Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Rusové měli výraz "s zhiru besitsa". Snad by to šlo přeložit jako "řádí z přežranosti," nebo "blbne z rozežranosti". Že by to mělo nějaký vztah k diskutovanému tématu?

Aby toto bylo nějak kompenzováno, bude ve Frankfurtu/M již tradičně probíhat Happy Ramadan se slavnostním osvětlením.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-fr...

Západ už umřel.

/akorát o tom neví.

Ani ne tak "umřel", jak spáchal sebevraždu.

Kromě progresivisticko-levičácké nelogičnosti, a odtržení od reality, kterou nejlépe vystihuje termín libtardi, tady přece jeden logický důvod (tedy ve smyslu důsledků, ne logičnosti dogmaticky pojaté příčiny) k podoře islamusmu levičáky je.

Základem ideologie progresívní levice je universalismus.

Kromě různých nepochopitelných spletenců, úplatků, podpory Palestiny SSSR, nenávisti k židovským kapitalistům, podpory menšin, ale i nápadu použít islám k likvidaci tradičních vazeb, tak je zde levičácké dogma.

Že všechny kultury a uchylky jsou si rovny.

Proto si levičáci myslí, že musí podporovat menšiny včetně islámských. Proto nelogicky ti co podporují manželství 4 mužů podporují i islamizaci.

Libtardům už nevysvětlíte že zaostalé, především úctou k životu, kultury nelze stavět na rovinu těm vyspělejším lidsky i ekonomicky. A že z menšiny která si neváží lidského života se tím stane agresívní většina, kterou nebude zajímat nějaký progresivistický idol nového levicového řádu!

Tak daleko libtard nedomyslí. On totiž vůbec dopředu realistick myslet neumí, jen to co mu ideologové naslibují. Nakonec komusnismus byl ze stejného pytle blech!

A ano levičáci a islamisté mají společné to, že chtějí nahradit současnou civilizaci ("modernitu", ale nevím jestli je to spíš nemá být jinak, jde o evropskou křesťansko-židovskou kulturu demokracie a svobody, ale bez vykastrování jejich náboženských hodnot).

Jenže rozmazlení levičáci neví, že se jim daří bořit kvůli velkorysosti moderní civilizace, ale takový islám až jim přeroste přes hlavu nebude. Takže je jasné kdo vyhraje až se pporvou.

Otázka nestojí, zda Západ přežije islamo-levičáctví. Otázkou je, proč si eurolevičáctví myslí, že jeho vládu podpoří a spasí islám. Islám je jako oheň. Dobrý sluha, ale zlý pán. Až se islám v Evropě etabluje, zakroutí levičáctví i s jeho evopskými hodnotami krkem.

Blouzníte. Migranty požaduje velkokapitál, že nemá dost pracovní síly. A migranti, to je hlavně islám.

Psychologický smysl to dává. Liberální levičáci si vyrobili svůj narativ, podle něhož věří, že muslimové jsou židé dneška a je třeba je speciálně chránit. Židé bojují proti muslimům, ergo jsou to náckové dneška!

Pro extrémní levičáky je typický ambivalentní vztah k násilí. Na jednu stranu ho odsuzují, na druhou stranu ho podvědomě touží páchat. Řídí se tedy Marcusovým názorem, že násilí páchané menšinami je vždy legitimní, protože prolamuje útlak. Proto mají náklonnost k muslimům jakožto nejnásilnější menšině. Mají pocit, že páchají násilí i za ně a jsou ochotní jim to odpouštět, protože je na ně neuplatňují vlastní civilizační hodnoty - ve skrytu duše je mají za méněcenné. Naopak náckům jejich neproblematický vztah k násilí podvědomě závidí, což pak na vědomé úrovni posiluje jejich nenávist.

Akorát Židů bylo vždycky pět a půl zatímco muslimů je polovina lidstva...

