23.6.2021 | Svátek má Zdeňka


BIG BEN: Ovládne Čína svět? (2)

13.5.2021

John Biden je pro čínské komunisty „novým oknem naděje“, pochválil si ještě před jeho inaugurací čínský ministr zahraničí Wang-ji. A popřál si, aby se nová americká administrativa „vrátila k rozumnému přístupu“ a aby „opravila ty těžce pomýlené představy o Číně a respektovala její společenský systém“. Poradil, že k dobré spolupráci mohou Spojené státy přispět tím, že „se poučí z minulosti a budou spolupracovat s Čínou stejným směrem.“

„Stejný směr“, my víme, znamená trnitou cestu k socialismu řízenému vybraným klubem partajních oligarchů, s přísnými příkazy, zákazy a tresty pro každého jiného. Objevují se názory, že Amerika se už tímto směrem tak jako tak ubírá. Ale na důkaz vstřícnosti a ochoty tímto směrem Ameriku ještě popostrčit, vyhlásila čínská vláda zákaz vstupu na území Číny, Hong-Kongu a Macaa Trumpovi a většině jeho ministrů a jejich příbuzným. Těm Američanům, kteří měli tu drzost pokusit se bránit Ameriku před čínským průnikem do její ekonomiky, školství, show-businessu a technologických infrastruktur.

Na další důkaz vstřícnosti sám čínský vůdce Xi-jinping vydal čínské armádě rozkaz „ posílit bojeschopnost, zaostřit na válečnou připravenost, lepší využití pokročilých technologií a zbrojních systémů a zlepšit společný výcvik různých složek Lidové osvobozenecké armády.“ Požádal ji, aby „ostře sledovala mocného nepřítele, nacvičovala bojové akce a udržovala vysokou pohotovost a schopnost na první výzvu se okamžitě šikovat, bojovat a vítězit.“

Bidenova administrativa se dala slyšet, že vůči Číně zůstane nadále tvrdá. Zkusme se tedy na tu tvrdost podívat zblízka.

Obchodní vztahy Bidenova syna Huntera s čínským byznysem, dokumentované v jeho notebooku zapomenutém v opravně, navazovaly na předchozí informace šířené zlolajnými jazyky republikánskými. Podle nich Hunter zařizoval čínské státní energetické korporaci investice v amerických energetických projektech a zároveň americké investice do čínské jaderné energetické korporace podezírané z krádeže amerických technologií.

Hunterovy čínské kšeftíky utonuly v mediální cenzuře. O to méně se dá čekat, že by se prokázal nějaký podíl na nich samotnému Bidenovi. Kdo by Bidena z něčeho tak nepravděpodobného podezíral, se bude muset spokojit s fakty vyplývajícími z jeho nově nastavené politiky vůči Číně. Ta svou vstřícností, i přes svalnatou rétoriku, mění Trumpovu politiku obrannou v politiku smířlivou.

Hned prvního dne po inauguraci Biden atakoval Trumpův exekutivní dekret zakazující „jakékoli získávání, dovoz, transfer nebo instalaci elektrického vybavení jakoukoli osobou nebo s ohledem na jakýkoli majetek, v němž má účast nějaká cizí země nebo cizí občan, a která představuje nepatřičné riziko pro elektrickou síť, pro bezpečnost nebo odolnost kriticky důležité infrastruktury, nebo ekonomiky, nebo národní bezpečnosti USA, nebo bezpečnosti občanů USA.“ A nařizující „identifikovat, izolovat, monitorovat nebo nahrazovat“ taková zařízení.

Trump tento zákaz vydal v květnu 2020. Ministr energetiky jej ještě v posledním týdnu Trumpovy administrativy 16. ledna 2021 upřesnil dekretem zaměřeným na „zmírnění rizik působených národní elektrické síti entitami Čínské lidové republiky.“ Chtěl tím nenechat nikoho na pochybách, že čínské nebezpečí už teď je skutečné a přítomné.

