Zatímco se všichni dohadujeme, kde asi tak EU najde peníze na dohnání onoho dlouhé roky zanedbávaného základního vyzbrojení, bruselští europapaláši a eurokrati si letos v dubnu už po sedmé za tři roky opět zvýšili příjmy. Možná už na to mají nachystané miliardové cenzurové pokuty od neposlušných mega-ajťáků jako Musk a Zuckerberg. Jinak to zase budou muset sebrat na daních nám. Ale že si to ti pracovití papaláši a byrokrati zaslouží: někdo ty peníze přece vybírat a rozdělovat musí.

I těm bruselským výplatním byrokratům to už možná přišlo žinantní, tak tentokrát nezvýšili nic na platech, jen na každodenních osobních úhradách výdajů na cestovné, nocležné, stravné, cigaretné, pivné, ošatné, okrasné a podobné. U některých jen o 17 procent, u jiných až o 38, podle šarže a etnika. Evropská komise to hájí statistikami Eurostatu s rostoucími cenami hotelů, restaurací, kadeřnictví, krejčovství a podobných nezbytností pro výkon eurounijních povinností.

Zvýšení příspěvků je třeba

A vlastně vám to možná ani nemusí připadnout jako nějaký exces. U těch nejvýše hodnocených eurokratů francouzských se denní dávka jen na nocležné zvyšuje z už dávno nedostačujících 180 eur na pořád ještě skromných 212, a další přídavek na ostatní denní nezbytnosti ze 102 na 127.

No tak dobře, řeknete si možná, vždyť jde o pár desítek (no dobře, tak možná stovek?) papalášů, to my přece zvládneme, jsme bohatý kontinent, který „se nikdy neměl tak dobře jako teď“ (jak praví omleté klišé). To než se dopídíte, že jste přispěli na všechny zaměstnance všech eurounijních institucí, jichž je 66 tisíc. Z toho jen Evropská komise jich zaměstnává 30 tisíc. Z těch přibližně třetině vyplácíte měsíčně každému víc než 9 tisíc eur jen na platech, bez těch denních příplatků. Tvrdí to britský deník Daily Telegraph. Jenže ten je pravicový, skoro až extrémně, proti EU zaujatý – takže chcete-li si ta čísla ověřovat a vyvracet jako dezinformace, buďte vítáni.

Mimochodem, i té vrchní komisařce von der Leyenové platíte měsíčně jen 34 800 eur. To jí vystačí sotva na slušnou kadeř a manikúru. A tak vám může v hlavě hlodat podezření, na jakou bokovku si asi přišla na těch miliardách vakcín od Pfizera, za něž je vláčena bruselským soudem. To podezření si raději nechte pro sebe: zůstane neprokazatelné, neboť paní vrchní komisařka soudu neodevzdala ani původní smlouvu, ani následné e-mailové komunikace s šéfem Pfizeru, v nichž covidové vakcíny objednává a za jakých podmínek. Ty e-maily „neobsahovaly nic podstatného“, a tak byly vymazány, potvrdila na obhajobu samotná Evropská komise.

Vakcíny Ursuly

V konkrétních číslech peněz se těžko vyznat, ale počítají se na desítky miliard. Objednávku prý paní Ursula podepsala na 71 miliard eur za 4,6 miliardy dávek – deset dávek na každého obyvatele EU včetně nemluvňat. Ti jich dostali píchnutou přibližně 1 miliardu, což by znamenalo zahození nepoužitých a prošlých 3,5 miliardy dávek. Zda byly všechny dodány a zaplaceny, není úplně jasné, protože jinde se uvádí, že dodáno a zaplaceno bylo jen 1,8 miliardy dávek, takže do stoupy by jich šlo jen 800 milionů. Přesnou částku zaplacenou nebo smluvně dluženou se možná nikdy nedovíme, neboť paní vrchní komisařka, plně podpořená Komisí, tu smlouvu a vymazané e-maily nedá a nedá. Byly už vymazané, neboť „neobsahovaly nic podstatného, co by stálo za odevzdání“.

To by byl podle belgického práva trestný čin. A tak případ belgickému soudu odebral soud eurounijní (European Court of Justice – ECJ), u něhož to asi trestný čin není. Ten se s pomocí EU prokuratury (EPPO) snažil přelíčení oddalovat až po jejím opětném zvolení, s nadějí úplného vyšumění. Belgický soud pak od stíhání upustil s vysvětlením, že žaloba neprokázala, koho a jak konkrétně objednávka poškodila.

Letos v květnu ECJ ale přece jen nařídil dokumenty vydat. Evropská komise odpověděla, že to znovu zváží. A bude jistě zvažovat dlouho, až do vyšumění. Vsaďme se, že ty vymazané e-maily zůstanou vymazané. Protože co kdyby z nich někdo usoudil, že za to Pfizer někde někomu něco přimázl? Ale nebojte se, neusoudí. Všechny ty eurounijní instituce včetně soudů a auditorů tady jsou na to, aby chránily vládnoucí elitu před zákonem. Za to je přece všichni platíme.

Psáno pro Deník TO.

_____________________________________________________________

Kurasovy knihy najdete třeba zde: Odkaz

Deník zamilovaného viruse
Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít. Stává se tak pro virusový establishment stíhaným disidentem a bezděkým vůdcem vzpoury, jejímž posláním je zachránit Zemi před hrozící katastrofou působenou lidstvem.

Antonín a František jsou naživu
Rozmarná detektivní novela situovaná do 60. let. Poslední kusy (náhodně objevený balík) z dávno vyprodaného vydání. Kniha oceněna Cenou Jiřího Marka za nejlepší detektivku...

Malá paměť
Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu.

Sex nás všechny přežije
Články na lechtivá témata, původně psané pro Playboy.

Tao sexu
S obvyklým humorem, spikleneckým pomrkáváním na znalce a laskavou shovívavostí k neznalcům, zábavně, srozumitelně a svižně nastiňuje obnovování tradic staročínských taoistických sexuálních technik a taoistické životní filozofie. Proplétá je anekdotami ze staré Číny a z nedávné Hané, kde se určité formy taoistického sexu bezděky pěstovaly za dob hlubokého komunismu.

Soumrak bílého muže
Nové vydání úspěšné analýzy naší doby, rozkrývající informovaně a místy humorně příčiny, ideje a události vedoucí k sebedestrukci moderní západní civilizace, líčící vývoj od jejího vrcholu přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století, psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy ve 21. století.