodné západní civilizaci jim odepřeli.

Ale hlavně že si ta západní civilizace má konečně s kým mírumilovně potlachat, jak Americe doporučoval prezident Obama a jak nám zde doporučuje nejméně jeden progresivní kněz a nejméně jeden progresivní bezpečnostní analytik, pro něž ten duch 7. století asi také byl tím nejprogresivnějším duchem, jaký kdy světem vál.

Převzato z www.securitymagazin.cz