Aby zrušení Trumpova zákazu nebylo hned na první pohled nápadné, zakuklil je Biden do „Exekutivního dekretu na ochranu zdraví a životního prostředí a obnovu vědecké činnosti na řešení klimatické krize“. Ten obsahuje pozastavení Trumpova dekretu na devadesát dní, s dodatkem, že ministr energetiky a ředitel rozpočtového úřadu OMB společně zváží jeho zrušení.

Novým šéfem CIA jmenoval Biden dosavadního šéfa nadace Carnegie Endowment for International Peace, která spolupracuje s nadací China-United States Exchange Foundation (CUSF). Ta se zaměřuje na navazování čínsko-americké spolupráce a ovlivňování amerických představ o Číně podle návodů čínské komunistické vlády.

Bidenův vrchní poradce pro národní ezpečnost Jake Sullivan je známým zastáncem vstřícnosti k Číně a symapatizantem jejího rostoucího světového vlivu. Bidenem opět jmenovaný dlouholetý šéf amerického zdravotnictví Anthony Fauci má již řadu let čilé styky s čínskou komunistickou stranou a za Obamovy vlády spolupracoval s čínským výzkumem a vývojem koronavirů ve Wuchanu. Dnes patří mezi vlivné propagátory globalistických projektů Green Deal a Great Reset, které zdůvodňuje virovou pandemií.

Množí se odhalované případy politiků demokratické strany kolaborujících s čínskými firmami a institucemi. Senátorka Barbora Boxer, identifikovaná jako spolupracovnice čínské výzvědné firmy, jíž „poskytovala strategické konzultantské služby“, byla potrestána tím, že od ní Bidenova volební kampaň odmítla přijmout příspěvek 500 dolarů. Kongresman Eric Swalwell, člen kongresového zpravodajského výboru, je vyšetřován za milostné pletky s čínskou špionkou älias studentkou Christinou Fang.

Čínská infiltrace amerických univerzit probíhá jednak formou desetitisíců čínských studentů, z nichž nezjistitelný počet spolupracuje (podle rozkazů strany musí, má-li na čem) s čínskou špionáží a předává jí informace vědecké, technologické a politické, jednak formou financování a tím ovlivňování „vstřícných“ amerických fakult. Ministerstvo školství zjišťuje u univerzit miliardové zahraniční příspěvky, včetně štědrých čínských. Nejštědřeji Čína obdařila Harvard 116 miliony dolarů.

Ředitel vládního zpravodajského úřadu National Intelligence John Ratcliffe odhalil, že čínská „vlivová kampaň“ zaměřená na americké politiky a jejich poradce funguje šestinásobně intenzivněji než ruská. Ředitel FBI Christopher Wray sdělil senátnímu zpravodajskému výboru, že nové případy vyšetřování čínské špionáže vznikají „každých deset hodin“ a že Čína ke špionáži používá „netradiční sběratele, obzvlášť v univerzitním prostředí, profesory, vědce, studenty, téměř všude, kde máme pobočky.“

„Čína ze se všech sil snaží ovládnout svět,“ říká „otec brexitu“ Nigel Farage, zahajující v lednu 2021 svou novou kampaň „osvobození Británie od čínské komunistické strany, která si virovou pandemií přivázala Západ k závislosti, představuje obrovskou hrozbu pro svět a pro naše svobody a náš způsob života.“

Bude se mít s čím potýkat. Nový šéf kontrarozvědky MI5 Ken McCallum upozorňuje, že „Čína a Rusko už provádějí nejen klasickou špionáž, ale cílí i na na britskou ekonomiku, infrastrukturu a akademický výzkum“. Číňanům se daří rekrutovat britské politické elity prostřednictvím nevládní organizace zvané „48 Group Club“, která provozuje a propaguje přátelské styky s Čínou už od 50. let minulého století. Dnes k ní patří vysloužilí špičkoví labourističtí politici jako ex-premiér Tony Blair, ex-ministr zahraničí Jack Straw, ex-starosta Londýna Ken Livingstone, bývalí diplomaté sloužící v Číně, podnikatelé s Čínou obchodující a akademici s Čínou sympatizující. Vede čilé styky s čínskými komunistickými politiky a diplomaty a MI5 ji vnímá jako pilíř čínského vlivu na britské politické elity. Na britských akademických kruzích pilně pracuje síť Konfuciových institutů, jichž je po Británii rozmístěna třicítka.

