28.3.2024 | Svátek má Soňa


BIG BEN: Konzervativismus se přesunul k liberalismu

29.10.2022

Co se to děje s britskou Konzervativní stranou? Premiérka zvolená řadovým členstvem strany je po několika týdnech svržena vzpourou poslanců a nahrazena kandidátem vybraným poslaneckou dohodou proti vůli členstva. Poslanecký klub byl rozeštván na několik řevnivých skupinek, konzervativní komentátoři už lamentovali nad „harakiri“ strany, volalo se po návratu nedávno poslaneckou většinou svrženého Borise Johnsona. Některé volební průzkumy dávaly Labour až 39% náskok, kdyby se teď pořádaly volby. Je Rushi Sunak tím jednotícím prvkem, který může stranu zachránit?

Děje se s ní to, co s většinou evropských konzervativních stran. Totiž to, že dávno přestaly být konzervativní a posunuly se k progresivnímu liberalismu. Totéž se stalo křesťanským demokratům v Německu a v Itálii, republikánům ve Francii – a třeba i ODS u nás. Tradičně konzervativní politici pak byli nuceni zakládat strany „konzervativnější než konzervativní“, jimž se začalo přezdívat „populistické“ nebo „extremistické“. U italské Fratelli, donekonečna opakující, že se hlásí ke klasickému konzervatismu Rogera Scrutona, dokonce nějaký imbecilní novinář vymyslel přezdívku „postfašitická“, kterou stejně imbecilně opakuje kdekdo včetně třeba i jinak inteligentních Lidovek.

V Británii ta „liberalizace“ konzervatismu začala za Camerona, když musel vládnout v koalici s Liberály. A už to tam zůstalo, nejen u Mayové, ale i u Johnsona. Ten sice dotáhl do konce brexit, ale nesplnil mandát, k němuž získal tak velkou většinu i od zcela nových voličů ex-Labour. Ti od brexitu čekali zastavení neevropské imigrace a odpojení od globalistických projektů. Za Johnsona imigrace vzrostla mnohanásobně a její státní podpora podle údajů Migration Watch stojí daňové poplatníky 4 miliony liber denně, zatímco více než polovina domácností se s rostoucí inflací a cenami energií blíží hranici insolvence. Loni přišlo legálně 480 tisíc, ilegálně se přesně neví, ale odhaduje se to okolo 50 tisíc. Johnson taky nadšeně podpořil všechny ty Green Dealy a uhlíkové neutrality, které daly inflaci do pohybu.

Jenže on byl svržen ne kvůli vadné politice, nýbrž kvůli večírkům pořádaným v premiérské rezidenci za covidového lockdownu, kdy podobné akce byly občanům zakázány.

Taky proto, že o tom lhal. A ještě taky proto, že neodvolal politika, který na nějaké konferenci ošahával chlapy. Z hlediska obecné politiky a ekonomie jsou to prkotiny. Liz Trussová pak byla zvolena zdlouhavým vylučovacím procesem hlasování řadového členstva, které jednoznačně zamítlo Sunaka.

Ta padla proč, vlastně?

Zkusím to trochu zjednodušeně. V asi dobré vůli nastavit klasickou konzervativní politiku thatcherovského stylu navrhla snížit daně z příjmu osob. Jenže si zapomněla předem spočítat, kde na to vezme, aniž by musela provést drastické škrty ve výdajích. Na to zareagovaly finanční trhy poklesem libry a hodnot akcií. Takže svůj návrh zrušila, vyhodila ministra financí a nasadila za něj jiného, který by to napravil, a ten naopak daně zvýšil firmám, což trhy zase na chvíli uklidnilo. Jenže to už padaly v sondážích preference Konzervativní strany, v jednom průzkumu až na 14 % proti labouristickým 53 %, a komentáře už lamentovaly nad tím harakiri Konzervativní strany.

Poslanci odhlasovali její rezignaci – Sunak propagoval úspornější fiskální politiku. Za to mu ve snaze o sjednocení a smíření poslaneckých frakcí většina poslanců dala ve finále přednost před navracejícím se Johnsonem, třebaže průzkumy ukazovaly, že návrat Johnsona si přála většina řadových konzervativců. Celonárodní průzkumy ukazovaly, že za Johnsona by proti labouristům konzervativci prohrávali „jen“ o 26 křesel, zatímco za Sunaka by to bylo 104. Sunak byl poslaneckým klubem de facto vnucen nejen řadovému členstvu strany, ale voličům obecně.

Takže teď jaké šance Sunak má, že udrží jednotu strany, konzervativní vládu, a že vyřeší ekonomickou a finační krizi?

