"Po všech těch arabských jarech chceme i my svoje anglické jaro," řekl předseda English Defence League (Anglická obranná liga - EDL) Tommy Robinson téměř tisícovce nadšeně skandujících stoupenců na odpolední demonstraci před vládními budovami v londýnské vládní ulici Whitehall v pondělí 27. května. EDL demonstraci uspořádala na podporu armády, na obranu Británie před islamizací a na protest proti appeasementu britských vládnoucích a mediálních elit ve vztahu k sílícímu islámskému radikalismu, jehož nejnovějším aktem byla řeznická vražda vojáka Lee Rigbyho ve Woowlichi. Jeho jméno nesly i po domácky vyrobené standardy účastníků, kteří také pro něho přišli položit kytice u památníku britských padlých.
Dalším pár tisícovkám stoupenců EDL policie znemožnila přístup zatarasením přístupových ulic. Celou demonstraci zúžila na jeden chodník ohraničený zábradlími, policejními kamiony, jezdci na koních, štěkajícími vlčáky a téměř neproniknutelným kordonem do neprůstřelných vest oblečených policistů, jichž se nedalo dopočítat. Druhý jejich kordon ohraničoval protější chodník s několika desítkami levicových antidemonstrantů v dostatečné vzdálenosti, aby na EDL nemohli házet láhvemi a kamením, jak mívají ve zvyku. Mezi těmito dvěma pevnými, ale zdvořilými ohradami se pohybovalo několik tuctů novinářů, fotografů a kameramanů vpuštěných výlučně na novinářské průkazy, aby mohli sledovat, fotografovat a natáčet rozhovory s oběma stranami.
"Konečně nás berou na vědomí," pochválil si Tommy Robinson. "Nikdo jiný než EDL si dosud netroufl veřejně protestovat a přiznat, že se proti nám vede válka." Připomněl, jak ostudně na vraždu Rigbyho reagoval David Cameron návrhem, aby vojáci chodili v civilu a byli nenápadní - místo aby, jak se na vojáky sluší, naopak nosili uniformy a byli viditelně ozbrojení. Ironizoval Cameronovo "nikdy neustoupíme terorismu, který nemá nic společného s islámem a je jeho zneuctěním" a téměř totožný výrok londýnského primátora Borise Johnsona. A dodal, že "ještě nepřestali ustupovat". Kritizoval Camerona, že ve chvíli, kdy Británie prožívá morální trauma, si on odlétá opalovat se na Ibizu. Vyslovil díky a úctu vojákům, kteří "riskují svoje životy za nás všechny", a vyzval vládu, aby s nimi zacházela s respektem, jaký jim přísluší.
Otázal se, kdy konečně vyjdou do ulic umírnění muslimové na protest proti extrémismu svých souvěrců a projeví Británii, jejímiž jsou občany, loajalitu, jakou projevují všechny ostatní imigrantské skupiny jako hinduisté, síkhové, buddhisté, Židé nebo karibští černoši. "Kdy konečně vysloví nějaké rozhořčení?" dotázal se jich na závěr mistrné řečnické pasáže vypočítávající teroristické činy džihádistů od New Yorku přes Madrid a Londýn až po skupinové znásilňování britských děvčat a prokládal ji refrénovitým: "Projevili rozhořčení?"
Připomněl, že Rigbyho vrazi halasně hlásali, že islám jim "přikazuje bezvěrce zabíjet" a že "tato válka nikdy neskončí". Zopakoval, jako v každém svém projevu, že dokud nevezmeme na vědomí, že válku proti nám nevede hrstka nějakých extrémistů, nýbrž islám, nebudeme se moci bránit. "Nebudeme-li Británii bránit my teď, příští generace nám to neodpustí. Islám neznamená mír, nýbrž vzdání se. A my se nikdy nevzdáme," zakončil Robinson svůj projev za davového skandování "No surrender", "Give us back our streets", "Egland till I die". Náruživé rouhače mezi čtenáři ze všech pravidelných skandovaných hesel EDL asi nejvíc pobaví drsný anglický dělnický humor tohoto: "Allah? Allah? Who the fuck is Allah?"
A zatímco naproti přes ulici téměř výlučně bílí antidemonstranti nadávali EDL do rasistů, Robinson - se svým bodrým akcentem dělnické třídy vyrůstající v charismatického řečníka citujícího Martina Luthera Kinga - předal mikrofon bývalému vojákovi, jehož černou tvář fotografové a kameramani hladově hltali do svých objektivů, aby jim ji nakonec šéfredaktoři nedovolili otisknout. V glajchšaltovaných a appeasementu holdujících médiích musí přece pokojně demonstrující EDL zůstat extrémně-pravicová, rasistická, výtržnická, násilnická a chorá, za jakou ji označil i Cameron, když jí před pár měsíci vyhlásil boj. Po Woolwichské tragédii, protestech EDL v několika městech a pomalu se probouzejícími sympatiemi široké veřejnosti a už i několika mainstreamových médií by se jeho boj proti jednomu spontánním a převážně dělnickému hnutí mohl stát bojem proti vlastnímu národu.
Převzato z www.ceskapozice.cz