Oxfordská laboratoř Ultracold Quantum Matter, výměnou za finanční příspěvek z Číny, několik let bezděky předávala Číně nejsilnější novou zbrojní kvantovou technologii klasifikovanou jako přísně tajná. Jejím příjemcem byl čínský doktorandský student z čínské vojenské technologické univerzity, o níž se dnes ví, že školí technologické špiony. Podobné případy, i když méně katastrofické než tento, se zjistily i v dalších výzkumných ústavech.

„Naivita našich univerzit je děsivá,“ komentovala to rozvědka MI6, než podobné kontakty zatrhla, podle názoru svých šéfů už pozdě.

Huawei – jehož systém G5 Boris Johnson na varování Američanů do britské telekomunikační sítě na poslední chvíli zamítl – staví u Cambridge výzkumné centrum s investicí jedné miliardy liber. Britské ministerstvo energetiky je označuje za „prodloužení špiclovacího státu“. Čínské elektrické korporace se podílejí na výstavbě několika britských jaderných elektráren a elektrických rozvodových sítí řídící všechen elektrický a elektronický provoz Londýna a jižní a jihovýchodní Anglie. Čínská technologie a zařízení se instaluje v síti elektrických větrníků na pobřežích severní Anglie a Skotska. Bezpečnostní složky zjišťují, že Británie pomalu odevzdává Číně moc kdykoli paralyzovat její provoz a uvalit ji do úplného zatmění a kolapsu počítačových sítí, včetně bankovních.

Různé britské instituce, včetně ministerstev, pořádají pro čínské funkcionáře všelijaké kurzy demokracie, jimiž doufají Číně „pomoci k větší otevřenosti“. Jejich vysloveným záměrem je „vstřícností a konstruktivní angažovaností“ pomoci Číně stát se postupně zemí liberálnější a humánnější. Ale dopadá to opačně. Pomáhají tím čínské komunistické straně dolaďovat svou propagandu a přesvědčovací techniky svých na Západě působících agentů a účinněji ji používat v celém světě věrohodným západním stylem.

„Vliv čínské komunistické strany je v britských elitách tak prorostlý, že Británie překročila bod návratu a už se z něho nevyvleče“. Píší Clive Hamilton a Mareike Oldberg v knize Hidden Hand (skrytá ruka) s podtitulem „Odhalení, jak čínská komunistická strana přetváří svět“. Tato kniha dokumentuje techniku klamu, jakou vůči Západu čínští komunisté používají, a jejich subverze západních elitních osobností a institucí.

„Pro čínské komunisty studená válka nikdy neskončila. Jejich přetváření mezinárodních aliancí a způsobu, jak svět o Číně smýšlí, jsou základem udržování moci doma a získávání světové role první globální velmoci. Plány strany se dají vyčíst z jejích projevů a dokumentů. Její praktickou strategií je působit na západní elity tak, aby čínskou dominanci buď vítaly, nebo přinejmenším přijaly její nevyhnutelnost a tím i marnost rezistence.“

Německá kontrašpionáž BfV v posledních třech letech odhalila před 10 tisíc případů pokusu o nábor spolupracovníků čínské špionáže prostřednictvím sociální sítě LinkedIn. Ta si na síti jednak vytipovává profily účastníků, jejichž prostřednictvím by mohla získávat informace o německých vlivných osobnostech, jednak na ní vytváří falešné profily, jimiž by informanty mohla přilákat. A rozesílá účastníkům nabídky. Některé předstírají, že jsou ekonomické konzultantské firmy hledající odborníky. Jinde v internetovém prostoru BfV zjišťuje hacking německých úřadů. „Sílící agresivní kyberšpionáž“ se dokonce snažila ovlivnit parlamentní volby.

„Je to široce pojatá akce pokoušející se infiltrovat parlamentní, ministerské a vládní úřady,“ vysvětlil šém BfV Hans-Georg Maassen.