O tom bychom zatím jen spekulovali, se zvědavostí, jak si poradí s deficitem 40 miliard liber, inflací nad 10 %, cenami energií a chudnutím populace, jejíž více než polovina se blíží hranici insolvence. Taky zda konečně začne řešit imigraci, která je jednou z největších starostí britských občanů a obrovskou zátěží na státní pokladnu. Nemluvě o jiných problémech, které s ní souvisejí, jako zrovna nedávné pouliční rvačky muslimů s hinduisty. Think-tank Migration Watch připomíná, že konzervativní vláda stále nevypracovala spolehlivě fungující systém kontroly imigrace. Nedávným absurdním dodatkem k řešení imigrace je třeba státní příspěvek 4300 liber měsíčně hotelům na ubytování na jednoho imigranta. To je jedenapůlkrát víc než plat zdravotní sestry.

Takže si raději všimneme několika pozoruhodných komentářů. Některé to vnímají jako aroganci poslanecké elity pohrdající řadovým členstvem a voličstvem. Několik si všímá, že Sunak je poměrně aktivně napojen na davoské Světové ekonomické fórum propagující ten dnes už notoricky nechvalný Velký Reset. Tomu mimochodem fandil i Johnson, pod trochu jiným titulem Build Back Better. Nigel Farage – bývalý europoslanec, „otec brexitu“ a zakladatel jedné takové strany „konzervativnější než Konzervativní“ alias „populistické“ – to označil za „globalistický puč“ a Konzervativní stranu za „mrtvolu pohrdající svými členy a vládnoucí klikařením elit“. Poslance klasifikoval jako „ty nejegocentričtější sobce, jaké jsem kdy potkal, nejsou v politice pro svá přesvědčení, ani pro to, co by mohli udělat pro svou zemi, jsou tam jen pro své hnusné titěrné kariéry“. Tak tohle je jedna věc, kterou Sunakovi asi vytknout nepůjde, dohromady se svu ženou jsou dvakrát bohatší než král Karel. Čili kvůli prachům do politiky jistě nešel. O to víc by se mohlo věřit jeho napojení na Davos. Docela zábavné je, že zatímco někteří poslanci vyslovili obavy, že jako boháč nebude chápat problémy obyčejných lidí, jeden ze skalních konzervativců ho nazval socialistou.

Ve svém prvním projevu se Sunak snažil chlácholit občany, že „plně chápe jejich současné těžkosti“ a vnímá „hlubokou ekonomickou krizi“, k níž přistupuje „s pokorou a soucitem“, slibem „integrity, profesionality a odpovědnosti“ a odhodláním „napravit nedávné chyby“, k dosažení „stability a důvěry“. A má co napravovat. „Naše společnost je v ruinách, protože naši politici všech hlavních stran ji zruinovali,“ píše v Daily Mailu Peter Hitchens. „Zaútočili na rodinu, dovolili BBC vést válku proti vlastenectví, náboženství a moralitě. Podpořili zadlužování. Zneschopnili policii a soudnictví. Otevřeli dokořán naše hranice. Rozjeli stupidní války. Vypůjčovali a vypůjčovali, bez úvahy, jak se to splatí, s žádnými jinými cíli než vlastní kariéru. Prosperita není možná bez morálky, a náš dlouhý pomalý úpadek to potvrzuje. Dalo to hodně práce přivést jednu z nejskvělejších civilizací tam, kde jsme.“

Není projevem morálního úpadku Británie taky třeba nedávné zjištění, že britští piloti v Číně cvičí čínské piloty, jak sestřelovat západní letadla?

Sotva bychom našli něco typičtějšího. Čína není spojenec, ani neutrální spřátelený stát. Podle britského ministerstva obrany Číňané provádějí nábor pilotů z Británie už několik let, začali ještě před covidem. Velkoryse placené nabídky už přijala asi třicítka vysloužilých vojenských pilotů a už jsou v Číně. Jsou najímáni prostřednictvím jakési jihoafrické firmy, zřejmě specializované na nábor žoldáků. Žold těchto pilotů, dá-li se tomu tak říkat, je 270 tisíc dolarů. Třebaže zatím nejsou důkazy, že by piloti porušovali zákon o státním tajemství, vláda to bere jako možné ohrožení národní bezpečnosti.

Dalším úkazem morálního úpadku je chování londýnské radnice pod primátorem Sadiqem Khanem. Ti všichni propagují Green Deal a nulové emise a londýnským občanům vnucují ekologickou zdrženlivost. Ale lítají si tryskáči po světě, jako by se nechumelilo. Už to někdo vyčíslil na nalétané kilometry?

