Donald Trump si zřejmě vzal k srdci pošklebky odpůrců a výčitky příznivců, lamentujících, že se zařazuje do série amerických prezidentů, kteří nechali na holičkách své zámořské spojence, od Vietnamců po Afghánce. Uvěřil íránským exulantům, že s íránským režimem se jednat nedá, a požádal Kongres o další miliardy na doválčení k porážce „islamofašismu“, jak režim za všechny exulanty nazývá nejvýznamnější exilový spisovatel Amil Imani.

Svržení islámského režimu, nastolení demokracie, odhalování globálních zločinů politického islámu, varování před islamizací Západu – jsou Imanova celoživotní žurnalistická témata. V Trumpa a Netanjahua vkládá naději, že „Írán zítřka bude opět mistrovské dílo umění, hudby a poezie – civilizace pamatující svou minulost k budování svobodné budoucnosti“.

Režim se vzdálil národu

Požáry asi 300 mešit zažehnuté protestujícími domácími disidenty v letošním roce pro Imana – jako pro většinu íránských exulantů – nejsou činy terorismu, nýbrž „exorcismu“. Není to jen politický disent, nýbrž „definitivní civilizační povstání proti samotné koncepci islámského státu“. Íránský národ nežádá jen změnu vlády, žádá „navrácení své potlačené duše“ režimem, který proměnil duchovní svatostánek ve „velitelské centrum útlaku, opevnění utlačovatelů, střílnu do demonstrujících studentů, mučírnu protestující mládeže“. Islám přestal oslovovat „srdce Íránců“. Režim se stal „entitou zcela oddělenou od íránského národa“.

Národ povstal proti „ideologii samotného politického islámu, který téměř půl století věznil životadárnou starodávnou kulturu a civilizaci nesmírné hloubky a krásy, světlo moudrosti, humanismu a opojné nádhery její poezie.“ Prahne po kultuře života, potlačené „kultem smrti a mučednictví“. Žádá „sekulární pluralistickou společnost ctící své zoroastriánské kořeny, svou perskou minulost, a zároveň své moderní aspirace“. Nesledujeme jen konec jednoho režimu, sledujeme „vzkříšení národa“. A toto je Imanův vzkaz všem iluzím jakéhokoli jednání s íránským režimem o nějaké reformě: „Nemůžete reformovat režim, který věří, že má od Boha mandát vás vraždit“.

Imanovo obnažení mučené íránské duše souzní s většinou exilu a jím odhadovanými 80-90 procenty íránského národa, odříznutého od světa režimním vypnutím internetu, popravami a masakry. Je i zřejmé, že z exilu bude muset pramenit i to praktické národní osvobozování. A to ze dvou možných zdrojů.

Francouzský exil

Jedním je sdružení exilových organizací zvané Národní rada íránského odboje (NCRI), které navrhuje do funkce šéfa budoucí prozatímní svobodné vlády svou zvolenou předsedkyni inženýrku Maryam Radžáví, sídlící ve Francii. Ta vypracovala plán na převzetí vlády, který obsahuje mimo jiné: Svobodné volby. Oddělení náboženství od sekulárního státu. Rovnoprávnost mužů a žen. Zrušení trestu smrti. Nezávislé soudnictví. Ochranu menšin. Tržní ekonomiku s ochranou soukromého majetku. Navíc NCRI udržuje kontakt s domácím disentem a přispěla k informovanosti světa o íránském jaderném programu.

Povšechně tedy nic, oč by se sekulární demokraté museli zásadně přít. Až na několika poblémů praktických. Jednak se v NCRI střetávají kontrastující zájmy politické a osobnostní, některé skupiny tíhnou k levicovému radikalismu. Jednak někteří členové NCRI ve válkách Íránu s Irákem podpořili Irák, což dodnes někteří Íránci berou jako vlastizradu. Pak pomohli svrhnout šáha, čímž nechtěně přispěli k nástupu ajatoláhů, před nimiž nakonec museli prchat.

____________________________________________________________________________

Kurasovy knihy najdete třeba zde:

Deník zamilovaného viruse
Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít. Stává se tak pro virusový establishment stíhaným disidentem a bezděkým vůdcem vzpoury, jejímž posláním je zachránit Zemi před hrozící katastrofou působenou lidstvem.

Antonín a František jsou naživu
Rozmarná detektivní novela situovaná do 60. let. Poslední kusy (náhodně objevený balík) z dávno vyprodaného vydání. Kniha oceněna Cenou Jiřího Marka za nejlepší detektivku...

Malá paměť
Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu.

Sex nás všechny přežije
Články na lechtivá témata, původně psané pro Playboy.

Tao sexu
S obvyklým humorem, spikleneckým pomrkáváním na znalce a laskavou shovívavostí k neznalcům, zábavně, srozumitelně a svižně nastiňuje obnovování tradic staročínských taoistických sexuálních technik a taoistické životní filozofie. Proplétá je anekdotami ze staré Číny a z nedávné Hané, kde se určité formy taoistického sexu bezděky pěstovaly za dob hlubokého komunismu.

Soumrak bílého muže
Nové vydání úspěšné analýzy naší doby, rozkrývající informovaně a místy humorně příčiny, ideje a události vedoucí k sebedestrukci moderní západní civilizace, líčící vývoj od jejího vrcholu přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století, psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy ve 21. století