V Bruselu investigativní novináři médií jako Die Welt, La Stampa nebo Bloomberg publikují zjištění European External Action Services o rozáhlé síti čínských agentů, které se daří získávat informátory z řad bývalých funkcionářů EU. Mezi čínské špionážní akce potvrzené belgickou rozvědkou VSSE jsou kontakty s belgickými odborníky na biologické zbraně a vakcíny.

Jedním z jejich hlavních terčů byl profesor Martin Zizi z bruselské univerzity, bývalý zbrojní inspektor belgické armády. Na toho nasadili sličnou vědkyni, s níž byl vídán v bruselské společnosti. A u níž VSSE zjistila, že byla lékařkou v čínské armádě a spolupracovnicí čínské státní bezpečnosti. Ani po odhalení nebyla z Belgie vypovězena.

Druhým byl specialista na biologické zbraně plukovník Jean-Luc Gala, šéf vojenského výzkumného ústavu provádějícího výzkum biologických zbraní a detekce bioterorismu. Do téže budovy areálu lovaňské univerzity, kde sídlí jeho ústav, se přistěhovaly dvě čínské firmy, jejichž nejméně jednoho pracovníka kontrarozvědka identifikovala jako spolupracovníka čínské bezpečnosti. Ani on nebyl z Belgie vypovězen a působí v areálu univerzity dál.

V nedalekém Louvain-la-Neuve se staví čínsko-belgické technologické centrum CBTC s čínskými investicemi 700 milionů eur a s 23 čínsko-belgickými firmami. Po dostavbě v roce 2021 v ní má pracovat 800 čínských high-tec specialistů. Je to v těsné blízkosti biovojenského výzkumu lovaňské univerzity i GlaxoSmithKlein. Když se centrum začínalo v roce 2014 stavět, SVVE je ve své dokumentaci klasifikovala jako „budoucí vektor zpravodajských agentů zaměřených na špionáž v sousedních technologických firmách a výzkumech a v samotné univerzitě, a představuje budoucí nebezpečí ekonomické špionáže, protože nebude možné sledovat všechny Číňany, kteří tudy budou procházet.“

Teprve po deseti letech působení v Belgii byl vypovězen profesor mezinárodních vztahů a ředitel bruselského Konfuciova institutu Xinning-Song. Usvědčen ze špionáže navazováním širokých společenských styků v belgických akademických a vědeckých kruzích.

K čínské špionáži v EU se přidává zjištění, že jí pomáhá Malta. Ta totiž bohatým Číňanům výměnou za investice uděluje trvalý pobyt, jenž pak platí pro celou EU, po níž se pak takto „poevropštění“ Číňané mohou nekontrolovaně pohybovat.

Opojení čínskými investicemi a tím i podléhání čínskému vlivu, čínské špionáži a kolaboraci s čínskými zájmy se oddává rostoucí počet evropských zemí. Celá postkomunistická Evropa otevřela Číně své ekonomiky v iniciativě zvané „17+1“, v níž je 12 členských států EU a jejímž členstvím má Čína další vstup do EU a přístup k místním podnikům a potenciálně rizikovým technologiím a informacím. Od počátku covidové pandemie si je přimkla bleskurychlou „přátelskou pomocí“ rouškovou, která se nakonec ukázala být jen pomocí k dobrému kšeftu nejen pro Čínu, ale i pro Číně nakloněné místní zprostředkovatele, mnohde přítomné i v politických strukturách. Jejich vliv na pěstování vstřícnosti vůči Číně a očišťování její image je pozorovatelný v projevech politiků a médií. „Čína už není komunistický stát“ patří mezi jejich politická klišé.

Ale tou hlavní Čínou řízenou iniciativou je nová obdoba středověké Hedvábné stezky zvaná tentokrát „Iniciativa pásu a cesty“. Ta sdružuje 140 zemí, z nichž 18 je členy EU. Je to největší ekonomický projekt v dějinách.

Ale jde zde opravdu jen o ekonomiku? Jak tyto dvě organizace fungují? Oč víc prospívají Číně než Západu a jak posilují šíření jejího globálního vlivu? A jak to, že se Západ Čínou nechává tak snadno šálit?

Převzato z Playboye

Kurasovy nové knihy najdete zde.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.