Mají to spočítané přesně. Za těch pět let, co Khan Londýnu vládne, nalétal on a jeho podřízení přes 361 tisíc mil, což je asi 580 tisíc kilometrů. On sám si zaletěl třeba do Buenos Aires, na několik míst v USA, do Paříže, Varšavy, Berlína, Curychu, Mumbaie, Dillí, a do Islamabádu a Karáčí, kde má jistě ještě příbuzné. Na propagaci Londýna světovému turismu, vysvětluje.

Kde na to bere?

Téměř každý rok zvyšuje obecní a nemovitostní daň, a před několika lety vymyslel zpoplatnění centrálního Londýna pro auta, kam dnes vjezd stojí 12.50 liber na den, pokuta 80 liber. Bydlíte-li uvnitř, kupujete permanentku. Teď rozhodl, že se ono centrum rozšíří o další širší okruh, s dalším miliónkem permanentek a kdovíjakým příjmem z mýtného a pokut. Zrovna v době, kdy na to většina Londýňanů, a hlavně venkovanů jezdících do Londýna za byznysem, nebude po zaplacení energií mít.

Z Británie ještě dvě zprávičky. Ve věznicích vládne zákon šaria a vězeňské úřady to tak nechávají. A na kontrašpionážní kariéru v MI5 se nepřijímají běloši.

Děje se něco ve světě mimo Británii?

Dramatického moc ne, kromě samozřejmě Ukrajiny, ale teď taky Iránu, kde stále ještě pokračují protivládní demonstrace statečných žen, ale internet mají vypnutý, takže detaily nepřicházejí. Zabitých už stovky, počet zavřených těžko hádat. A Západ dál jedná s mulláhy o opětném povolení jaderného programu a navrácení zablokovaných financí, místo aby podpořil disent usilující o konec totalitního režimu.

Ostatní jen stručně. Americké univerzity začaly vyhazovat profesory nejen za vadné názory na LGBTQ+, islám, oteplování, a podobné, nýbrž už i za to, že příliš dobře dělají svou práci. New York University na žádost studentů vyhodila z lékařské fakulty profesora chemie Maitlanda Jonese, po čtyřicetileté univerzitní kariéře a dvou stovkách vědeckých publikací, za to, že chudáky studenty nutil se naučit látku, bez níž se praxe mediciny neobejde. Studenti proti němu vydali petici, že jeho výuka je moc těžká a že se k nim chová povýšeně. Profesora nezachránila ani obhajoba, že těmto studentům by to šlo snadněji, kdyby občas přišli na přednášku a za covidu se na něho mrkli online.

V Německu levicové strany Die Linke a Sociální demokraté (SPD) navrhují zákaz Alternativy pro Německo (AfD), zrovna v době, kdy její popularita u voličů předhání levici. AfD už teď je terčem elektronického sledování policií pro „podezření z ohrožování demokracie“. Třebaže stranu levicová média označují za neonacistickou, vstupuje do ní stále větší počet Židů s vědomím, že je to jediná strana, která má v programu jejich ochranu před muslimským antisemitismem.

Švédsko odmítlo sdílet s Německem a Dánskem své nálezy vyšetřování exploze na plynovodu Nord Stream, neboť „úroveň tajnosti výsledků šetření je příliš vysoká, než aby se mohla sdílet s jinými státy“.

Nedávno penzionovaný prefekt pařížské policie Didier Lallement ve své právě vyšlé knize varuje, že Francii hrozí společenský rozklad a budoucnost plná nepokojů ze strany neintegrovaných muslimů, před nimiž bude nutné bránit prezidentský Elysejský palác početnými ozbrojenými jednotkami. Nejnovější statistiky ministerstva vnitra uvádějí, že muslimové čítající 10 % populace jsou pachateli téměř všech zločinů fyzického násilí a tvoří 80 % vězeňské populace. Podobnou vizi „temné, velmi temné budoucnosti pro naše děti a praděti vycházející z mých nahromaděných zkušeností,“ vyslovil šéf rozvědky Pierre Brochand.

47

A komedie týdne?

Žádná. Ledaže by vám sedl tento vtip, trochu otřepaný, ale stále aktuální:

Stařičký pár si zkouší sex a nejde jim to.

„Hajzl Putin zase,“ kleje pán.

„Co s tím má co Putin?“ táže se paní.

„Za Brežněva se nám to nestávalo.“

Kurasovy knihy najdete třeba zde

Rozhovor přinesly Parlamentní listy, zde se souhlasem autora a redakce