Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Text staví svou argumentaci na představě, že úpadkové hodnoty Západu vznikly ideologicky — jako produkt jakéhosi zlovolného „islamolevičáctví“. Tento pohled ale přehlíží, že hodnoty nejsou autonomní síla, která přichází zvnějšku a mění společnost. Hodnoty jsou emergentním obrazem samotné struktury společnosti: vyjadřují, jaké sociální vztahy v ní převládají, jaké mechanismy v ní fungují a jaké rozpory v ní dozrály. Nejdříve se změní struktura, až potom se objeví nové ideologie, nikoliv naopak.

Z tohoto hlediska je postmodernismus důsledkem hlubších transformačních procesů, nikoli jejich příčinou. Jeho dekonstrukční jazyk pouze ex post pojmenovává a racionalizuje rozpad starších společenských vazeb — rodinných, náboženských, komunitních a institucionálních. Ideologie dekonstrukce tak není hybatelem změn, ale zpětným komentářem k rozpadu, který už probíhá na úrovni sociální struktury. Podobné fenomény známe z historie: radikální proudy raného křesťanství se šířily nikoli proto, že by samy o sobě podkopávaly Řím, ale protože pozdní římská společnost už byla oslabena vnitřními rozpory a hledala novou formu identity. Ideologie se uchytila proto, že odpovídala stavu společnosti, ne protože by jej sama způsobila.

Pokud tedy chceme hledat skutečné příčiny dnešních problémů Západu, musíme začít u strukturálních změn: technologická transformace práce, demografický kolaps, rozpad rodiny a feminismus, oslabování střední třídy, rozpad tradičních komunitních forem a nárůst individualizace. Tyto procesy tvoří samotný substrát, z něhož se hodnoty rodí. Politické a kulturní ideologie jsou pouze zrcadlem, nikoli motorem těchto jevů.

Když autor textu přisuzuje hlavní roli ideologii, obrací kauzalitu. Popisuje následky jako příčiny a tím se vyhýbá podstatné věci: západní civilizace nečelí hrozbě zvenčí, ale vlastnímu vnitřnímu nesouladu mezi starými institucemi a novými sociálními podmínkami. Když tento nesoulad postmoderna oslavuje nebo deklaruje, pouze popisuje stav, který vznikl jinde — ve struktuře společnosti, ne v hlavách několika filozofů.

Na místě je tedy nahradit dramatickou metafyziku úpadku strukturální analýzou. Problémem nejsou postmoderní texty ani kulturní menšiny, ale schopnost či neschopnost společnosti znovu vytvořit stabilní hierarchii vztahů, která poté generuje funkční hodnoty. Tam, kde tato hierarchie chybí nebo se rozpadá, vzniká prázdné místo, které zaplní ideologie dekonstrukce. Ne proto, že by ji někdo importoval, ale protože odpovídá reálnému stavu společnosti.

Skutečná debata tedy nemá být o fantasmagorických hrozbách, ale o tom, zda západní státy dokážou obnovit institucionální stabilitu dříve, než jejich vlastní struktura vygeneruje ještě radikálnější ideologie, které budou opět jen odrazem hlubších společenských procesů, nikoli jejich příčinou.

Takže podle vaší UI, pane Grundmanne, rozkládající se základna je "posvěcována" dodatečně vznikající nadstavbou?

Ano, přesně tak. Ideologie je pouze odrazem rozkládající se společnosti, nikoliv samotnou příčinou jejího rozkladu.

UI něco takového nevymyslí. Nepoužívám UI k tomu, aby něco vymyslela, ale k tomu, aby moje myšlenky vysvětlila. Vysvětlování je otravné a UI to dělá velmi dobře. Napíši základní myšlenku několika větami a UI vše sama rozvede. Pokud bych uvedl pouze těchto několik vět, téměř nikdo by mé myšlenky nepochopil nebo by je pochopil špatně.