23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


BIG BEN: Salámová islamizace

20.11.2015

Jak se díváte na pařížský koordinovaný útok ve jménu „Alláh akbar“?

Jednak jako předehru k něčemu většímu, jednak jako další součást „salámové“ (či chcete-li „salaamové“) islamizace, která probíhá po „plátcích“ a jejíž podstatu a aspekty zatím málokdo chápe. Probíhá už od útoku na newyorská dvojčata v září 2001. Provádí se metodou „zlý policajt - hodný policajt“. Takto:

1. Radikální muslimové provedou teroristický útok, „vyprovokovaný“ nějakým zlem Západu.

2. Umírnění muslimové se distancují a zdůrazní, že jde jen o nepatrnou menšinu radikálů.

3. Titíž umírnění muslimové si postěžují na zesílenou vlnu islamofobie namířenou na mírumilovnou většinu a varují, že by mohla vyprovokovat další terorismus.

4. Mainstreamoví politici s pomocí umírněných muslimů v boji proti islamofobii zavedou represivní opatření omezující svobody nemuslimů.

5. Média, kultura a školství zavedou dobrovolnou autocenzuru, aby nebyly z islamofobie a xenofobie obviněny, a z téhož důvodu policie, soudy a veřejné instituce přestanou stíhat zločiny muslimů.

6. Umírnění muslimové, s důvěrou přetolerantnělých nemuslimů, získají větší mocenský vliv a nemuslimové si libují, jak se jim společně daří mír.

7. Po období zdánlivého klidu radikálové provedou další teroristický útok.

8. Celý cyklus se opakuje pokaždé o oktávu výš, čili s větší razantností proti islamofobii a předáním většího vlivu umírněným muslimům. Frekvence cyklů se zrychluje, mezery mezi nimi zkracují.

9. Po několika takových cyklech neislámská společnost zjistí (nebo si třeba ani nevšimne), že prakticky odevzdala moc umírněnému islámu.

10. Radikální muslimové převezmou moc od umírněných muslimů a islamizaci dokončí, v tradičním stylu represe, masakrů a zotročení nemuslimů.

Západní Evropa se už náměsíčně nachází mezi fázemi 8 a 9, střední Evropa se začíná šprajcovat mezi fázemi 4 a 5.

Už před patnácti lety jste ve svých článcích a později v knize Jak zabít civilizaci - která teď vyšla znovu v rozšířeném vydání a s novými informacemi - varoval, že západní kultura sama připravuje vlastní konec.

Tím, že se od samého počátku nebrání důsledným uplatňováním stejných zákonů pro všechny, protože ztratila víru v skvělost své vlastní kultury a civilizačních úspěchů.

Co v situaci, kdy zřejmě ekonomické důvody nejen Německa volají do Evropy statisíce migrantů? A mnozí se řídí myšlenkami tureckého prezidenta Erdogana: „Demokracie je vlak, kterým dojedeme k cíli. Mešity jsou naše kasárny, minarety naše bajonety a věřící jsou naši vojáci... Neexistuje žádný umírněný islám, islám je prostě islám a přizpůsobivost islámských imigrantů západním zemím je zločinem proti lidskosti.“

Přestat spoléhat na iluzorní levnou pracovní sílu a začít si zase hrdě špinit ruce poctivou prací.

Organizované přepisování dějin u nás, ale v celé Evropě, zamlčování myšlenky o „křesťanské“ podstatě naší civilizace, to je jeden ze způsobu civilizační sebevraždy. Co teď?

Vrátit do vzdělávání historickou kontinuitu našich anticko-biblických kořenů a jejich tvůrčích výsledků v evropských a amerických dějinách.

Právem zdůrazňujete myšlenku, že představa o kultuře, která přinesla světu svobodu, svědomí, svobodu víry, rovná práva žen a svobodu podnikání, že by měla stejnou hodnotu jako kultury, které to vše potlačují, znamená zabydlet se v pohádce. Co po dalším krutém procitnutí?

Provést si podrobné srovnání tvorby západní civilizace s tvorbou islámu, které by asi vyšlo v poměru 1000:1.

Co v situaci, kdy je zřejmé, že politické elity Evropy, EU žijí ve vlastní slonovinové věži, bez ohledu na život lidí? Symbolem je třeba bezbřehé pozvání imigrantů do Německa a poté bezprecedentní žaloba bavorského státu na spolkovou vládu.

Asi už jen je vyměnit, pravděpodobně jsou psychicky nemocné a neuzdraví se ani zázrakem.

Vítězstvím těch, kdo chtějí zničit naši kulturu, je naše vlastní omezování občanských a politických svobod. Jak tedy reagovat?

Nenechat se zastrašit a důsledně žít, prosazovat a bránit západní styl demokracie, svobody a rovných práv a povinností.

(Převzato z deníku Právo, otázky F. Cinger)