Jedinečná tvořivost není výsadou Západu, a už vůbec nevychází z "jedné nenápadné biblické větičky". Tvořivost je nám vlastní. Pokud tvořivost atrofuje k mystice, produkuje "nenápadné biblické větičky" - ke své škodě.

oh - tvorivost a inventivitu mohu nakrasne pouzit i k destrukci! To je zalezitosti motivace (a o to autorovi slo), o to, jak svou tvorivost pouziju ci vyuziju. Ci konstruktivne anebo destruktivne.

Křesťanství se vcelku osvědčilo, jenomže Západ jej nahradil agnosticismem, tedy vírou v sílu jednotlivce a čistě vládu ekonomiky, tedy peněz. Holt najednou tu ale něco chybí. Co asi? Islám tuhle fugu využil a je na vzestupu. Jinak autor si plete příčinu a důsledek, což je typické pro celé západní myšlení.

peněz falešných.

/Penězoměnci

RE: "Dušan Polanský

29. 11. 2025 7:53

Křesťanství se vcelku osvědčilo, jenomže Západ jej nahradil agnosticismem, tedy vírou v sílu jednotlivce a čistě vládu ekonomiky, tedy peněz. Holt najednou tu ale něco chybí. Co asi? Islám tuhle fugu využil a je na vzestupu. Jinak autor si plete příčinu a důsledek, což je typické pro celé západní myšlení.

---------------------------

to byste si mel dostudovat dejiny, krestanstvi se od Islamu nelisilo ani o milimetr, ideologie strachu, jeste moji rodice zazili povinne nabozenstvi=vyplach detskych mozku, pokud dnes strasite muezinem, krestanske zvony dtto. V podstate az Francouzska revoluce dala panbickarum pres hubu, pripadne Josefinska reformy.

Kazde nabozenstvi je svinstvo, hlavne ze za vse muzou "levicaci", denne ctu Al Jazeera/BBC/Reuters etc. v sekci Asia/India se temer denne objevuji hruzne zpravy o religioznim nasili/vrazdach/vrazdach ze tzv. cti , Hinduiste nejsou o nic lepsi nez ostatni panbickari.

Islam je na vzestupu protoze je to porad ideologie strachu, nejit na pateni modlitby do mesity, to si muslim rika o prusvih, coz plati i v dnesnim Polsku, na vesnicich/malych mestech, tam do kostela v nedeli jdou i ti co neveri v boha/radeji/ aby meli pokoj a deti posilaji na nabozenstvi, aby jim soudruh farar neudelal ve skole ze zivota peklo

Bojite se Islamu/muslimu?

Dejte po tlame vsem panbickarum, milimetr za prahem kostela/mesity/temple/synagogy jsi obcan jako kazdy jiny, mukni na verejnosti/skole/v praci o bohu/burce/nabozenskych symbolech a "pujdes" ....... . V tydnu jsem videl francouzsky film It all starts today z roku 1999, socialne spolecenske drama ze skolniho prostredi, tam neuvidite jedineho Araba/muslima/cernocha, drtiva vetsina deti blondaci, modre oci, skutecne stoji za zhlednuti, doporucuji.

https://www.youtube.com/watch?v=5fSCCK5ywzM

zamenujete viru v Boha s nabozenstvim, pane Pesat. Nabozenstvi je "vec instituce", leckdy mocenske instituce, zatimco vira v Boha je ciste osobni. Osobni vztah s Bohem, ne s instituci.

Text staví svou argumentaci na představě, že úpadkové hodnoty Západu vznikly ideologicky — jako produkt jakéhosi zlovolného „islamolevičáctví“. Tento pohled ale přehlíží, že hodnoty nejsou autonomní síla, která přichází zvnějšku a mění společnost. Hodnoty jsou emergentním obrazem samotné struktury společnosti: vyjadřují, jaké sociální vztahy v ní převládají, jaké mechanismy v ní fungují a jaké rozpory v ní dozrály. Nejdříve se změní struktura, až potom se objeví nové ideologie, nikoliv naopak.

Z tohoto hlediska je postmodernismus důsledkem hlubších transformačních procesů, nikoli jejich příčinou. Jeho dekonstrukční jazyk pouze ex post pojmenovává a racionalizuje rozpad starších společenských vazeb — rodinných, náboženských, komunitních a institucionálních. Ideologie dekonstrukce tak není hybatelem změn, ale zpětným komentářem k rozpadu, který už probíhá na úrovni sociální struktury. Podobné fenomény známe z historie: radikální proudy raného křesťanství se šířily nikoli proto, že by samy o sobě podkopávaly Řím, ale protože pozdní římská společnost už byla oslabena vnitřními rozpory a hledala novou formu identity. Ideologie se uchytila proto, že odpovídala stavu společnosti, ne protože by jej sama způsobila.

Pokud tedy chceme hledat skutečné příčiny dnešních problémů Západu, musíme začít u strukturálních změn: technologická transformace práce, demografický kolaps, rozpad rodiny a feminismus, oslabování střední třídy, rozpad tradičních komunitních forem a nárůst individualizace. Tyto procesy tvoří samotný substrát, z něhož se hodnoty rodí. Politické a kulturní ideologie jsou pouze zrcadlem, nikoli motorem těchto jevů.

Když autor textu přisuzuje hlavní roli ideologii, obrací kauzalitu. Popisuje následky jako příčiny a tím se vyhýbá podstatné věci: západní civilizace nečelí hrozbě zvenčí, ale vlastnímu vnitřnímu nesouladu mezi starými institucemi a novými sociálními podmínkami. Když tento nesoulad postmoderna oslavuje nebo deklaruje, pouze popisuje stav, který vznikl jinde — ve struktuře společnosti, ne v hlavách několika filozofů.

Na místě je tedy nahradit dramatickou metafyziku úpadku strukturální analýzou. Problémem nejsou postmoderní texty ani kulturní menšiny, ale schopnost či neschopnost společnosti znovu vytvořit stabilní hierarchii vztahů, která poté generuje funkční hodnoty. Tam, kde tato hierarchie chybí nebo se rozpadá, vzniká prázdné místo, které zaplní ideologie dekonstrukce. Ne proto, že by ji někdo importoval, ale protože odpovídá reálnému stavu společnosti.

Skutečná debata tedy nemá být o fantasmagorických hrozbách, ale o tom, zda západní státy dokážou obnovit institucionální stabilitu dříve, než jejich vlastní struktura vygeneruje ještě radikálnější ideologie, které budou opět jen odrazem hlubších společenských procesů, nikoli jejich příčinou.

Zikmund Bauman, polský židovský sociolog, ve své knize „Tekutá modernita“, používá metaforu pevné látky a tekutiny. Charakteristikou tekutin je, že nejsou schopné odolávat tlaku, ale pod jeho působením mění neustále tvar. Jedna část tekutiny vůči druhé stále mění pozici. Pevné látky díky svým vnitřním silám zachovávají i pod tlakem svoji soudržnost a tvar. „Kapaliny, na rozdíl od látek pevných, nedokážou podržet svůj tvar. Lze říci, že kapalyny nepoutají prostor a neváží čas ... kapaliny si žádný tvar nepodrží nadlouho a nepřestávají být připraveny změnit ho ... Pevné látky v jistém smysly odolávají času, ruší ho ... kapaliny, na rozdíl od pevných látek, není snadné zastavit – obtékají překážky v cestě, jiné rozpouštějí nebo odnášejí sebou. Ze setkání s pevnými látkami vycházejí tekutiny nepoškozeny, zatímco pevné látky, se kterými se cestou setkaly, pakliže zůstaly i nadále pevnými, se změnily – navlhly nebo nasákly“ píše Bauman trefně o naší současnosti.

Nabízí se tedy otázka, jaké vnitřní síly by tedy jednotlivce i společnost měly poutat k sobě, aby byli schopni odolat dnešní tekutosti. Osobně si myslí, že víra v Boha Bible a chození před ním, může být jednou z takových sil.

Ehm, po technické stránce je to celkem blbé přirovnání. Kapaliny sice "nedrží tvar", ale tlaku naopak odolávají velice dobře, a to tak, že například obyčejná voda je v podstatě prakticky nestlačitelná. To jsou prostě zase jenom takové přiblblé filozofické žvásty.